Kominforma: Porovnání verzí

Informační byro komunistických a dělnických stran
Informační byro komunistických a dělnických stran
Zkratka	Kominforma
Datum založení	září 1947
Datum rozpuštění	17. dubna 1956
Sídlo	Bělehrad, Jugoslávie (1947–1948); Bukurešť, Rumunsko (1948–1956)
Předchůdce	Komunistická internacionála
Ideologie	komunismus; marxismus-leninismus
Barvy	červená
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 3. 2018, 18:26

Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě Szklarska Poręba navazovala na činnost během války zrušené Kominterny. Vedle Komunistické strany Sovětského svazu dále sdružovala komunistické strany Bulharska, Československa, Francie, Maďarska, Itálie, Rumunska a Polska. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany Jugoslávie a Svobodného území Terstu. Kominforma měla být koordinační institucí mezinárodního charakteru, také však byla sovětským vedením užívána jako nástroj vlivu ve vznikajícím Východním bloku.^[1]

Během roku 1948 se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu, kdy se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce a Kominforma ostře napadla KSJ. Bylo zasláno několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo Svobodného území Terst).

Zprvu měla Kominforma sídlit dle Stalinova výslovného pokynu v Bělehradě, ale poté, co byla Jugoslávie vyloučena, bylo její sídlo přesunuto do Bukurešti. Organizace vydávala také svůj vlastní deník s názvem Pro věčný mír a lidovou demokracii.

V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal Chruščov. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a připouštěl, že budovat socialismus nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.^[1]

Reference

↑ ^a ^b Dějiny evropské civilizace II.. Praha: Paseka, 2002. 328 s. ISBN 80-7185-473-5. S. 249.

[paseka-1] Dějiny evropské civilizace II.. Praha: Paseka, 2002. 328 s. ISBN 80-7185-473-5. S. 249.

[1]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
   | barva = červená
 }}
-'''Kominforma''' či '''Informbyro''' (oficiálně '''Informační byro komunistických a dělnických stran''', rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, ''Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij'') byla Moskvou řízená mezinárodní organizace [[komunistická strana|komunistických stran]]. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě [[Szklarska Poręba]] navazovala na činnost během války zrušené [[Kominterna|Kominterny]]. Vedle [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] dále sdružovala komunistické strany [[Komunistická strana Bulharska|Bulharska]], [[Komunistická strana Československa|Československa]], [[Parti communiste français|Francie]], [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarska]], [[Italská komunistická strana|Itálie]], [[Komunistická strana Rumunska|Rumunska]] a [[Polská sjednocená dělnická strana|Polska]]. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany [[Komunistická strana Jugoslávie|Jugoslávie]] a [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terstu]]. Oficiálně mělo jít o koordinační instituci mezinárodního charakteru, ve skutečnosti však byla Kominforma sovětským vedením používána jako nástroj přísné centralizace a kontroly vznikajícího [[Východní blok|Východního bloku]].<ref name="paseka">{{Citace monografie
+'''Kominforma''' či '''Informbyro''' (oficiálně '''Informační byro komunistických a dělnických stran''', rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, ''Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij'') byla Moskvou řízená mezinárodní organizace [[komunistická strana|komunistických stran]]. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě [[Szklarska Poręba]] navazovala na činnost během války zrušené [[Kominterna|Kominterny]]. Vedle [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] dále sdružovala komunistické strany [[Komunistická strana Bulharska|Bulharska]], [[Komunistická strana Československa|Československa]], [[Parti communiste français|Francie]], [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarska]], [[Italská komunistická strana|Itálie]], [[Komunistická strana Rumunska|Rumunska]] a [[Polská sjednocená dělnická strana|Polska]]. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany [[Komunistická strana Jugoslávie|Jugoslávie]] a [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terstu]]. Kominforma měla být koordinační institucí mezinárodního charakteru, také však byla sovětským vedením užívána jako nástroj vlivu ve vznikajícím [[Východní blok|Východním bloku]].<ref name="paseka">{{Citace monografie
  | příjmení =
  | jméno =
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 }}</ref>
-Během roku [[1948]] se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu. Ty byly především té povahy, že se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla proto přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce, což vedlo k tomu, že Kominforma ostře napadla [[Svaz komunistů Jugoslávie|KSJ]]. Bylo zasláno celkem několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terst]]).
+Během roku [[1948]] se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu, kdy se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce a Kominforma ostře napadla [[Svaz komunistů Jugoslávie|KSJ]]. Bylo zasláno několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terst]]).
 Zprvu měla Kominforma sídlit dle Stalinova výslovného pokynu v [[Bělehrad]]ě, ale poté, co byla Jugoslávie vyloučena, bylo její sídlo přesunuto do [[Bukurešť|Bukurešti]]. Organizace vydávala také svůj vlastní deník s názvem ''Pro věčný mír a lidovou demokracii''.
-V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]]. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a navíc připouštěl, že budovat [[socialismus]] nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.<ref name="paseka" />
+V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]]. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a připouštěl, že budovat [[socialismus]] nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.<ref name="paseka" />
 == Reference ==