Rčení: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 2. 2018, 17:53

Rčení je útvar lidové slovesnosti. Je to krátká průpovídka vyjadřující určitou životní zkušenost, např. „Nechá si pro krejcar koleno vrtat“ či „má obě ruce levé“. Je ale nutné si neplést rčení s příslovím. Rčení se také krom zkušenosti týká počasí a přírodních úkazů např. "Až naprší a uschne."

Související pojmy

Rčení úzce souvisí s úslovím a pořekadlem. Rčení se liší od pořekadla především tím, že rčení lze volně časovat (házet perly sviním), zatímco pořekadlo jen v omezené míře nebo vůbec ne (chyba lávky; já nic, já muzikant), úsloví pak tvoří přechodový typ mezi rčením a pořekadlem.^[1]

Specifickým typem rčení je přirovnání. Přirovnání charakterizuje vlastnost subjektu připodobněním k typické vlastnosti nějaké osoby, zvířete, předmětu apod. Nejčastěji bývá tvořeno pomocí částice „jako“, ale existuje i celá řada jiných forem přirovnání:

„za“ – má sílu za koně;
komparativ + než – má se hůře než pes (popř. bezpředložkově – má se hůře psa);
„nad“, „přes“ – je chytrý nad lišku;
přímá metaforická označení, např. baba, tele, křeček

Podobným útvarem je také přísloví, které se však od rčení liší se v několika ohledech:

přísloví je vyjádřením nějaké životní moudrosti; rčení je produktem lidové fantazie
smyslem přísloví je tedy morální ponaučení, výstraha či pokárání; smyslem rčení je pobavení, oživení jazykového projevu
přísloví tvoří celé formalizované věty, které nelze rozdělit, přeformulovat, skloňovat či časovat; rčení a pořekadla se stávají částmi vět a lze je časovat

Sbírka českých rčení

Pravděpodobně nejobsáhlejší sbírkou českých lidových rčení je kniha Jaroslava Zaorálka Lidová rčení. Kniha poprvé vyšla v roce 1947, takže pochopitelně neobsahuje nově vzniklá rčení z moderní doby.

Pořekadla z Pošumaví

Nechá si pro krejcar koleno vrtat.
Mladá žena, starej muž, na děti si koupí vůz.
Hladovému jde břicho vandrem.
Žvaní, kam čert káže.
Je hrubej jak šerka.
Kouká jako štyřák z pytlíku.
Dlouhej jak pabuza.
Půjde pro pěťák až na Svatou horu.
Má v hlavě jako na drahách.
Chodí jako Baborák.
Co ti šmakuje, to ti žaludek nezkazí.
Dostal viks.
Zvědavej jak brabenec.
Jakej šel, takovou potkal.
Je to dobrodinec chudejch psů.
Točí se jak motovidlo.
S Adamem si tyká.
Točí se jak na báni.
Stále tramtejluje.
Má na růžích ustláno.
Má utrum.
Staví se jako křeček.
Má samé tetle mechtle.
Točí se jak na vobrtlíku.
Je nafoukanej jako žába.
Je roztrhanej jako Prajs.
Má se jako pámbů ve Frankrajchu.
Napitej jako kanon.

Reference

↑ ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. Praha: Academia, 2001. Kapitola Úvodní poznámky, s. VII.

Literatura

ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. Praha: Academia, 2000.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. Praha: Academia, 2001. Kapitola Úvodní poznámky, s. VII.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{upravit}}
 {{Různé významy|tento=rčení jako útvaru lidové slovesnosti|druhý=rčení jako pojmenování sémantické jednotky|stránka=Fráze (stylistika)}}
-'''Rčení''' je útvar [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]]. Je to krátká [[průpovídka]] vyjadřující určitou životní [[zkušenost]], např. „Nechá si pro krejcar koleno vrtat“ či „má obě ruce levé“.
+'''Rčení''' je útvar [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]]. Je to krátká [[průpovídka]] vyjadřující určitou životní [[zkušenost]], např. „Nechá si pro krejcar koleno vrtat“ či „má obě ruce levé“. Je ale nutné si neplést rčení s příslovím. Rčení se také krom zkušenosti týká počasí a přírodních úkazů např. "Až naprší a uschne."
 == Související pojmy ==