Klosterneuburg: Porovnání verzí

Klosterneuburg
	Pohled na Klosterneuburg
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°18′ s. š., 16°19′ v. d.
Nadmořská výška	192 m n. m.
Stát	Rakousko
spolková země	Dolní Rakousy
okres	Tulln
	Klosterneuburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	76,2 km²
Počet obyvatel	26 466
Hustota zalidnění	347,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Stefan Schmuckenschlager (ÖVP)
Oficiální web	www.klosterneuburg.at
E-mail	stadtamt@klosterneuburg.at
Telefonní předvolba	02243
PSČ	3400, 3411, 3412, 3413, 3420, 3421
Označení vozidel	KG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 23. 2. 2018, 15:24

Klosterneuburg je rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousy − okres Vídeň-okolí. Leží na řece Dunaj, v nadmořské výšce 192 m, 13 km severoseverozápadně od Vídně. Má 26 466 obyvatel (k 01. 01.2015) a je tak čtvrtým největším městem Dolních Rakous. Ve městě je známý klášter, založený roku 1114, s románským kostelem a velkolepými barokními budovami. Své hlavní sídlo zde má řetězec hobbymarketů firma bauMax.

Historie

Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné, v 1.–5. století n. l. zde byl římský tábor pro pomocné oddíly, jeho jméno však není známo. Roku 1113 se zde usadil markrabě Leopold III. Babenberský, začal si zde budovat sídlo a o rok později založil klášter, který od roku 1133 obývají augustiniáni.

Dolní město, které se nedalo bránit, sužovaly vojenské vpády, v 16. a 17. století hlavně Turci. Císař Karel VI. chtěl klášter rozšířit o císařský palác po vzoru španělského Escorialu, z velkolepého projektu však byl v letech 1730–1740 postaven jen jeden z plánovaných čtyř dvorů a jedna kupole. Za napoleonských válek byl klášter obsazen Francouzi, v roce 1860 byla v klášteře založena první vinařská škola (dnes státní). Roku 1924 zemřel v sanatoriu Kiesling básník Franz Kafka. Za nacistické vlády v letech 1941–1945 museli řeholníci klášter opustit, majetek kláštera byl vyvlastněn a jeden z řeholníků popraven za účast v odboji.

Politika

Starostové

1912–1913 Friedrich Vogel
1919–1922 Wilhelm Knottek (SDAP)
1922–1929 Josef Schömer (CSP)
1936–1938 Vinzenz Goller
nach 1945 Leopold Weinmayer (ÖVP)
do roku 1985 Karl Resperger
1985–2009 Gottfried Schuh (ÖVP)
od roku 2009 Stefan Schmuckenschlager (ÖVP)

Doprava

Klosterneuburg leží na dálnici B14 a na železniční trati z Vídně do Sankt Pölten, po níž je vedena i předměstská trať S40. Vlaky zde jezdí v půlhodinovém intervalu.

Pamětihodnosti

Klášter Klosterneuburg, založený roku 1114, s gotickou křížovou chodbou a velmi cenným vybavením. Nejcennější je tzv. Verdunský oltář z roku 1181, křídlový nástavec s 51 reliéfními emailovanými tabulkami z pozlaceného plechu.
Klášterní kostel Panny Marie, vysvěcený roku 1136, je románská trojlodní bazilika se dvěma věžemi, barokně upravená a v 19. století restaurovaná v novorománském slohu. Také špičky věží pocházejí z této doby. Varhany z roku 1642 patří k nejcennějším v Rakousku.
Monumentální císařský trakt z let 1730–1740 s mohutnou kopulí hostil mnoho slavných hostí a jeho sály jsou hojně navštěvovány turisty. Z terasy je krásná vyhlídka.
Vinařství Klosterneuburg pěstuje révu na více než 100 ha a patří k největším producentům v Rakousku. Barokní sklepy pod klášterem jsou přístupné veřejnosti.
Městský kostel svatého Martina, raně gotická stavba z konce 13. století na místě starších staveb, až do roku 1490 rozšiřovaná a po vypálení Turky roku 1683 barokně upravená.
Essl Museum, významná soukromá sbírka moderního a současného umění v budově z roku 1999.

Bazilika P. Marie od JZ
Interiér
Verdunský oltář
Císařský trakt od JV
Mramorový sál

Osobnosti

Ota z Freisingu (kolem 1112–1158) – středověký kronikář
Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), skladatel a hudební teoretik
Nikolaus Lenau (1802–1850) – rakouský básník, pohřben ve Weidlingu
Franz Kafka (1883–1924) – zemřel v sanatoriu Kierling
Hans Ledwinka (1878–1967), automobilový konstruktér
O. W. Fischer (1915–2004), herec
Thomas Aigner (* 1964), rádiový moderátor

Partnerská města

Göppingen (Bádensko-Württembersko), Německo, 1971

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, V Praze : J. Otto, 1888–1909, heslo Klosterneuburg. Sv. 14, str. 408

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klosterneuburg na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města
Na vinicích starých 900 let

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 Dolní město, které se nedalo bránit, sužovaly vojenské vpády, v&nbsp;16. a&nbsp;17. století hlavně Turci. Císař [[Karel VI.|Karel&nbsp;VI.]] chtěl klášter rozšířit o&nbsp;císařský palác po vzoru španělského [[Escorial]]u, z&nbsp;velkolepého projektu však byl v&nbsp;letech 1730–1740 postaven jen jeden z&nbsp;plánovaných čtyř dvorů a&nbsp;jedna kupole. Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] byl klášter obsazen Francouzi, v&nbsp;roce 1860 byla v&nbsp;klášteře založena první vinařská škola (dnes státní). Roku 1924 zemřel v&nbsp;[[Kiesling|sanatoriu Kiesling]] básník [[Franz Kafka]]. Za nacistické vlády v&nbsp;letech 1941–1945 museli řeholníci klášter opustit, majetek kláštera byl vyvlastněn a&nbsp;jeden z&nbsp;řeholníků popraven za účast v&nbsp;odboji.
+== Politika ==
+=== Starostové ===
+* 1912–1913 [[Friedrich Vogel (Bürgermeister)|Friedrich Vogel]]
+* 1919–1922 [[Wilhelm Knottek]] (SDAP)
+* 1922–1929 [[Josef Schömer]] (CSP)
+* 1936–1938 [[Vinzenz Goller]]
+* nach 1945 [[Leopold Weinmayer]] (ÖVP)
+* do roku 1985 Karl Resperger
+* 1985–2009 Gottfried Schuh (ÖVP)
+* od roku 2009 [[Stefan Schmuckenschlager]] (ÖVP)
 == Doprava ==