Jihomoravský kraj: Porovnání verzí
m Editace uživatele 93.99.171.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět |
TAK6E TAK značky: možný vandalismus odstraněno <references /> editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy. Výjimkou je osada [[Jobova Lhota]] v okrese Blansko, která tvoří historickou součást [[Čechy|Čech]],<ref>K. V. Adámek a kol.: [http://scans.library.utoronto.ca/pdf/4/41/krlovstvesk06broduoft/krlovstvesk06broduoft.pdf Království české VI.: Východní Čechy, část druhá], s. 1, 24.</ref> a území [[Valticko|Valticka]] a [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]] v okrese Břeclav, jež byla do roku 1920 [[Česká část Dolních Rakous|součástí Dolních Rakous]]. |
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy. Výjimkou je osada [[Jobova Lhota]] v okrese Blansko, která tvoří historickou součást [[Čechy|Čech]],<ref>K. V. Adámek a kol.: [http://scans.library.utoronto.ca/pdf/4/41/krlovstvesk06broduoft/krlovstvesk06broduoft.pdf Království české VI.: Východní Čechy, část druhá], s. 1, 24.</ref> a území [[Valticko|Valticka]] a [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]] v okrese Břeclav, jež byla do roku 1920 [[Česká část Dolních Rakous|součástí Dolních Rakous]]. |
||
== Přírodní podmínky == |
|||
Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], např. [[Drahanská vrchovina]] s [[Moravský kras|Moravským krasem]], do východní části už zasahují ze Slovenska [[Karpaty]]. Ty jsou od západních vrchovin odděleny [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravským úvalem]]. O své nejvyšší pohoří, [[Bílé Karpaty]], se kraj dělí se [[Zlínský kraj|Zlínským krajem]] i se [[Slovensko|Slovenskem]]. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu [[Durda]] (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je [[Velká Javořina]] / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy. |
|||
Celý kraj náleží k úmoří [[Černé moře|Černého moře]] a k povodí [[Dunaj]]e, do kterého vody z kraje odvádí řeka [[Morava (řeka)|Morava]]. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: [[Dyje]], [[Svratka]] a její přítok [[Svitava]]. |
|||
Na území Jihomoravského kraje se nachází [[Národní park Podyjí]] a dále tři [[chráněná krajinná oblast|chráněné krajinné oblasti]]: [[Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty|Bílé Karpaty]] (částečně leží na území Zlínského kraje), [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravský kras]] a [[Chráněná krajinná oblast Pálava|Pálava]]. |
|||
== Administrativní členění == |
== Administrativní členění == |
||
Území kraje je vymezeno územími [[okres]]ů [[Okres Blansko|Blansko]], [[Okres Brno-město|Brno-město]], [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[Okres Břeclav| |
Území kraje je vymezeno územími [[okres]]ů [[Okres Blansko|Blansko]], [[Okres Brno-město|Brno-město]], [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[Okres Břeclav|Bře]] |
||
K [[1. leden|1. lednu]] [[2003]] zanikly [[okresní úřad]]y a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Kromě dřívějších okresních měst [[Blansko|Blanska]], [[Brno|Brna]], [[Břeclav]]i, [[Hodonín]]a, [[Vyškov]]a a [[Znojmo|Znojma]], jsou jimi také [[Boskovice]], [[Bučovice]], [[Hustopeče]], [[Ivančice]], [[Kuřim]], [[Kyjov]], [[Mikulov]], [[Moravský Krumlov]], [[Pohořelice (okres Brno-venkov)|Pohořelice]], [[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosice]], [[Slavkov u Brna]], [[Šlapanice]], [[Tišnov]], [[Veselí nad Moravou]], [[Židlochovice]]. Tyto správní obvody (celkem 21) se dále dělí na správní obvody obcí s [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]]. |
|||
V kraji je 672 [[obec|obcí]], z toho 40 z nich má [[status obce|status]] [[městys]]e a 49 obcí status [[město|města]]. Na území kraje také existuje jeden [[vojenský újezd]] – [[Vojenský újezd Březina|Březina]]. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je [[statutární město]] [[Brno]], jež je druhým největším městem v [[Česko|Česku]] a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v České republice, počtem 1,2 milionu obyvatel (11 % z ČR) je také na čtvrtém místě. |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|- |
|||
| Počet [[okres]]ů: |
|||
| 7 |
|||
|- |
|||
| Počet [[Obec s rozšířenou působností|správních obvodů obcí s rozšířenou působností]]: |
|||
| 21 |
|||
|- |
|||
| Počet [[pověřený obecní úřad|správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem]]: |
|||
| 34 |
|||
|- |
|||
| Počet [[obec|obcí]]: |
|||
| 672 |
|||
|- |
|||
| – z toho [[městys]]ů: |
|||
| 40 |
|||
|- |
|||
| – z toho [[město|měst]]: |
|||
| 49 |
|||
|- |
|||
| Počet [[vojenský újezd|vojenských újezdů]]: |
|||
| 1 |
|||
|} |
|||
== Statistické údaje == |
|||
[[Soubor:Map Czech Okres JihomoravskyKraj.PNG|vpravo|600px|Mapa kraje]] |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|- class="hintergrundfarbe6" |
|||
! colspan=6 align=center | Statistické údaje k 1. 1. 2016 |
|||
|- class="hintergrundfarbe6" |
|||
! Okresy !! Rozloha<ref name="CSU2013" /> !! Počet obyvatel<ref name="CSU2016">{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref> !! Průměrný věk<ref name="CSU2016" /> !! Hustota zalidnění !! Počet obcí |
|||
|- |
|||
| [[Okres Blansko|Blansko]] || {{nowrap|862 km²}} || 108 126 || 42,0 let || 125 obyv./km² || 116 |
|||
|- |
|||
| [[Okres Brno-město|Brno-město]] || {{nowrap|230 km²}} || 377 028 || 42,7 let || 1639 obyv./km² || 1 |
|||
|- |
|||
| [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]] || {{nowrap|1 499 km²}} || 215 311 || 40,8 let || 144 obyv./km² || 187 |
|||
|- |
|||
| [[Okres Břeclav|Břeclav]] || {{nowrap|1 038 km²}} || 115 334 || 42,0 let || 111 obyv./km² || 63 |
|||
|- |
|||
| [[Okres Hodonín|Hodonín]] || {{nowrap|1 099 km²}} || 154 873 || 42,6 let || 141 obyv./km² || 82 |
|||
|- |
|||
| [[Okres Vyškov|Vyškov]] || {{nowrap|876 km²}} || 90 813 || 41,5 let || 104 obyv./km² || 79+1 voj. újezd |
|||
|- |
|||
| [[Okres Znojmo|Znojmo]] || {{nowrap|1 590 km²}} || 113 538 || 41,7 let || 71 obyv./km² || 144 |
|||
|} |
|||
=== Obce nad 9 000 obyvatel === |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|- class="hintergrundfarbe6" |
|||
! Název obce !! Okres !! Počet obyvatel k 1. 1. 1971 !! Počet obyvatel k 1. 1. 1980 !! Počet obyvatel k 1. 1. 1990 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2000 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2010 !! Počet obyvatel k 1. 1. 2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref> |
|||
|- |
|||
|[[Brno]] ||Brno-město ||334 519 ||372 350 ||390 986 ||383 569 ||371 399 ||377 028 |
|||
|- |
|||
|[[Znojmo]] ||Znojmo ||26 126 ||35 496 ||37 313 ||35 850 ||34 725 ||33 787 |
|||
|- |
|||
|[[Hodonín]] ||Hodonín ||20 849 ||25 465 ||33 927 ||27 857 ||25 526 ||24 796 |
|||
|- |
|||
|[[Břeclav]] ||Břeclav ||13 381 ||24 032 ||26 216 ||27 091 ||24 164 ||24 941 |
|||
|- |
|||
|[[Vyškov]] ||Vyškov ||14 062 ||17 840 ||24 243 ||22 809 ||21 847 ||21 250 |
|||
|- |
|||
|[[Blansko]] ||Blansko ||11 849 ||18 962 ||20 935 ||20 582 ||21 057 ||20 664 |
|||
|- |
|||
|[[Kyjov]] ||Hodonín ||9 888 ||12 161 ||13 133 ||12 600 ||11 597 ||11 405 |
|||
|- |
|||
|[[Boskovice]] ||Blansko ||8 541 ||10 590 ||14 265 ||11 564 ||10 917 ||11 566 |
|||
|- |
|||
|[[Veselí nad Moravou]] ||Hodonín ||10 531 ||12 170 ||12 689 ||12 476 ||11 713 ||11 229 |
|||
|- |
|||
|[[Kuřim]] ||Brno-venkov ||7 067 ||7 923 ||9 268 ||8 968 ||10 632 ||11 051 |
|||
|- |
|||
|[[Ivančice]] |
|||
|Brno-venkov |
|||
|7 297 |
|||
|8 912 |
|||
|9 553 |
|||
|9 390 |
|||
|9 376 |
|||
|9 678 |
|||
|- |
|||
|[[Tišnov]] ||Brno-venkov ||7 891 ||9 806 ||12 325 ||8 446 ||8 575 ||9 101 |
|||
|} |
|||
Zdroj: [[Český statistický úřad]]: Databáze demografických údajů za obce ČR<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Databáze demografických údajů za obce ČR|url = https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr|vydavatel = Český statistický úřad|místo = |datum vydání = }}</ref> |
|||
== Změna hranice kraje k 1. lednu 2005 == |
|||
{{podrobně|Odštěpení obcí z kraje Vysočina}} |
|||
Dne [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla z okresů [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] převedena do [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]] pod Jihomoravský kraj<ref>http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně</ref> řada obcí západně od [[Tišnov]]a ([[Nedvědice]] s [[část obce|částí]] [[Pernštejn (Nedvědice)|Pernštejn]]; [[Černvír]]; [[Doubravník]] s částí [[Křížovice (Doubravník)|Křížovice]]; [[Borač]] s částí [[Podolí (Borač)|Podolí]]; [[Pernštejnské Jestřabí]] s částmi [[Maňová]], [[Husle]] a [[Jilmoví]]; [[Olší (okres Brno-venkov)|Olší]] s částmi [[Litava (Olší)|Litava]], [[Klokočí (Olší)|Klokočí]] a [[Rakové]]; [[Drahonín]]; [[Žďárec]] s částí [[Víckov]]; [[Vratislávka]]; [[Tišnovská Nová Ves]]; [[Skryje (okres Brno-venkov)|Skryje]]; [[Kaly]] s částí [[Zahrada (Kaly)|Zahrada]]; [[Dolní Loučky]] s částí [[Střemchoví]]; [[Horní Loučky]]; [[Újezd u Tišnova]]; [[Řikonín]]; [[Kuřimské Jestřabí]] s částí [[Blahoňov]]; [[Kuřimská Nová Ves]] s částí [[Prosatín]]; [[Lubné]]; [[Níhov]]; [[Rojetín]]; [[Borovník]]; [[Katov (okres Brno-venkov)|Katov]]; [[Křižínkov]]) a obec [[Senorady]] západně od [[Oslavany|Oslavan]]. |
|||
== Historie == |
|||
[[Soubor:Moravian traditional band at Regiontour 2010.jpg|náhled|Jihomoravský folklorní soubor]] |
|||
[[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|Kostel sv. Mikuláše]] ve [[Znojmo|Znojmě]]]] |
|||
[[Soubor:Brno-Veveří - Nový zemský dům.jpg|náhled|[[Nový zemský dům]] v [[Brno|Brně]] - v současnosti sídlo [[krajský úřad|krajského úřadu]] Jihomoravského kraje]] |
|||
Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]], ústavního zákona č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. |
|||
K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] do Jihomoravského kraje. |
|||
[[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] existoval už v [[Československo|Československu]] od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů [[Kraj Vysočina|Vysočina]], [[Olomoucký kraj|Olomouckého]] a [[Zlínský kraj|Zlínského]]. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu Brně]] a některých dalších orgánů státní správy. |
|||
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. [[Dolní Věstonice]], u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. [[Věstonická venuše|věstonickou Venuší]], leží právě zde. |
|||
Na jižní Moravě bylo jedno z center [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v 8. a [[9. století]]. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na [[Brněnský úděl|úděl brněnský]] a [[Znojemský úděl|znojemský]]. Ve [[Znojmo|Znojmě]] najdeme jednu z nejstarších [[rotunda|rotund]] na území dnešní České republiky. [[Brno]], dnešní hlavní město kraje, bylo už od [[14. století]] sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde [[Moravský zemský sněm]], který ovšem střídavě zasedal také v [[Olomouc]]i a v době svého vzniku i ve Znojmě. |
|||
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také [[Bitva u Slavkova|bitva tří císařů]] u [[Slavkov u Brna|Slavkova]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]], v níž francouzský císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] porazil spojená vojska rakouského císaře [[František I. Rakouský|Františka]] a ruského cara [[Alexandr I. Ruský|Alexandra]]. |
|||
== Hospodářství == |
|||
[[Soubor:Presentation of South Moravian Region at Regiontour 2010.jpg|náhled|Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v [[Brno|Brně]]]] |
|||
=== Průmysl === |
|||
Nejvýznamnější roli v hospodářství má [[strojírenský průmysl]]. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů [[Zetor]]). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko ([[ČKD Blansko|ČKD Blansko Holding]], [[Metra Blansko|Metra]]), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i [[elektrotechnický průmysl]] (Siemens Drásov, VUES, ZPA). [[Potravinářský průmysl]] je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje ([[Brno]], [[Znojmo]], [[Břeclav]], [[Mikulov]]). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, [[Pivovar Černá Hora|Černá Hora]], [[Pivovar Vyškov|Vyškov]] a [[Znojemský městský pivovar]]) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve [[Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]). [[chemický průmysl|Chemický]] a [[farmaceutický průmysl]] je v kraji soustředěn především v [[Brno|Brně]] (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve [[Veverská Bítýška|Veverské Bítýšce]] (Hartmann Rico). |
|||
=== Zemědělství === |
|||
Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce [[vinná réva]]. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru. |
|||
== Doprava == |
|||
Krajské město [[Brno]] je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na [[Praha|Prahu]] ([[dálnice D1]]), [[Olomouc]] ([[dálnice D1]]) i [[slovensko]]u [[Bratislava|Bratislavu]] ([[dálnice D2]]), dobré spojení je i do nedaleké [[Rakousko|rakouské]] [[Vídeň|Vídně]] ([[dálnice D52]]). Důležitou severojižní spojnicí je [[silnice I/43]] na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. tranzitní železniční koridor]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Železniční tranzitní koridory|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref>. V Brně se nachází i mezinárodní [[letiště Brno-Tuřany]] (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na [[Letiště London Stansted]] (48 km od centra [[Londýn|Londýna)]], do [[Mnichov]]a či na [[Letiště Eindhoven]]. |
|||
=== Dopravní obslužnost větších sídel === |
|||
Z větších sídel jsou na [[Dálnice v Česku|dálniční síť]] přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází [[silnice I. třídy]], městem Blansko pak pouze [[silnice II. třídy]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje|url = https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/mapy|vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic ČR|místo = |datum vydání = }}</ref> |
|||
Dvoukolejná trať a I. tranzitní železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref> |
|||
== Věda a vzdělání == |
|||
V [[Brno|Brně]] je několik veřejných a státních vysokých škol – [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkova akademie múzických umění]], [[Masarykova univerzita]], [[Mendelova univerzita v Brně]], [[Univerzita obrany]], [[Veterinární a farmaceutická univerzita Brno]] a [[Vysoké učení technické v Brně|Vysoké učení technické]]. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji.<ref>http://www.statistikaamy.cz/2015/10/metropoli-vedy-se-stava-brno/</ref> Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české [[Silicon Valley]]“.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1097366-it-firmy-si-libuji-v-brne-z-ktereho-se-stava-ceske-silicon-valley</ref> |
|||
== Hejtmani Jihomoravského kraje == |
|||
{{podrobně|Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje}} |
|||
* 2000–2008 [[Stanislav Juránek]] ([[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]) |
|||
* 2008–2016 [[Michal Hašek]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) |
|||
* 2016–dosud [[Bohumil Šimek]] (nestr. za [[ANO 2011|ANO]]) |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
Verze z 26. 3. 2018, 13:16
Šablona:Infobox - kraj Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj[1]) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní Moravě. Jeho území, o celkové rozloze 7195 km², je tvořeno sedmi okresy, které se nachází ve střední části územního Jihomoravského kraje. Jedná se o okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Samosprávný Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s Jihočeským krajem, na západě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj). V Jihomoravském kraji žije přibližně 1,22 milionu[2] obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 49 měst a 40 městysů, a jeden vojenský újezd. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je Brno.
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy. Výjimkou je osada Jobova Lhota v okrese Blansko, která tvoří historickou součást Čech,[3] a území Valticka a Dyjského trojúhelníku v okrese Břeclav, jež byla do roku 1920 součástí Dolních Rakous.
Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Bře
Související články
- Jihomoravský kraj (od roku 1960)
- Mikroregiony v Jihomoravském kraji
- Symboly Jihomoravského kraje
- Seznam hradů v Jihomoravském kraji
- Seznam rozhleden v Jihomoravském kraji
- Seznam zámků v Jihomoravském kraji
- Seznam tvrzí v Jihomoravském kraji
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihomoravský kraj na Wikimedia Commons
- Jihomoravský kraj
- Oficiální turistický portál jižní Moravy
- Český statistický úřad o kraji
- Adresy v kraji
- Adresář úřadů v kraji
- Portál E-PUSA
- Tematický atlas Jihomoravského kraje
Šablona:Hejtman Jihomoravského kraje
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ K. V. Adámek a kol.: Království české VI.: Východní Čechy, část druhá, s. 1, 24.