Vlachník Krabice z Veitmile: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m -vlajka v kolonce národnost; dle žádosti na WP:ŽOPP ze dne 7. 12. 2013 (archiv 10)
Odkazy, typografie, citační šablony, –pahýl
Řádek 47: Řádek 47:
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Vlachník Krabice z Veitmile''' (často psáno: ''Weitmile'') byl 24. [[probošt]]em [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] v letech [[1396]]-[[1398]]. Zemřel v roce 1399.
'''Vlachník Krabice z Veitmile''' (často psáno: ''Weitmile'') byl 24. [[probošt]]em [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly svatého Štěpána]] v letech 1396–1398. Zemřel v roce 1399.


== Rodové souvislosti ==
== Rodové souvislosti ==
Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku [[1475]] povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině.
Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku 1475 povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině.

Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v [[Alsasko|Alsasku]].
Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v [[Alsasko|Alsasku]].


=== Přibuzenské vztahy ===
=== Přibuzenské vztahy ===
Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku [[1363]] zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář sv. Anny. Nejstarší ze synů byl [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš]], který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze a od roku [[1363]] i arcijáhenem Žatecka. V roce [[1373]] uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel [[1. červenec|1. července]] [[1375]]. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcch ([[1282]]-[[1346]], [[1372]]-[[1375]]) popsala především období vlády císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku [[1380]] byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku [[1378]] pražským kanovníkem. Zemřel roku [[1395]]. [[Beneš Krabice z Veitmile]] byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.
Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku 1363 zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář svaté Anny. Nejstarší ze synů byl [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš]], který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u svatého Víta v Praze a od roku 1363 i [[arcijáhen]]em Žatecka. V roce 1373 uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel 1. července 1375. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcích (1282–1346, 1372–1375) popsala především období vlády císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku 1380 byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku 1378 pražským kanovníkem. Zemřel roku 1395. [[Beneš Krabice z Veitmile]] byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.


== Osobnost 24. litoměřického probošta ==
== Osobnost 24. litoměřického probošta ==
Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech [[1374]]-[[1378]] byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku [[1376]] do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku [[1396]] byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež [[Bonifác IX.]] ([[1389]]-[[1404]]) dne [[3. listopad]]u [[1396]] reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již [[16. listopad]]u [[1398]] směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již [[23. květen|23. května]] [[1399]] ve Staré Boleslavi zemřel.
Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech 1374–1378 byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku [[1376]] do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku 1396 byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež [[Bonifác IX.]] (1389–1404) dne 3. listopadu 1396 reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již [[16. listopad]]u [[1398]] směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již 23. května 1399 ve Staré Boleslavi zemřel.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace sborníku
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 40.
| příjmení = Bartůněk
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 31-32.
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Bartůněk
| titul = Od proboštství k biskupství (1057–1957)
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sborník = 900 let litoměřické kapituly
| vydavatel = Česká katolická charita
| místo = Praha
| rok vydání = 1959
| strany = 40
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Macek
| titul = 950 let litoměřické kapituly
| vydavatel = Karmelitánské nakladatelství
| místo = Kostelní Vydří
| rok = 2007
| počet stran =
| isbn = 978-80-7195-121-6
| strany = 31–32
}}


=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 71: Řádek 96:


{{posloupnost|co=24. [[seznam proboštů litoměřické kapituly|probošt litoměřický]]
{{posloupnost|co=24. [[seznam proboštů litoměřické kapituly|probošt litoměřický]]
|kdy=[[1396]]-[[1398]]
|kdy=[[1396]][[1398]]
| předchůdce =[[Jan Jindřichův z Kamýku]]
| předchůdce =[[Jan Jindřichův z Kamýku]]
| nástupce =[[Vilém Zajíc z Házmburku]]
| nástupce =[[Vilém Zajíc z Házmburku]]
Řádek 77: Řádek 102:
}}
}}


{{Pahýl}}
{{Portály|Křesťanství|Středověk}}
{{Portály|Křesťanství|Středověk}}



Verze z 17. 1. 2018, 21:11

Vlachník Krabice z Veitmile
Narozeníkolem poloviny 14. století
Úmrtí1399
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
Znám jako24. probošt litoměřický
Období1396-1398
PředchůdceJan Jindřichův z Kamýku
NásledovníkVilém Zajíc z Házmburku
Nábož. vyznánířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlachník Krabice z Veitmile (často psáno: Weitmile) byl 24. proboštem litoměřické kapituly svatého Štěpána v letech 1396–1398. Zemřel v roce 1399.

Rodové souvislosti

Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku 1475 povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině.

Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v Alsasku.

Přibuzenské vztahy

Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku 1363 zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář svaté Anny. Nejstarší ze synů byl Beneš, který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u svatého Víta v Praze a od roku 1363 i arcijáhenem Žatecka. V roce 1373 uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel 1. července 1375. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcích (1282–1346, 1372–1375) popsala především období vlády císaře Karla IV. Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku 1380 byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku 1378 pražským kanovníkem. Zemřel roku 1395. Beneš Krabice z Veitmile byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.

Osobnost 24. litoměřického probošta

Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech 1374–1378 byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku 1376 do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku 1396 byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež Bonifác IX. (1389–1404) dne 3. listopadu 1396 reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již 16. listopadu 1398 směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již 23. května 1399 ve Staré Boleslavi zemřel.

Odkazy

Literatura

  • BARTŮNĚK, Václav. Od proboštství k biskupství (1057–1957). In: 900 let litoměřické kapituly. Praha: Česká katolická charita, 1959. S. 40.
  • MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 31–32. 

Související články

Externí odkazy

24. probošt litoměřický
Předchůdce:
Jan Jindřichův z Kamýku
13961398
Vlachník Krabice z Veitmile
Nástupce:
Vilém Zajíc z Házmburku