Stephen Hawking: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 46.135.11.97 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Perid
značka: rychlé vrácení zpět
- zbytečné vysvětlování (od toho je odkaz), - fun fact
Řádek 19: Řádek 19:
== Život ==
== Život ==
=== Mladá léta ===
=== Mladá léta ===
Narodil se [[8. leden|8. ledna]] [[1942]]<ref group=pozn>Na den přesně 300 let po smrti [[Galileo Galilei|Galilea Galileie]]</ref> v anglickém univerzitním městě [[Oxford]]u rodičům Frankovi a Isobel (roz. Walkerové) Hawkingovým. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické [[Lékařství|medicíny]] a matka Isobel Hawkingová se angažovala v [[Levice|levicové politice]].
Narodil se [[8. leden|8. ledna]] [[1942]] v anglickém univerzitním městě [[Oxford]]u rodičům Frankovi a Isobel (roz. Walkerové) Hawkingovým. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické [[Lékařství|medicíny]] a matka Isobel Hawkingová se angažovala v [[Levice|levicové politice]].


Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z [[Londýn]]a krátce před jeho narozením, aby se vyhnuli následkům [[bombardování]] města během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce [[1950]] se rodina opět přestěhovala, tentokrát do [[St. Albans]] severně od [[Londýn]]a, kde Hawking navštěvoval místní výběrovou školu.
Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z [[Londýn]]a krátce před jeho narozením, aby se vyhnuli následkům [[bombardování]] města během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce [[1950]] se rodina opět přestěhovala, tentokrát do [[St. Albans]] severně od [[Londýn]]a, kde Hawking navštěvoval místní výběrovou školu.
Řádek 46: Řádek 46:
V mládí jezdil na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v [[Cambridge]]. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil [[Mensa International|Mensa]] test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla [[diagnóza|diagnostikována]], když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky.
V mládí jezdil na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v [[Cambridge]]. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil [[Mensa International|Mensa]] test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla [[diagnóza|diagnostikována]], když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky.


Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně [[Ochrnutí|paralyzován]]. V roce [[1985]] se během návštěvy výzkumného centra [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] v [[Ženeva|Ženevě]] nakazil [[Zápal plic|zápalem plic]], což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí [[tracheotomie]], kvůli níž přišel o schopnost mluvit.(vyvrtání díry do krku a přerušení hlasivek) Od té doby používal ke komunikaci elektronický [[hlasový syntezátor]]. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce [[2004]] se však nakonec náhrada našla a začal používat systém [[VoiceText]] od společnosti [[NeoSpeech]].
Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně [[Ochrnutí|paralyzován]]. V roce [[1985]] se během návštěvy výzkumného centra [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] v [[Ženeva|Ženevě]] nakazil [[Zápal plic|zápalem plic]], což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí [[tracheotomie]], kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický [[hlasový syntezátor]]. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce [[2004]] se však nakonec náhrada našla a začal používat systém [[VoiceText]] od společnosti [[NeoSpeech]].


Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.hawking.org.uk/index.php/disability/disabilityadvice| titul=Disability advice| vydavatel=Hawking, Stephen| datum=| datum přístupu=2009-09-20}}</ref>. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.
Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.hawking.org.uk/index.php/disability/disabilityadvice| titul=Disability advice| vydavatel=Hawking, Stephen| datum=| datum přístupu=2009-09-20}}</ref>. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.
Řádek 91: Řádek 91:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group=pozn />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

Verze z 15. 3. 2018, 10:07

Stephen Hawking
Stephen William Hawking
Stephen William Hawking
Narození8. ledna 1942
Oxford, Anglie Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí14. března 2018 (ve věku 76 let)
Cambridge, Anglie, Spojené království
PobytSpojené království
Národnostbritská
Alma materSt Albans School (od 1952)
Univerzitní kolej (1959–1962)
Trinity Hall (1962–1966)
St Albans High School for Girls
Univerzita v Cambridgi
Byron House School
PracovištěFaculty of Mathematics, University of Cambridge (1962–1965)
Gonville and Caius College (1965–1969)
Univerzita v Cambridgi (do 2018)
Perimeter Institute for Theoretical Physics (2008–2018)
Oboryaplikovaná matematika, teoretická fyzika, kosmologie
Známý díkyčerné díry, kvantová gravitace
OceněníWolfova cena za fyziku (1988)
Cena prince asturského (1989)
Copleyho medaile (2006)
Manžel(ka)Jane Hawkingová (1965–1991)
Elaine Mason (1995–2006)
DětiLucy Hawkingová
Robert Hawking
Tim Hawking
RodičeFrank Hawking a Isobel Eileen Hawking
PodpisStephen Hawking – podpis
Webhawking.org.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford14. března 2018 Cambridge[1][2]) byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.

Život

Mladá léta

Narodil se 8. ledna 1942 v anglickém univerzitním městě Oxfordu rodičům Frankovi a Isobel (roz. Walkerové) Hawkingovým. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické medicíny a matka Isobel Hawkingová se angažovala v levicové politice.

Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z Londýna krátce před jeho narozením, aby se vyhnuli následkům bombardování města během druhé světové války. V roce 1950 se rodina opět přestěhovala, tentokrát do St. Albans severně od Londýna, kde Hawking navštěvoval místní výběrovou školu.

Studium

Na přání svého otce měl studovat lékařství jako on sám, on se však živě zajímal o matematiku, fyziku a chemii. Ještě před svou maturitou podal žádost na přijetí na Oxfordskou univerzitu, ke svému překvapení byl přijat a dostal studijní stipendium. Na škole nebylo možné studovat matematiku, takže se místo toho od roku 1958 věnoval fyzice a byl jedním z nejnadanějších studentů.

Jeho přáním bylo studovat kosmologii na univerzitě v Cambridgi. V roce 1962 složil s výborným úspěchem zkoušku a od roku 1963 studoval v Cambridgi. Roku 1965 začal pracovat na své doktorské práci u profesora Denise Sciama, kterou o rok později úspěšně obhájil a dosáhl titulu Ph.D.

Výzkum a působení

Stal se nejdříve výzkumníkem (Research Fellow) a později stálým členem (Professorial Fellow) univerzity Gonville and Caius College v Cambridge. Po tom, co opustil Astronomický institut, přešel v roce 1973 do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky a od roku 1979 zastával pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterou ve své poslední vůli založil v roce 1663 člen univerzitního parlamentu reverend Henry Lucas. Lukasiánským profesorem byl v minulosti také Isaac Newton.

Byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské Královské společnosti (od roku 1974), Papežské akademie věd (od 1986) a Národní akademie věd USA.

I přes své postižení se stále aktivně podílel na vědeckém výzkumu a kombinoval rodinný život (měl tři děti a tři vnoučata) s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek.

Roku 2010 prohlásil, že je možné cestovat časem, ale jenom dopředu, a že by tak bylo možné, aby se obydlila v té době již zničená planeta. [zdroj⁠?]

Roku 2014 prohlásil, že klasicky vnímaná černá díra neexistuje.[3]

Nemoc a její důsledky

Hawking 5. května 2006, tisková konference v Bibliothèque nationale de France při otevření astronomické a částicové laboratoře v Paříži a uvedení francouzské verze své práce Bůh stvořil celá čísla.

Už na počátku studia v Oxfordu se projevily první příznaky jeho nemoci, amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se mohl pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikoval jen pomocí speciálního počítače.

V mládí jezdil na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v Cambridge. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil Mensa test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla diagnostikována, když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky.

Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně paralyzován. V roce 1985 se během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě nakazil zápalem plic, což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce 2004 se však nakonec náhrada našla a začal používat systém VoiceText od společnosti NeoSpeech.

Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“.[4]. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.

Vědecká činnost

Pracoval na základních zákonech fungování vesmíru. S Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s kvantovou teorií, dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století. Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob, jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony.

Dílo

Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs příkladnými vědecky odbornými díly, jsou částečně i populárně-naučné, tedy srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři, aniž by přitom ztratily na své odbornosti. Jako příklad lze uvést jeho Stručnou historii času (A Brief History of Time), Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), nebo Ilustrovanou teorii všeho (The Illustrated Theory of Everything), které patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec.[zdroj⁠?]

Výběr z díla
  • The Large Scale Structure of Spacetime, 1973 (spoluautor: G. F. R. Ellis)
  • General Relativity: An Einstein Centenary Survey, 1979 (spoluautor: W. Israael)
  • Superspace and Supergravity, 1981
  • The Very Early Universe, 1983
  • Stručná historie času (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes), 1988, česky 1991, 1997 / * 2018 jako audioknihu načetl Filip Švarc
  • Černé díry a budoucnost vesmíru (Black Holes and Baby Universes and Other Essays), 1993, česky 1995
  • The Illustrated A Brief History of Time: Updated and Expanded Edition, 1996 (ilustrované a rozšířené vydání z roku 1988)
  • Povaha prostoru a času (The Nature of Space and Time), 2000 (spoluautor: R. Penrose), česky 2000
  • Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), 2001, česky 2002
  • Ilustrovaná teorie všeho (The Illustrated Theory of Everything), 2003, česky 2004, 2005
  • Jirkův tajný klíč k vesmíru (George's Secret Key To The Universe), 2007, česky 2008
  • Jirkův vesmírný lov pokladů (George's Space Treasure Hunt), 2009, česky 2009
  • Jirka a velký třesk (George and the Big Bang), 2011
  • Jirka a neprolomitelná šifra ( George and the Unbreakable Code) 2014
  • Velkolepý plán (The Grand Design), 2010, česky 2011

Roku 2004 se podílel na natáčení televizního dokumentu Hawking: Die Suche nach dem Anfang der Zeit (Hawking: Pátrání po počátku času), vysílané německo-francouzskou televizní společností Arte.

Ohlas v kultuře

Zřejmě vzhledem ke své zálibě v ironii a sarkasmu se podílel i na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde sám hostoval. Zahrál hologram sama sebe ve dvojepizodě „Vpád“ seriálu Star Trek: Nová generace (jako student byl horlivým čtenářem science fiction), vsedě ve svém vozíku přestavěném na vrtulník se objevil i v seriálu Simpsonovi. V roce 2012 se objevil v roli sebe sama ve dvou dílech seriálu Teorie velkého třesku: nejprve ve 21. epizodě páté řady s názvem „Hawkingova excitace“ a následně v šesté epizodě šesté sezóny (díl „Výmaz pasáže“), kde pouze hovořil prostřednictvím mobilního telefonu. V seriálu Futurama představoval člena přísně tajné skupiny starající se o zachování kontinua časoprostoru. Jeho syntezovaný hlas je součástí skladeb „Keep Talking“ (album The Division Bell) a „Talkin' Hawkin'“ (album The Endless River) britské rockové skupiny Pink Floyd.

V roce 2014 o něm byl britským režisérem Jamesem Marshem natočen životopisný snímek Teorie všeho. Stephena Hawkinga v něm ztvárnil Eddie Redmayne, který se na natáčení připravoval mimo jiné se skutečným Stephenem Hawkingem.[5] Film byl nominován na pět Cen Akademie, jediného Oscara získal Eddie Redmayne za svůj herecký výkon v hlavní roli.

Ocenění

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy