Medvědovití: Porovnání verzí
sesterská skupina |
m wikilink |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| podřád = [[psotvární]] (Caniformia) |
| podřád = [[psotvární]] (Caniformia) |
||
| čeleď = '''medvědovití''' (Ursidae) |
| čeleď = '''medvědovití''' (Ursidae) |
||
| čeleď popsal = [[ |
| čeleď popsal = [[Johann Fischer von Waldheim|G. Fischer de Waldheim]], [[1817]] |
||
| druhotné dělení = [[Rod (biologie)|rody]] |
| druhotné dělení = [[Rod (biologie)|rody]] |
||
| podřazené taxony = |
| podřazené taxony = |
Verze z 24. 12. 2017, 11:00
Medvědovití | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
Čeleď | medvědovití (Ursidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
rody | |
| |
Sesterská skupina | |
ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední.
Anatomie
Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20 % větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.
Potrava
Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule. Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinnou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
- Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
- panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
- Rod Ailuropoda
- Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
- medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
- Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
- Arctotherium brasilense – vyhynulý
- Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
- medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
- †Arctodus
- Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
- medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
- medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
- medvěd baribal (Ursus americanus)
- medvěd hnědý (Ursus arctos)
- medvěd lední (Ursus maritimus)
- medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
- Ursus deningeri – vyhynulý
- Ursus etruscus – vyhynulý
- Ursus minimus – vyhynulý
- medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
- Helarctos
Literatura
- Kolektiv autorů: Medvědi – od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední, International Masters Publishers, Praha 2008, ISBN 978-80-87208-53-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
- Taxon Ursus ve Wikidruzích
- Téma Medvěd ve Wikicitátech
- Slovenský projekt na záchranu medvědů