Italské království (Svatá říše římská): Porovnání verzí
úpravy |
|||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| po 6 = Furlánské vévodství |
| po 6 = Furlánské vévodství |
||
| po 6 vlajka = Bandiere dal Friûl.svg |
| po 6 vlajka = Bandiere dal Friûl.svg |
||
| po 7 = |
| po 7 = Janovská republika |
||
| po 7 vlajka = |
| po 7 vlajka = Flag of Genoa.svg |
||
| po 8 = |
| po 8 = Vévodství Urbino |
||
| po 8 vlajka = |
| po 8 vlajka = Coat of arms of the House of della Rovere.svg |
||
| po 9 = |
| po 9 = Papežský stát |
||
| po 9 vlajka = |
| po 9 vlajka = CoA Pontifical States 02.svg |
||
| po 10 = Papežský stát |
|||
| po 10 vlajka = CoA Pontifical States 02.svg |
|||
| šířka 1. sloupce = |
| šířka 1. sloupce = |
||
| vlajka = Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg |
| vlajka = Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg |
Verze z 18. 1. 2018, 09:58
Italské království (německy Königreich Italien, latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum) či Říšská Itálie (německy Reichsitalien) byla monarchie Svaté říše římské a spolu s Německým královstvím a Burgundskem tvořili „Tria Regna“ (tři království Svaté říše římské). V rámci říše reálně existovalo Italské království jako její součást v letech 962–1024, kdy zahrnovalo většinu severního Apeninského poloostrova (kromě Papežského státu a jihu poloostrova, který náležel Sicilskému hrabství) a skládající se ze zemí Lombardie, Spoleta a marek Toskánska a Verony. V důsledku bojů mezi přívrženci císařů a papežů došlo k jeho rozdělení a rozkladu. Do roku 1801 existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval císařům Svaté říše římské.
Dějiny
Zesláblé Italské království po výbojích Ottonů přijalo lenní vztah k římskoněmecké říši, stalo se tak poté po odtržení Friuli. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (papežů v Toskánsku, odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu ke římskoněmecké říši) a vyčerpávající zápas mezi ghibeliny a guelfy vedly k osamostatnění jednotlivých měst zejména na severu Itálie (Lombardská liga, Verona atd.), což znamenalo faktický zánik Italského království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále a budoucí císaři se nechali korunovat na italské krále v Pavii.
Odkazy
Literatura
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997