Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 6 394 bajtů ,  před 1 rokem
Přehlednější rozčlenění do sekcí (logické skupiny), doplnění faktografických údajů, v souvislosti nutná mírná styl. úprava, včetně popisků u dvou fotek + odkazy WP + reference.
Horský dojem Železných hor vyvolává především tzv. železnohorský hřbet v pohledu od jihozápadu, například od [[Pařížov (Běstvina)|Pařížova]] z [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] směrem k městu [[Třemošnice]], zejména na část pohoří s názvem [[Kaňkovy hory]] se stejnojmennou národní přírodní památkou.
 
Ve směru linie [[Třemošnice]] – [[Chrudim]], (měst na okraji Železných hor), nadmořská výška postupně klesá na svahu zemské (železnohorské) klínové kry ukloněné k severovýchodu, mezi Hornosázavskou a [[Svitavská pahorkatina|Svitavskou pahorkatinou]], od jihozápadního okraje s vrcholovou částí Kaňkových hor (až 560 m n. m. na železnohorském hřbetu) k vrcholu Podhůra (356,4 m n. m.) na severovýchodním okraji.
 
Železné hory, obecně označované jako [[pohoří]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Na mnoha místech Železných hor doklady o [[Geologický čas|geologické minulosti]] Země v podobě hornin různého stáří, zvláště atraktivní zmíněné rokle Lovětínská a Hedvikovská u Třemošnice a řeka Chrudimka v hlubokých údolích přírodních rezervací [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]. V oblasti kolem [[Prachovice|Prachovic]] se dobývá [[vápenec]], v důsledku těžby objeveny krasové jevy u Vápenného Podola. V oblasti Skutečské pahorkatiny ([[Žumberk]], [[Leštinka]], [[Skuteč]]) stále činné [[Kamenolom|kamenolomy]] s těžbou [[Žula|žuly]] a také mnoho zatopených bývalých lomů, dotvářejících krajinný ráz Železných hor.
 
Od vydání Zeměpisného lexikonu ČSR v roce 1987<ref name="lexikon-1987" /> se počátkem 21. století na základě aktualizace rozsahu území geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky hranice geomorfologického celku změnily, zejména v jihovýchodní části na styku s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina]].<ref name="lexikon-2006" /> V roce [[1987]] byl [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděn nejvyšší vrch [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) vna katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, prezentován<ref name="lexikon-2006" /> nejvyšší vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
 
=== Vymezení Železných hor ===
[[Soubor:Zelezne hory CZ I2C-3 various definitions of extent and subdivisions.png|thumb|Vymezení Železných hor se liší definovaným územím; název historické přírodní oblasti (zhruba fialová) byl použit v 19. století při geologickém mapování krajiny (rozhraní hnědá - žlutá), ve 20. století pro určení geomorfologické jednotky (+ žlutá), v roce 1991 pro CHKO Železné hory (zelená, i mimo ŽH), v roce 2012 pro národní geopark (bez znázornění, i mimo ŽH) - shodný název pro území v různém pojetí s jinou rozlohou]]
 
Do 19. století byla oblast Železných hor zmiňována v souvislosti s dobýváním železné rudy bez konkrétního územního vymezení. Podle historických pramenů ([[Zbraslavská kronika]]) a odborně populárních publikací (Železné hory očima geologa) se jednalo o severozápadní oblast od řeky Labe směrem k Podhradí se zříceninou hradu Lichnice.<ref name="vodicka" />
V [[19. století]] vedl v oblasti geologický výzkum [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí (1825 – 1887)]], významný český přírodovědec, který se podílel na geologickém mapování Čech. V publikovaných výsledcích své práce použil pro zkoumané území název Železné hory a původně menší „historickou oblast" vymezil hranicí vedenou od [[Labe|řeky Labe]] u [[Týnec nad Labem|Týnce nad Labem]] jihovýchodním směrem až k Hlinsku, od něho ke Skutči a následně přes Slatiňany k Heřmanovu Městci a dále k Přelouči, opět k řece Labi.<ref name="vodicka" />
 
V průběhu [[20. století]] vymezil oblast Železných hor v důsledku kodifikace názvů geomorfologických jednotek bývalý [[Geografický ústav ČSAV|Geografický ústav Československé akademie věd]] (v roce 1993 zrušen) s jihovýchodní hranicí v oblasti mezi Hlinskem a Kameničkami a s nejvyšším bodem na vrcholu Pešava (697,0 m n. m.).<ref name="lexikon-1987" />
 
Výzkumem Železných hor se intenzivně zabýval také geolog a petrograf [[Jindřich Vodička (1921 – 2006)]], pracovník bývalého [[Ústřední ústav geologický|Ústředního ústavu geologického]] v Praze. V poslední práci z roku [[1997]] (sborník „Železné hory očima geologa“) vymezil Železné hory hranicí vedenou zhruba od řeky Labe u Týnce nad Labem směrem na [[Semtěš]], [[Ronov nad Doubravou]], [[Třemošnice|Třemošnici]], [[Běstvina|Běstvinu]], [[Maleč]] a [[Ždírec nad Doubravou]], dále ve směru na [[Hlinsko]] a [[Skuteč]], od ní na [[Vrbatův Kostelec]], [[Slatiňany]], [[Rabštejnská Lhota|Rabštejnskou Lhotu]], [[Heřmanův Městec]], [[Choltice]] a, [[Přelouč]], a zpět k řece Labi.<ref name="vodicka" /> Podle zmíněného územního vymezení Železných hor by jejich nejvyšším bodem byl [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n.m.), který je v současnosti nejvyšším bodemvrcholem na území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]].<ref name="drusop-zh" />
 
Ve své práci se Jindřich Vodička zmiňuje také o vhodnostivhodnost úpravy hranic chráněného území ve prospěch CHKO Železné hory, mj. i v oblasti mezi [[Trhová Kamenice|Trhovou Kamenicí]] a Hlinskem. Uvádí také, že název „Železné hory“ v současnosti (rok 1997) platí v jiném pojetí geografickém, geologickém a topografickém, než tomu bylo v minulosti.<ref name="vodicka" />
 
Počátek [[21. století]] umožnil novými technologiemi přezkoumat dosavadní [[geomorfologické členění Česka]] a vypracovat novou digitální mapu na podkladu vrstevnicové mapy a upřesnit výměry geomorfologických jednotek, včetně jejich hranic. Jihovýchodní rozhraní Železných hor na styku s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]] doznalo změn, hranice je vedena katastrálním územím obce [[Svratouch]] s nejvyšším bodem U oběšeného (737,4 m n. m.).<ref name="lexikon-2006" />
 
Vymezené území, jehož charakter ([[krajina]]) je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírody a lidí, má více podob, například přírodní oblasti (geomorfologické jednotky), zvláště chráněného území, geoparku, mikroregionu aj. pod shodným názvem v různém významu. Pojetí krajiny souvisí s [[Evropská úmluva o krajině|Evropskou úmluvou o krajině]], jejíž novýčeský překlad je účinný od 10. února 2017 (publikovánoa publikovaný ve Sbírce mezinárodních smluv čá 6/2017).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
Územní vymezení Železných hor (krajinné oblasti) je základní podmínkou pro významné činnosti (krajinnou politiku a cílovou kvalitu, ochranu, správu a plánování krajiny) a také místní rozvoj související s krajinou a [[Krajinný ráz|krajinným rázem]] konkrétního území se specifickým účelem pro jaký bylo vymezeno,. napříkladPříkladem [[Mikroregion|mikroregionu]]jsou: se svazky obcí s názvy [[Centrum Železných hor]]<ref>{{Citace elektronické monografie
* [[Mikroregion|mikroregiony]] se svazky obcí s názvy [[Centrum Železných hor]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Svazek obcí Podoubraví]] ([[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]], [[Sloupno (okres Havlíčkův Brod)|Sloupno]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Svazek obcí Týnecko ([[Týnec nad Labem]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>
}}</ref> nebo [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] s názvem Železnohorský region<ref name=":13">{{Citace elektronické monografie
* [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] s názvy Železnohorský region<ref name=":13">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, ale také Hlinecko<ref name=":14">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Litomyšlsko ([[Proseč]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-11
}}</ref>, Poličsko ([[Pustá Kamenice]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko - Košumbersko - Chrastecko ([[Skuteč]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> a Zálabí ([[Týnec nad Labem]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref> pro spolupráci subjektů z různých sfér působení a také pro využívání dotační politiky [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
=== Geologie ===
Železné hory prošly složitým [[Geologie|geologickým]] vývojem a patří mezi geologicky nejpestřejší území v České republice. V jejich oblasti jsou zastoupeny prakticky všechny [[Geologický čas|geologické formace]] (od [[Archaikum|prahorních]] až po [[Čtvrtohory|čtvrtohorní]]), které známeznámé z ostatních oblastí [[Český masiv|Českého masivu]].
 
Při průzkumech v jednotlivých lokalitách bylo zjištěno více než 100 druhů [[Hornina|hornin]] s mnoha vzácnými [[Minerál|minerály]], některé patří k vůbec nejstarším v Českém masivu. V severovýchodní části (Chvaletická pahorkatina) tvoří [[Mateční hornina|podloží]] břidlice, [[Sedimentární hornina|droby]], [[fylit]]y a [[svor]] železnohorského proterozoika a také [[Žula|žuly]] chvaletického masivu (stáří 480 milionů let).<ref name=":10" /> V centrální části Železných hor jsou v důsledku zlomů rozšířeny [[Intruzivní hornina|hlubinné vyvřeliny]] (plutonity) a to žuly, [[Granodiorit|granodiority]] a [[Diorit|diority]] železnohorského (nasavrckého) [[Pluton|plutonu]]. Podloží v oblasti Sečské vrchoviny tvoří také [[břidlice]], fylity, [[Prachovec|prachovce]] a [[Vápenec|vápence]] chrudimského staršího paleozoika. Především v jihozápadní části Železných hor se nachází [[Amfibolit|amfibolity]], [[Pararula|pararuly]] a svory kutnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]].<ref name=":1" />
V žulách u [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetína]] byl zjištěn výskyt zeleného [[Beryl|berylu]], u [[Turkovice|Turkovic]] vulkanitů pocházejících ze sopek aktivních před 520 miliony let. Na roky 2014 – 2018 bylo naplánováno nové základní geologické mapování Železných hor.<ref name=":10" />
 
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Řeka Krounka (Zhoř), CZ150531-027.jpg|náhled|260x260bod|Krounka; významná, řeka na jihovýchodním okraji Železných hor, pramení pod jejich nejvyšším vrcholem „UU oběšeného" ( podobně jako Chrudimka), v oblasti rozsáhlých původníchvlhkých luk s pomístnímmístně názvemnazývaných „NaNa panenkách", včást hornímhorního toku tvoří rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou od Svratouchu ke Krouně (od ní název řeky)]]
[[Vodstvo]] Železných hor náleží do [[Povodí v Česku|povodí]] evropské řeky [[Labe]], kromě malého území jižně od vrcholu „U oběšeného“ v katastru obce Svratouch, které je odvodňováno do řeky [[Svratka|Svratky]], levostranného přítoku [[Dyje]] náležející do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]] v Česku a evropské řeky [[Dunaj]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-26
}}</ref> kromě malé oblasti jižně od vrcholu U oběšeného na katastrálním území obce Svratouch, v dílčím povodí potoku Brodek a na katastrálním území obce Herálec, odvodňované do řeky [[Svratka|Svratky]],<ref name=":16">{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český hydrometeorologický ústav
| odkaz na korporaci = Český hydrometeorologický ústav
| titul = Hydrologie: Evidence rozvodnic
| url = http://hydro.chmi.cz/hydro/index.php?wmapp=WEBAPP&wmap=rozvodnice&srscode=32633#center=526000,5525000&zoom=2
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref> levostranného přítoku [[Dyje]] náležející do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]] v Česku a evropské řeky [[Dunaj]].
 
==== Evropské rozvodí ====
Hlavní evropské [[rozvodí]] Labe – Dunaj prochází oblastí na jihovýchodním okraji, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]“ a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]“, na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou: vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.), lokalita K Chlumětínu (698,5 – 716,6 m n. m.), Peškův vrch (716,8 m n. m.) v katastru Svratouch, Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) v katastru Svratka, lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec – Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v katastru Herálec. Rozvodnice dále pokračuje k vrcholu „Otrok“ v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]].<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| isbn = 978-80-7324-370-8
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000, list č. 48
}}</ref> [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] a [[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]], na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou:<ref name=":16" />
}}</ref>
* vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.), lokalita K Chlumětínu (698,5 – 716,6 m n. m.), Peškův vrch (716,8 m n. m.) na katastrálním území Svratouch
* Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) na katastrálním území Svratka
* lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec – Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v oblasti Herálce a dále pokračuje k vrcholu Otrok (717 m n. m.) v Hornosvratecké vrchovině.
 
==== Vodní toky ====
Nejvýznamnější [[Vodní tok|vodní toky]] oblasti jsou Labe a Chrudimka, přítoky Doubravy a Svratky odvodňují okrajové části.
* [[Labe]], evropská řeka protékající Chvaletickou pahorkatinou v délce cca 3 km ([[Kojice]] – [[Týnec nad Labem]]).<ref name=":0" />
* [[Chrudimka]], nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny. K prudké změně toku řeky pod skalním ostrohem [[Oheb]] (dnes viditelné ve [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]]) došlo v důsledku změn tektonického původu ve třetihorách na železnohorské linii. Zdvih zemské kry způsobil změnu sklonu zemského povrchu a vodní tok (dnes Chrudimka) protékající původně od NovéHorní Vsi (lokalitou v části obce [[Hoješín]],) přibližně v dnešní ose Počáteckého a následně [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]] do řeky Doubravy, prudce změnil směr po ukloněném zemském povrchu k severovýchodu, do „nového" koryta, dnes v hydrogeografické ose [[vodní nádrž Seč]] – [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovice]].<ref name=":3" />
* [[Doubrava (řeka)|Doubrava]], řeka v Hornosázavské pahorkatině a Středolabské tabuli, pravostrannými přítoky odvodňuje Podhradskou kotlinu (Zlatý potok) a jihozápadní železnohorský hřbet.<ref name=":0" />
* [[Svratka]], koryto řeky tvoří na jihovýchodním okraji geomorfologického celku rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou (Svratka – Herálec) a odvodňuje také malé území Kameničské vrchoviny v oblasti Svratouchu a Herálce.<ref name=":4" />
 
==== Vodní nádrže ====
[[Soubor:Seč - přehrada, ostrůvek.jpg|thumb|Vodní nádrž Seč v Železných horách, průtočná řekou Chrudimkou|260x260bod]]
[[Vodní nádrž|Vodní nádrže]] zastupují početné [[Rybník|rybníky]] budované ve vhodných terénních a přírodních podmínkách, především v severovýchodní části Chvaletické a Skutečské pahorkatiny. Několik [[Rybniční soustava|rybničních soustav]] leží na jihovýchodě ve Stružinecké pahorkatině, v Kameničské vrchovině například rybniční soustava, evropsky významná lokalita a přírodní památka [[Ratajské rybníky]]. Dva významné rybníky Dolní- a Horní Peklo byly vybudovány v Podhradské kotlině.
 
Významné jsou vodní nádrže s přehradami na ařece Chrudimce, vodohospodářským, vodárenským neboa také energetickým využitím vodními elektrárnami na řece Chrudimce (po směru vodního toku):
* [[Vodní nádrž Hamry]]; horní tok řeky, projektována v říčním km 93,1 kmpřehrada, podložísypaná rulová horninahráz s obsahemvýškou křemene,13 sypaná hrázm z vytěženého materiálu v okolí, spodloží výškourulová 13hornina ms obsahem křemene, celkový objem zadržovanénádrže vody 23,26169 milionu m³. Stavba zahájena [[15. listopad|15. listopadu]] [[1907,]] a přehradakolaudována uvedenav říjnu [[1912]], do provozu vuvedena září a stavba kolaudovanájiž v říjnu 1912září, v roce [[1922]] zvýšena hráz o 0,85 m, v letech [[1931]] - [[1933]] o další 1 m, včetně zesílení betonovým pláštěm a kamenným obkladem na návodní straně. V roce [[1961]] využita pro vodárenské účely pro oblast Hlinska a okolí.<ref>{{Citace name=":3" />elektronické monografie
| příjmení =
* [[Vodní nádrž Seč]]
| jméno =
* [[Vodní nádrž Padrty]] (Seč II, též pomístně „Na Plajchu“<ref>{{Citace elektronické monografie
| korporace = Povodí Labe, státní podnik
| odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik)
| titul = Přehrada Hamry
| url = http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_hamry.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref>
* [[Vodní nádrž Seč]]; střední tok řeky, v říčním km 50,7 přehrada, zděná hráz s výškou 42,0 m nad základovou spárou, celkový objem nádrže 21,795 milionu m³. [[Vodní dílo]] vybudované v letech [[1924]] – [[1934]] s vodohospodářským, vodárenským (úpravny vody Seč a Monako ve Slatiňanech), energetickým (malá vodní elektrárna na výpusti a přivaděč ke špičkové vodní elektrárně v lokalitě Na Bělidle, místně Na Plajchu,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref> nad vyrovnávací vodní nádrží Padrty).<ref name=":17">{{Citace elektronické monografie
}}</ref>); střední tok řeky, v roce 1940 vydáno vodoprávní povolení a zahájena stavba tzv. vyrovnávací nádrže, původní projekt přepracován. Přehrada dokončena v roce 1946, vodní elektrárna s jednou [[Francisova turbína|Francisovou turbínou]], technicky unikátní byla realizace přivaděče vody na neúnosném terénu v délce přes 800 m od vodní nádrže Seč v údolí Chrudimky, provedená ze silných modřínových dýh tlustých 8 cm a stažených kovovými obručemi 12 cm od sebe vzdálených. Dřevěné potrubí bylo nahrazeno ocelovým až v roce 2010.<ref name=":3" />
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Povodí Labe, státní podnik
| odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik)
| titul = Přehrada Seč
| url = http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_sec.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref>
* [[Vodní nádrž Padrty]] (též Seč II); střední tok řeky, v říčním km 47,92 přehrada, zemní hráz s výškou 8 m, celkový objem nádrže 0,149 milionu m³.<ref name=":17" /> V roce [[1940]] vydáno vodoprávní povolení a zahájena stavba tzv. vyrovnávací nádrže, původní projekt přepracován, v roce [[1946]] přehrada dokončena. Nad vodní nádrží špičková vodní elektrárna ([[Francisova turbína]]), technicky unikátní realizace přivaděče vody na neúnosném terénu v délce přes 800 m od vodní nádrže Seč v údolí Chrudimky, provedená ze silných modřínových dýh 8 cm silných a stažených kovovými obručemi 12 cm od sebe vzdálených. Dřevěné potrubí nahrazeno ocelovým až v roce [[2010]].<ref name=":3" />
* [[Křižanovice I|Vodní nádrž Křižanovice]]
* [[Křižanovice II|Vodní nádrž Práčov]]
 
=== Výškové body ===
[[Vrchol (topografie)|Vrcholy]] s nejvyšší nadmořskou výškou leží ve dvou nejvýraznějších pásmech,. Jedno z jednonich tvoří jihozápadní železnohorský hřbet s nejvyšším vrchem Vestec[[Hřbet (668,0 mgeomorfologie)|hřbet]] nads Stružineckouvýraznou pahorkatinou,částí druhénazvanou tzv.Kaňkovy vnitřníhory hřeben(až v centrální části nad pravým břehem řeky Chrudimky560 m n. m. Železnohorský hřeben se táhne od vodní nádrže Seč, přibližně v jiho-jihovýchodnímnárodní směrupřírodní Kameničskoupamátce vrchovinou,[[Kaňkovy khory]])<ref>{{Citace rozsáhlémuelektronické prameništi Chrudimky, nad nímž leží nejvyšší bod Železných hor s názvem U oběšeného (737,4 m).monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: kompozice Kaňkovy hory
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31397&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref> a vrcholící v terénu nejvyšším bodem [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: vrchol Vestec (668 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31400&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref> nad Stružineckou pahorkatinou. Druhým pásmem vyvýšenin je tzv. vnitřní [[Hřeben (geomorfologie)|hřeben]] v centrální části [[pohoří]] nad pravým břehem řeky Chrudimky. Železnohorský (vnitřní) hřeben se táhne od vodní nádrže Seč, od skalního výstupu s názvem Malý Oheb (513,5 m n. m. v přírodní rezervaci [[Oheb (přírodní rezervace)|Oheb]]),<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: skalní vyvýšenina Malý Oheb (513,5 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31398&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref> přibližně v jiho-jihovýchodním směru Kameničskou vrchovinou, k rozsáhlému prameništi Chrudimky, také řeky [[Krounka|Krounky]] a Chlumětínského potoku, až k nejvyššímu vrcholu Železných hor s názvem U oběšeného (737,4 m).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31399&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2016-02-16
}}</ref>
 
==== Nejvyšší vrcholy ====
* [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]], 737,4 m (nejvyšší bod Železných hor / [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] / [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]]); [[Svratouch]], lokalita místně nazývaná Na panenkách, v [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|CHKO Žďárské vrchy]], [[Svratouch]] – pomístně též Na panenkách, vrcholová část pole, louky, dostupná zze obce SvratouchSvratouchu a z turistické trasy Klubu českých turistů od [[Filipovský pramen|Filipovského pramene]] řeky Chrudimky po neznačené polní cestě, rozhledové místo: obec Svratouch, částečně [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Žďárské vrchy]] - ([[Devět skal]], [[Žákova hora]], [[Kamenný vrch (Žďárské vrchy)|Kamenný vrch]], [[Malinská skála|Malínská skála]], [[Buchtův kopec]], [[Karlštejn (Svratouch)|Karlštejn]], Louckého kopec), při dobré viditelnosti [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Hrubý Jeseník]], částečně [[Orlické hory]].
* [[Peškův vrch]], 716,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); Svratouch, lokalita v CHKO Žďárské vrchy, Svratouch, vrcholová část zalesněná, dostupná po neznačené polní cestě zv cestyúseku Svratka - Chlumětín s(turistická turistickou trasoutrasa Klubu českých turistů), pod lesem rozhledové místo: obec Svratka, částečně Svratouch, Herálec, Žďárské vrchy: (Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch, Karlštejn, Louckého kopec).
* Na kopci, 701,4 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Chlumětín]], lokalita v CHKO Žďárské vrchy, vrcholová část pastviny, rozhledové místo: obec Chlumětín, Žďárské vrchy.
* [[Pešava (vrchol)|Pešava]], 697,0 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]], -lokalita pomístně téžs názvem Hroby, v ZeměpisnýmCHKO lexikonemŽďárské ČRvrchy, v roce [[1987]] uvedl Zeměpisný lexikon uváděnýČSR vrchol jakoza nejvyšší bod Železných hor,<ref name="lexikon-1987" /> na vrcholu radiokomunikační věž, vrcholová část pole, louky, s radiokomunikační věží, dostupná po zpevněné cestě z obce Jeníkov, rozhledové místo: obec Jeníkov, [[Kameničky]], Železné hory - (Vojtěchův kopec v přírodní rezervaci [[Volákův kopec]]), Žďárské vrchy.
* [[Dědovský kopec]], 675,6 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Dědová]], lokalita v CHKO Žďárské vrchy, vrcholová část pole, louky, dostupná ze silnice Dědová - [[Kladno (okres Chrudim)|Kladno]], východně od vrcholu rozhledové místo: [[Pardubický kraj]] - ([[ChrudimPardubice]], [[PardubiceChrudim]] a další obce, částečně [[Skuteč]]), velká část Skutečské pahorkatiny, při dobré viditelnosti Orlické hory, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, níže pod vrcholem [[Vojtěchov (rozhledna)|Vojtěchovská rozhledna]].
* [[Vojtěchův kopec (vrchol)|Vojtěchův kopec]], 673,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); [[Kameničky]], CHKO Žďárské vrchy, [[Volákůvlokalita kopec|PRv Volákůvpřírodní kopec]],rezervaci [[KameničkyVolákův kopec]], vrcholová část zalesněná, s bývalým kamenolomem zatopeným vodou, k němu z Kameniček polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: obec Kameničky, částečně Jeníkov, Chlumětín, [[Krejcar (rybník)|rybník Krejcar]], Žďárské vrchy. Kameničky a Vojtěchův kopec jsou také názvy informačních stanovišť na vlastivědné stezce [[Krajem Chrudimky]].
* [[Vestec (hora)|Vestec]], 668,0 m (významný bod Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny); nejvyšší bod na území CHKO Železné hory, [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]], nejvyšší vrchol [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]], vrcholová část pole a pás dřevin, radiokomunikační věž a zakrytá šachta po radioaktivním průzkumu z [[50. léta 20. století|50. let 20. století]], polní cesta z [[Horní Vestec|Horního Vestce]] polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: krajina CHKO Železné hory od [[Ždírec nad Doubravou|Ždírce nad Doubravou]] po [[Libice nad Doubravou|Libici nad Doubravou]], [[Stružineckávelká pahorkatina]]část ŽeleznýchStružinecké horpahorkatiny.
* [[Spálava (vrchol)|Spálava]], 662,9 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Spálava]], CHKO Železné hory, vrcholová část pole, (dříve s dřevěnou rozhlednou), dostupná z obce Spálava po zpevněné cestě s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem [[Spálava (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Spálava]], rozhledové místo: Spálava (část Libice nad Doubravou), krajina CHKO Železné hory.
* [[Zuberský vrch]], 650,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Trhová Kamenice]], CHKO Železné hory, vrcholová část pole, louky s dřevinami, dostupná ze silnice Trhová Kamenice – [[Zubří (Trhová Kamenice)|Zubří]] s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem SV směrem rozhledna a v JZjihozápadním směru [[Zubří (přírodní rezervace)|Přírodnípřírodní rezervace Zubří]], kroměrozhledové rozhledny –místo: krajina chráněných krajinných oblastí Železných hor, a Žďárských vrchů a, při dobrémdobré počasíviditelnosti [[Krkonoše]], Orlické hory, Králický Sněžník, iníže rozhledovépod místo:vrcholem krajina[[Zuberský CHKOvrch Železné(rozhledna)|rozhledna horyZuberský a CHKO Žďárské vrchyvrch]].
* [[Polom (vrchol)|Polom]], 648,6 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Horní Bradlo]], CHKO Železné hory, zalesněná vrcholová část, dostupná turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem významná [[Polom (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Polom]] na dvou lokalitách.
 
==== Významné výškové body ====
* Krásný, 617,0 m n. m. ([[Krásné (okres Chrudim)|Krásné]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
* Bučina, 605,6 m n. m.
| jméno =
* Krkanka, 567,8 m n. m.
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
* Kaňkovy hory, železnohorský hřbet až 560 m n. m.
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: vrchol Krásný (617 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31394&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref>
* Bučina, 606,0 m n. m. ([[Skoranov]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: vrchol Bučina (606 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31395&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref>
* Krkanka, 567,8 m n. m. ([[Zbyslavec]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa Česka: vrchol Krkanka (567,8 m n. m.)
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=31396&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-16
}}</ref>
 
==== Přírodní vyhlídky ====
* [[Lichnice]] ([[Podhradí v Železných horách]]), areál hradní zříceniny a obranné valy, od roku 2017 též s rozhlednou nazvanou [[Lichnice (rozhledna)|Milada]].
* [[Štikovská vyhlídka]] ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]), v lokalitě památný strom [[Štikovská lípa]].
 
}}</ref>
* Geostezka Klíč; ukázky hornin s popisky, zahrada praktické školy Klíč, Poličská ulice, [[Hlinsko]].
* Historie vápenictví; dobývání vápence v oblasti obcí [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]], vychází od kulturní (technické) památky [[Berlova vápenka|Berlovy vápenky]], od roku 2010 muzeum v Závratci, části [[Třemošnice]] (ccadlouhá 31 km).
* Ke Kočičímu hrádku; k miniatuře hradu v přírodní lokalitě nad parkem [[Slatiňany (zámek)|zámku ve Slatiňanech]], informace o přírodě a historii, rekonstruována [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Nasavrky (ccadlouhá 2 km).
* Keltská stezka Železnými horami -; místa původního osídlení [[Keltové|Kelty]], [[Oppidum České Lhotice]], archeologické naleziště [[Hradiště (České Lhotice)|Hradiště]], součást Keltského archeoparku, [[Nasavrky]] a okolí (ccadlouhá 9,5 km).
* Krajem Železných hor (též s názvem Stezka krajem malířů); za poznáním krajinné oblasti, vznikla již v roce 1986, v Seči navazuje na stezku Krajem Chrudimky, [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Ronov nad Doubravou]] (15 zastávekzastavení, ccadlouhá 23,5 km).
* [[Krajem Chrudimky]]; příroda a historie krajinné oblasti podél řeky Chrudimky, ods Filipovskéhovýchozím pramenemístem u [[ChrudimkaFilipovský pramen|řekyFilipovského Chrudimkypramene]] doa cílem v [[Chrudim|Chrudimi]] (3731 zastávekzastavení, ccadlouhá 82 km).
* Lesní stezka Borovice lánská; zřizovatel Lesy České republiky (Lesní správa Nasavrky), zaměřená na lesnictví s ekotypem borovice, lokalita Hliníky (Krejcarský les, katastr [[Chlumětín]]) až lokalita V Mýtě pod vrcholem Mýto (712,3 m n. m.) v Hornosvratecké vrchovině (katastr [[Lhoty (Vortová)|Lhoty]]), CHKO Žďárské vrchy, (5 zastavení, dlouhá (2,8 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-06-10
}}</ref>
* Lesní stezka Hedvičino údolí (též Hedvikovská rokle); zřizovatel [[Lesy České republiky]], údolí Zlatého potoka, katastr Třemošnice, (2 zastavení, dlouhá (0,5 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka Jeřábka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], zaměřená na lesnictví, faunu a floru Železných hor, Lesní správa Nasavrky, revír Bradlo, katastrální území města Seč, část Prosíčka u Seče, lokalita Roudný (560,5 m n. m.), 6 zastávekzastavení, dlouhá (2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lichnice - Kaňkovy hory; zřizovatel [[Lesy České republiky]], částí evropsky významnou lokalitou „[[Lichnice-Kaňkovy hory (evropsky významná lokalita)|Lichnice-Kaňkovy hory]]" (přibližně rozsahem území dříve stejnojmenná národní přírodní rezervace zřízené v roce 1992 a v letech 2016 - 2017 rozdělená na část národní přírodní rezervace [[Lichnice (národní přírodní rezervace)|Lichnice]] a národní přírodní památky [[Kaňkovy hory (národní přírodní památka)|Kaňkovy hory]]), od zámku v Třemošnici údolím [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]], v části stezka Krajem Železných hor (dlouhá asi 3,2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lovětínská rokle; zřizovatel [[Lesy České republiky]], údolí Lovětínského potoka, katastr Třemošnice, (2 zastavení, dlouhá (1,5 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka mladého lesníka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], lesní komplex s názvem Tarabka v revíru Bradlo (Lesní správa Nasavrky), na malé ploše pod vrcholem Plesný (611,0 m n. m.) naučná zóna pro školy a veřejnost s tématem les a lesní zvěř, CHKO Železné hory, katastr [[Hodonín u Nasavrk]], (10 stanovišťzastavení, dlouhá asi (0,4 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Kolem Kochánovických rybníků (dříve K Tyrolskému domku); zřizovatel [[Lesy České republiky]], lokalita lesů a rybníků v katastru Slatiňany, (7 zastavení, dlouhá (2,9 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Podhůra; zřizovatel Městské lesy [[Chrudim]], lesní lokalita Podhůra, okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (ccadlouhá asi 3 km).
* Ležáky; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) – [[Vrbatův Kostelec]] (ccadlouhá 8 km).
* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz); naučná geologická stezka, vytyčená především pro cyklisty na trase [[Hlinsko]] – [[Chrudim]], (8 zastávekzastavení, (ccadlouhá 56 km).
* Město dvou moří; geologická minulost Země v Železných horách, významná geologická lokalita (sedimenty dvou moří), [[Heřmanův Městec]] – [[Radlín]] (ccadlouhá 7 km).
* Raškovickými lomy; historie těžby kamene, život vesnice, od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] – [[Svinčany]] (ccadlouhá 2,2 km).
* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (ccadlouhá 2,2 km).
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] – [[Heřmanův Městec]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (ccapřibližně 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] – [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (ccaasi 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] – [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (ccadlouhá 14 km).
* Žulová stezka Horkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina]]), lesní lokalita Horka, katastr [[Skuteč]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref> v roce 2017 zahájeny další úpravy spolufinancované [[Program rozvoje venkova|Programem rozvoje venkova]] Evropské unie (zkvalitnění cest, bezpečnostní prvky, informace pro tzv. chytré telefony),<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref>17 zastavení, 17dlouhá zastávekasi (cca 4,5 km).
 
=== Cyklotrasy ===
Železnými horami je vedena například středně obtížná až obtížná kopcovitá část dálkové trasy Praha – Brno, v Česku cyklotrasa označená číslem 1, a v úseku [[Třemošnice]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Rušinov]] – [[Horní Bradlo]] – [[Trhová Kamenice]] – [[Hlinsko]] – [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] na ni navazují další [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasy]].<ref name="mapa" />
 
=== Rozhledny a přístupné věže ===

Navigační menu