Okrotice červená: Porovnání verzí

Okrotice červená
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	vstavačovité (Orchidaceae);
Rod	okrotice (Cephalanthera);
Binomické jméno
	Cephalanthera rubra; (L.) Rich. 1817
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 12. 2017, 17:26

Okrotice červená (Cephalanthera rubra) je vytrvalá teplomilná bylina z čeledi vstavačovitých, jeden ze tří druhů rodu okrotice na českém území a ohrožený druh české květeny.

Stanoviště a rozšíření

Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích, zejména květnatých bučinách, dubohabřinách či doubravách, dále v křovinách a v lesostepních porostech, a to od nížin do hor. Je diagnostickým druhem bučin podsvazu Cephalanthero-Fagenion (vápnomilné bučiny).^[1] Vyhledává vápenité nebo jiné bazické podloží.^[2]

Jako jiné orchideje je silně závislá na mykorhize.^[3] Z hlediska životní formy je to geofyt, pod zemí tvoří válcovitý oddenek.^[1]

Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá v severojižním směru od severu Afriky po jižní Skandinávii, od západní Evropy (Anglie, Francie) po severozápad Íránu a Kavkaz. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácněː v Čechách například v Českém krasu, na Křivoklátsku, v Českém středohoří a České křídové tabuli,^[1] na Moravě v Moravském Krasu, ve Ždánickém lese, Litenčických vrších, v Bílých Karpatech a ve Chřibech.^[2]

Popis

Dorůstá výšky 30-50 cm. Lodyha je přímá, často zprohýbaná, se střídavými odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, na konci zašpičatělé, lysé.

Květenstvím je řídký klas, na němž vyrůstá 2 až 10 růžově červených (vzácně i čistě bílých) květů s bílým, červeně lemovaným pyskem bez vyvinuté ostruhy; jejich velikost je 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Pylové brylky jsou nafialovělé až namodralé.^[1]

Plodem je zelená tobolka obsahující velké množství malých a lehkých semen, která se šíří větrem. Květy i plody jsou hustě žláznatě chlupaté. Dobou květu je konec května až začátek července.^[2]^[3]^[4]

Možnost záměny

Ve sterilním stavu je možné ji zaměnit za příbuznou okrotici dlouholistou.^[2]

Ohrožení

V české květeně je okrotice červená zařazena mezi silně ohrožené druhy do kategorie C2.^[4] Patří do mezinárodního seznamu druhů chráněných úmluvou CITES.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Cephalanthera rubra - okrotice červená | Orchidaceae - vstavačovité | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d TICHÝ, Lubomír; ŠMITÁK, Jindřich. Ohrožené rostliny města Brna. Brno: Rezekvítek, 1997. S. 51.
↑ ^a ^b ^c okrotice červená - Cephalanthera rubra | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b BOTANY.cz » CEPHALANTHERA RUBRA (L.) L. C. Richard – okrotice červená / prilbovka červená. botany.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie okrotice červená na Wikimedia Commons

[:3-1] Cephalanthera rubra - okrotice červená | Orchidaceae - vstavačovité | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.

[:0-2] TICHÝ, Lubomír; ŠMITÁK, Jindřich. Ohrožené rostliny města Brna. Brno: Rezekvítek, 1997. S. 51.

[:1-3] rotice červená - Cephalanthera rubra | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.

[:2-4] BOTANY.cz » CEPHALANTHERA RUBRA (L.) L. C. Richard – okrotice červená / prilbovka červená. botany.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 == Stanoviště a rozšíření ==
-Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích, zejména květnatých bučinách, dubohabřinách či doubravách,  dále v křovinách a v lesostepních porostech, a to od nížin do hor. Je diagnostickým druhem bučin podsvazu ''Cephalanthero''-''Fagenion'' ([[Vápnomilná bučina|vápnomilné bučiny]]).<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
+Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích, zejména [[Květnatá bučina|květnatých bučinách]], [[Dubohabřina|dubohabřinách]] či [[Teplomilná doubrava|doubravách]],  dále v křovinách a v [[Lesostep|lesostepních]] porostech, a to od nížin do hor. Je diagnostickým druhem bučin podsvazu ''Cephalanthero''-''Fagenion'' ([[Vápnomilná bučina|vápnomilné bučiny]]).<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Cephalanthera rubra - okrotice červená {{!}} Orchidaceae - vstavačovité {{!}} Natura Bohemica
 | periodikum = www.naturabohemica.cz
 | url = http://www.naturabohemica.cz/cephalanthera-rubra/
 | datum přístupu = 2017-12-23
-}}</ref> Vyhledává vápenité nebo bazické podloží.<ref name=":0">{{Citace monografie
+}}</ref> Vyhledává vápenité nebo jiné bazické podloží.<ref name=":0">{{Citace monografie
 | příjmení = Tichý
 | jméno = Lubomír
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 }}</ref> Z hlediska životní formy je to [[Raunkiaerův systém životních forem|geofyt]], pod zemí tvoří válcovitý [[oddenek]].<ref name=":3" />
-Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá v severojižním směru od severu Afriky po jižní Skandinávii, od západní Evropy (Anglie, Francie) po severozápad Íránu. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácněː v Čechách například v [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]], na [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsku]], v [[České středohoří|Českém středohoří]] a [[Česká tabule|České křídové tabuli]],<ref name=":3" /> na Moravě v [[Moravský kras|Moravském Krasu]], ve [[Ždánický les|Ždánickém lese]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčických vrších]], v [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]] a ve [[Chřiby|Chřibech]].<ref name=":0" />
+Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá v severojižním směru od severu Afriky po jižní Skandinávii, od západní Evropy (Anglie, Francie) po severozápad Íránu a Kavkaz. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácněː v Čechách například v [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]], na [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsku]], v [[České středohoří|Českém středohoří]] a [[Česká tabule|České křídové tabuli]],<ref name=":3" /> na Moravě v [[Moravský kras|Moravském Krasu]], ve [[Ždánický les|Ždánickém lese]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčických vrších]], v [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]] a ve [[Chřiby|Chřibech]].<ref name=":0" />
 == Popis ==
-Dorůstá výšky 30-50 cm. [[Lodyha]] je přímá, často zprohýbaná, se střídavými, široce odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, na konci zašpičatělé, lysé.
+Dorůstá výšky 30-50 cm. [[Lodyha]] je přímá, často zprohýbaná, se střídavými odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, na konci zašpičatělé, lysé.
-Květenstvím je řídký [[klas]], na němž vyrůstá 2 až 10 růžově červených (vzácně i čistě bílých) květů s bílým, červeně lemovaným pyskem, velkých 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Brylky jsou nafialovělé až namodralé.<ref name=":3" />
+Květenstvím je řídký [[klas]], na němž vyrůstá 2 až 10 růžově červených (vzácně i čistě bílých) květů s bílým, červeně lemovaným pyskem bez vyvinuté ostruhy; jejich velikost je 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Pylové brylky jsou nafialovělé až namodralé.<ref name=":3" />
 Plodem je zelená [[Tobolka (plod)|tobolka]] obsahující velké množství malých a lehkých semen, která se šíří větrem. Květy i plody jsou hustě žláznatě chlupaté. Dobou květu je konec května až začátek července.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
@@ Řádek 79: / Řádek 79: @@
 [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
 [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]]
+[[Kategorie:Flóra severní Afriky]]