Queen Mary 2: Porovnání verzí

Queen Mary 2
	Queen Mary 2
Základní údaje
Typ	zaoceánský parník
Majitel	Cunard Line
Domovský přístav	Southampton
Objednána	2000
Zahájení stavby	4. července 2002
Spuštěna na vodu	21. března 2003
Uvedena do služby	pokřtěna 8. ledna 2004
Panenská plavba	12. ledna 2004
Osud	v provozu
Cena	460 mil. liber (13,57 mld Kč)
Poznámka	loděnice Chantiers de l'Atlantique
Technická data
Výtlak	76 000 tun
Délka	345 m
Šířka	41 m
Ponor	10.1m
Pohon	čtyři dieselelektrické motory (CODAG-elektrický systém); 4× 21,5 MW
Palivo	elektrická energie
Rychlost	29,62 uzlů (55 km/h)
Kapacita	2620 cestujících; 1253 členů posádky

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 23. 2. 2018, 15:00

Queen Mary 2 je luxusní osobní dopravní loď provozovaná společností Cunard Line a pojmenovaná po Marii z Tecku. Byla^[kdy?] největší osobní lodí na světě, je už ale překonána trojicí lodí Oasis of the Seas, Allure of the Seas a Harmony of the Seas, které mají větší parametry a dokáží pojmout více než dvojnásobek pasažérů. Zde uvedená trojice lodí, větších než Queen Mary 2, je ale počítána do kategorie výletních, zábavních, lodí, a není odborníky považována za plnohodnotné zaoceánské osobní lodě pro běžnou dopravu, hlavně přes severní Atlantik jako nejnebezpečnější oceán, za jakýchkoliv podmínek. Queen Mary 2 naproti tomu takovou lodí je.

Interiér

Loď, která dokáže pojmout 2620 cestujících a 1253 členů posádky a která stála 460 milionů britských liber, překypuje luxusem. Cestující mají k dispozici pět bazénů, knihovnu s 8500 svazky, běžeckou trať či vinný sklípek s 343 druhy vína. K dispozici je několik druhů kajut, ty nejdražší stojí na týden až 1,6 miliónu korun.

Konstrukce

Roku 1998 vznikl plán na výstavbu největší a nejmodernější dopravní lodě na světě, která měla nahradit loď Queen Elizabeth 2. Práce na lodi trvaly až do roku 2004, kdy byly ale dokončovací práce poznamenány tragédií, při níž zemřelo patnáct lidí.

Na lodi je 37 výtahů, 5000 schodů, 1310 kajut pro cestující, 2000 koupelen (dodaných českou firmou)^[zdroj⁠?], 955 balkonů, 500 km potrubí, 80 tisíc svítidel, 3000 telefonů, 8000 hasicích přístrojů, 5 velkých bazénů, malá nemocnice, 14 barů, divadlo, muzeum, planetárium a knihovna. O denní spotřebu 1100 tun sladké vody se starají tři úpravny. Lodi velí kapitán Ronald Warwick, jehož otec byl kapitánem předchůdkyně Queen Mary. Nejdražší lístek při první plavbě vyšel na 1,5 mil. Kč.

Pohon lodi je čtyřmi dieselovými motory, a jako doplňkový pohon jsou instalovány i dvě spalovací turbiny. "Dieselelektrické motory", jaké jsou uvedeny zde v "technických datech", neexistují. Existuje přenos výkonu z dieselových motorů, namísto hřídelem, elektřinou. S tím, že dieselovy motory pomocí generátorů vyrábějí elektrický proud, a u lodních šroubů jsou elektromotory, které pak pomocí tohoto proudu šrouby bezprostředně pohánějí. Je to běžný princip, používaný na příklad běžně u dieselových lokomotiv. Z oceánských lodí měla tento princip pohonu poprvé francouzská Normandie z roku 1935. U Queen Mary 2 jsou lodní šrouby instalovány v natáčivých gondolách, tak zvaných azipodech, což je umožněno právě elektrickým přenosem výkonu a absencí hřídelů od motorů ke šroubům. Toto uspořádání umožňuje lodi otočit se na místě, pro změnu směru loď nepotřebuje dopřednou rychlost. Z tohoto důvodu loď také nepotřebuje, a tudíž ani nemá, tradiční kormidlo na zádi. Do "technických dat" u této české verze článku se bohužel vloudil šotek, který se v daném sloupci nedá jednoduše editací napravit. Nesprávný je údaj, že palivem u Queen Mary 2 je elektřina. Na oceánech není nataženo trolejové vedení, a ani baterie s takovou potřebnou kapacitou nejsou reálné. Palivem je u Queen Mary 2 samozřejmě palivo pro dieselovy motory. Obdobné palivo je používáno i pro dvě přídavné spalovací turbiny.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Queen Mary 2 na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Queen Mary 2 - královna moří | Informace, fotografie a dalších materiály o lodi Queen Mary 2.
Údaje o poloze, kurzu a další (MarineTraffic.com, anglicky, řecky)
Crew of Queen Mary 2

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 Na lodi je 37 výtahů, 5000 schodů, 1310 kajut pro cestující, 2000 koupelen (dodaných českou firmou){{Fakt/dne|20180122102759|}}, 955 balkonů, 500 km potrubí, 80 tisíc svítidel, 3000 telefonů, 8000 hasicích přístrojů, 5 velkých bazénů, malá nemocnice, 14 barů, divadlo, muzeum, planetárium a knihovna. O denní spotřebu 1100 tun sladké vody se starají tři úpravny. Lodi velí kapitán Ronald Warwick, jehož otec byl kapitánem předchůdkyně Queen Mary. Nejdražší lístek při první plavbě vyšel na 1,5 mil. Kč.
-Pohon lodi je čtyřmi dieselovými motory, a jako doplňkový pohon jsou instalovány i dvě spalovací turbiny. "Dieselelektrické motory", jaké jsou uvedeny zde v "technických datech", neexistují. Existuje přenos výkonu z dieselových motorů, namísto hřídelem, elektřinou. S tím, že dieselovy motory pomocí generátorů vyrábějí elektrický proud, a u lodních šroubů jsou elektromotory, které pak pomocí tohoto proudu šrouby bezprostředně pohánějí. Je to běžný princip, používaný na příklad běžně u dieselových lokomotiv. Z oceánských lodí měla tento princip pohonu poprvé francouzská Normandie z roku 1935. Do "technických dat" u této české verze článku se bohužel vloudil šotek, který se v daném sloupci nedá jednoduše editací napravit. Nesprávný je údaj, že palivem u Queen Mary 2 je elektřina. Na oceánech není nataženo trolejové vedení, a ani baterie s takovou potřebnou kapacitou nejsou reálné. Palivem je u Queen Mary 2 samozřejmě dieselové palivo, ropný produkt.
+Pohon lodi je čtyřmi dieselovými motory, a jako doplňkový pohon jsou instalovány i dvě spalovací turbiny. "Dieselelektrické motory", jaké jsou uvedeny zde v "technických datech", neexistují. Existuje přenos výkonu z dieselových motorů, namísto hřídelem, elektřinou. S tím, že dieselovy motory pomocí generátorů vyrábějí elektrický proud, a u lodních šroubů jsou elektromotory, které pak pomocí tohoto proudu šrouby bezprostředně pohánějí. Je to běžný princip, používaný na příklad běžně u dieselových lokomotiv. Z oceánských lodí měla tento princip pohonu poprvé francouzská Normandie z roku 1935. U Queen Mary 2 jsou lodní šrouby instalovány v natáčivých gondolách, tak zvaných azipodech, což je umožněno právě elektrickým přenosem výkonu a absencí hřídelů od motorů ke šroubům. Toto uspořádání umožňuje lodi otočit se na místě, pro změnu směru loď nepotřebuje dopřednou rychlost. Z tohoto důvodu loď také nepotřebuje, a tudíž ani nemá, tradiční kormidlo na zádi. Do "technických dat" u této české verze článku se bohužel vloudil šotek, který se v daném sloupci nedá jednoduše editací napravit. Nesprávný je údaj, že palivem u Queen Mary 2 je elektřina. Na oceánech není nataženo trolejové vedení, a ani baterie s takovou potřebnou kapacitou nejsou reálné. Palivem je u Queen Mary 2 samozřejmě palivo pro dieselovy motory. Obdobné palivo je používáno i pro dvě přídavné spalovací turbiny.
 == Odkazy ==

Lodě Cunard Line

Současná flotila	Queen Mary 2 (2004) • Queen Victoria (2007) • Queen Elizabeth (2010)

Bývalé lodě	Unicorn (1840) • Britannia (1840) • Acadia (1840) • Caledonia (1840) • Columbia (1841) • Hibernia (1843) • Cambria (1844) • America (1848) • Niagara (1848) • Europa (1848) • Canada (1848) • Asia (1850) • Africa (1850) • British Queen (1852) • Andes (1852) • Alps (1853) • Arabia (1853) • Balbec (1853) • Taurus (1853) • Melita (1853) • Emeu (1854) • Lebanon (1854) • Jura (1854) • Persia (1856) • Abyssinia (1870) • Servia (1881) • Etruria (1884) • Umbria (1884) • Campania (1892) • Lucania (1893) • Ivernia (1899) • Saxonia (1899) • Carpathia (1903) • Carmania (1905) • Caronia (1905) • Lusitania (1907) • Mauretania (1907) • Franconia (1910) • Albania (1911) • Laconia (1912) • Alaunia (1913) • Aquitania (1913) • Orduna (1914) • Empire Barracuda (1918) • Lancastria (1920) • Antonia (1921) • Ausonia (1921) • Scythia (1921) • Andania (1922) • Berengaria (1922) • Franconia (1910) • Laconia (1922) • Ascania (1923) • Aurania (1924) • Letitia (1924) • Carinthia (1925) • Majestic (1934) • Laurentic (1934) • Britannic (1934) • Georgic (1934) • Olympic (1934) • Queen Mary (1936) • Mauretania (1939) • Pasteur (1939) • Empire Audacity (1939) • Queen Elizabeth (1940) • Empire Battleaxe (1943) • Empire Broadsword (1943) • Valacia (1943) • Media (1947) • Caronia (1949) • Saxonia (1954) • Ivernia (1955) • Carinthia (1956) • Sylvania (1957) • Queen Elizabeth 2 (1969) • Cunard Adventurer (1971) • Cunard Ambassador (1972) • Cunard Countess (1975) • Cunard Princess (1976) • Sagafjord (1983) • Caronia (1983) • Royal Viking Sun (1994)

Roky označují počátek služby pro Cunard Line