Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 919 bajtů ,  před 1 rokem
Historie a další
== Historie ==
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku.
 
V roce 1398 král Václav IV. daroval Hradci Králové osady Kluky, [[Třebeš]] a [[Lhota pod Strání|Hrdlořezy]] spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547-1549 a 1620-1628). Během třicetileté války byla vesnice zcela vypálena.
 
Kluky byly původně přiděleny k farnosti kostela sv. Antonína v [[Mýtské Předměstí|Mýtském Předměstí]], po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého [[šoltys]]e. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko.
 
V roce 1849 vytvořily [[Roudnička]] a Kluky společnou politickou, ale ne katastrální obec. Také pozemky zůstaly odděleny. Majetek této obce sestával jen z domu č. 4 a pozemku o rozloze 12 hektarů 88 arů a 99 m2. Na počátku 20. století měly samotné Kluky celkovou rozlohu 106 hektarů, 33 arů a 84 m2.
 
V letech 1773-1900 Kluky nevykazovaly aktivní veřejný život, protože měly jen asi dvě desítky domů. V prvních dvaceti letech dvacátého století se však tato vesnice zdvojnásobila. Vznikly tady dvě restaurace - „U Cabicarů“ a „U Zubrů“, které se staly centrem kulturního a společenského života Kluků. Působila zde také amatérská divadelní skupina „Dramatická společnost Vojan“, mládežnický spolek „Dobromil“, místní organizace baráčníků a malorolníků „Domovina“ a pak všechny tehdejší hlavní politické strany. Restaurace „U Cabicarů“ byla také sídlem novohradeckého pojištění zemědělských zvířat. V roce 1921 byla ves elektrifikována.
 
Po řadě konfliktů mezi občany obou osad, které byly primárně politické, se Kluky v roce 1924 staly nezávislou obcí se svou vlastní samosprávou. První komunální volby proběhly v Klukách 14. listopadu téhož roku. Ale nezávislost vesnice netrvala dlouho. Dne 1. dubna 1942 byl vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Kluky jsou od té doby jeho součástí, a to dodnes.
 
== Památky ==
 
* Zvonice s historickým křížem z roku 1869 (rekonstrukce z roku 1997)
 
* Novohradecký hřbitov (umístěný v Klukách, na hřbitově je mnoho historických náhrobků)
 
== Demografie ==
 
{| class="wikitable"
|-
! Rok
! 1869
! 1890
! 1900
! 1910
! 1921
|-
! Počet obyvatel
| 164
| 164
| 172
| 296
| 316
|}
 
== Doprava ==
 
Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové|trolejbusové linky]] č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není [[trolejové vedení]] a trolejbus je poháněn pomocí přídavného [[dieselagregát]]u.
 
== Reference ==
{{Překlad|pl|Kluky|50933682}}
<references />
 
{{Pahýl}}
{{Město Hradec Králové}}
{{Portály|Hradec Králové}}
37

editací

Navigační menu