Zdeněk Lukáš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
Uvedení územní entity existující v daném roce, ke kterému se entita vztahuje v infoboxu
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Skladba - změna odkazu/ů na Skladba (nauka); kosmetické úpravy
Řádek 6: Řádek 6:


== Život ==
== Život ==
Vystudoval [[Učitel|pedagogiku]] a zpočátku také pracoval jako [[učitel]]. V letech [[1953]] – [[1963]] byl [[Producent (umění)|producentem]] stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] v [[Plzeň|Plzni]] a [[sbormistr]]em [[Česká píseň|sboru Česká píseň]]. Mezi lety [[1962]] a [[1970]] bral pravidelné hodiny [[Skladba|skladby]] u profesora [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]]. Byl silně ovlivněn [[lidová hudba|lidovou hudbou]] a jeho tvorba se soustředí převážně na [[vokální hudba|vokální hudbu]]. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé [[avantgarda|avantgardní]] technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm [[symfonie|symfonií]], několik [[opera|oper]], nespočet [[oratorium|oratorií]] a [[kantáta|kantát]], jakož i desítky [[Pěvecký sbor|sborových]] skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho ''Parabolae Salomonis'' v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v [[Spojené státy americké|USA]], ''Versos d'amor i de comitat'' v [[Barcelona|Barceloně]] v roce [[1972]], a jeho ''5. symfonie'' roku [[1973]] na Premio Città di [[Trieste]]. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí.
Vystudoval [[Učitel|pedagogiku]] a zpočátku také pracoval jako [[učitel]]. V letech [[1953]] – [[1963]] byl [[Producent (umění)|producentem]] stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] v [[Plzeň|Plzni]] a [[sbormistr]]em [[Česká píseň|sboru Česká píseň]]. Mezi lety [[1962]] a [[1970]] bral pravidelné hodiny [[Skladba (nauka)|skladby]] u profesora [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]]. Byl silně ovlivněn [[lidová hudba|lidovou hudbou]] a jeho tvorba se soustředí převážně na [[vokální hudba|vokální hudbu]]. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé [[avantgarda|avantgardní]] technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm [[symfonie|symfonií]], několik [[opera|oper]], nespočet [[oratorium|oratorií]] a [[kantáta|kantát]], jakož i desítky [[Pěvecký sbor|sborových]] skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho ''Parabolae Salomonis'' v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v [[Spojené státy americké|USA]], ''Versos d'amor i de comitat'' v [[Barcelona|Barceloně]] v roce [[1972]], a jeho ''5. symfonie'' roku [[1973]] na Premio Città di [[Trieste]]. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí.


Roku [[1996]] stál Zdeněk Lukáš spolu se [[Sylvie Bodorová|Sylvií Bodorovou]], [[Luboš Fišer|Lubošem Fišerem]] a [[Otmar Mácha|Otmarem Máchou]] u zrodu skupiny autorů [[Quattro (skladatelská skupina)|Quattro]], z nichž každý patřil do jiné [[generace]] a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve [[společnost]]i a věřili, že umění je životně důležité jako „[[ekologie]] [[duše]]“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na [[hudební festival|festivalu]] [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]] v roce [[1997]]. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce [[Supraphon]] [[Kompaktní disk|CD]] SU 3272-2 031 pod názvem ''Prague Guitar Concertos''.
Roku [[1996]] stál Zdeněk Lukáš spolu se [[Sylvie Bodorová|Sylvií Bodorovou]], [[Luboš Fišer|Lubošem Fišerem]] a [[Otmar Mácha|Otmarem Máchou]] u zrodu skupiny autorů [[Quattro (skladatelská skupina)|Quattro]], z nichž každý patřil do jiné [[generace]] a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve [[společnost]]i a věřili, že umění je životně důležité jako „[[ekologie]] [[duše]]“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na [[hudební festival|festivalu]] [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]] v roce [[1997]]. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce [[Supraphon]] [[Kompaktní disk|CD]] SU 3272-2 031 pod názvem ''Prague Guitar Concertos''.


Po jeho smrti byla na jeho počest pojmenována ulice v Jílovém u Prahy - Kamenných vratech, kde měl svou milovanou chatu ve které tvořil.
Po jeho smrti byla na jeho počest pojmenována ulice v Jílovém u Prahy - Kamenných vratech, kde měl svou milovanou chatu ve které tvořil.


== Tvorba ==
== Tvorba ==

Verze z 14. 2. 2018, 11:19

Zdeněk Lukáš
Základní informace
Narození21. srpna 1928
Praha, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. července 2007 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, sbormistr, učitel, hudební producent a hudebník
OceněníCena města Plzně (1993)
Webwww.zdenek-lukas.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Lukáš (21. srpna 1928 Praha13. července 2007[1]) byl český hudební skladatel. Patřil k nejhranějším a nejzpívanějším českým skladatelům vážné hudby 2. poloviny 20. století, je autorem více než 350 skladeb.

Život

Vystudoval pedagogiku a zpočátku také pracoval jako učitel. V letech 19531963 byl producentem stanice Českého rozhlasu v Plzni a sbormistrem sboru Česká píseň. Mezi lety 1962 a 1970 bral pravidelné hodiny skladby u profesora Miloslava Kabeláče. Byl silně ovlivněn lidovou hudbou a jeho tvorba se soustředí převážně na vokální hudbu. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé avantgardní technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm symfonií, několik oper, nespočet oratorií a kantát, jakož i desítky sborových skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho Parabolae Salomonis v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v USA, Versos d'amor i de comitat v Barceloně v roce 1972, a jeho 5. symfonie roku 1973 na Premio Città di Trieste. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí.

Roku 1996 stál Zdeněk Lukáš spolu se Sylvií Bodorovou, Lubošem Fišerem a Otmarem Máchou u zrodu skupiny autorů Quattro, z nichž každý patřil do jiné generace a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve společnosti a věřili, že umění je životně důležité jako „ekologie duše“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na festivalu Pražské jaro v roce 1997. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce Supraphon CD SU 3272-2 031 pod názvem Prague Guitar Concertos.

Po jeho smrti byla na jeho počest pojmenována ulice v Jílovém u Prahy - Kamenných vratech, kde měl svou milovanou chatu ve které tvořil.

Tvorba

  • Hudba k českému filmu Kulový blesk (1978) Zdeňka Podskalského
  • Missa brevis – krátká mše pro smíšený sbor
  • Requiem pro smíšený sbor a capella
  • Pocta tvůrcům – pásmo několika fresek pro sólové housle, klavír a smíšený sbor
  • Lucerna Domini – skladba pro mužské sólo (baryton) a ženský sbor

Reference

Externí odkazy