Progresivismus: Porovnání verzí
preklad uvodu z https://en.wikipedia.org/wiki/Progressivism + kategorie + souvisejici značky: možný spam přepnuto z Vizuálního editoru |
m reference |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Progresivismus]] je politická [[filozofie]] založená na idei pokroku, která tvrdí, že pokrok v oblasti vědy, techniky, ekonomický rozvoj a sociální organizace jsou životně důležité pro zlepšení lidských podmínek. |
[[Progresivismus]] je politická [[filozofie]] založená na idei pokroku, která tvrdí, že pokrok v oblasti vědy, techniky, ekonomický rozvoj a sociální organizace jsou životně důležité pro zlepšení lidských podmínek. |
||
⚫ | Progresivismus byl velmi významným činitelem v období [[osvícenství]] v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat z barbarství k civilizaci pomocí empirických poznatků a tak měnit základy společnosti[https://books.google.be/books?id=WVlGIelNNNcC&printsec=frontcover&redir_esc=y&hl=en#v=onepage&q&f=false]. Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického / technologického rozvoje; vědecké / akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víru; intrinsický význam a hodnota života na Zemi. |
||
⚫ | Progresivismus byl velmi významným činitelem v období [[osvícenství]] v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat z barbarství k civilizaci pomocí empirických poznatků a tak měnit základy společnosti<ref>[https://books.google.be/books?id=WVlGIelNNNcC&printsec=frontcover&redir_esc=y&hl=en#v=onepage&q&f=false]</ref>. Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického / technologického rozvoje; vědecké / akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víru; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.<ref>[Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. p. 4.]</ref> Kromě toho, významy progresivismu se měnily v průběhu času a z různých úhlů pohledu. |
||
⚫ | Dnes se progresivismus většinou odkazuje na [[sociální liberalismus]], [[Sociální demokracie|sociální demokracii]] nebo |
||
⚫ | Dnes se progresivismus většinou odkazuje na [[sociální liberalismus]], [[Sociální demokracie|sociální demokracii]] nebo [[Zelená politika|zelenou politiku]]. Tento pojem je s oblibou používaný například v [[Austrálie|Austrálii]] či ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] ([[Demokratická strana (USA)|Demokratická strana]]).{{Fakt/dne|20110423204329}} |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 10. 11. 2017, 14:44
Progresivismus je politická filozofie založená na idei pokroku, která tvrdí, že pokrok v oblasti vědy, techniky, ekonomický rozvoj a sociální organizace jsou životně důležité pro zlepšení lidských podmínek.
Progresivismus byl velmi významným činitelem v období osvícenství v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat z barbarství k civilizaci pomocí empirických poznatků a tak měnit základy společnosti[1]. Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického / technologického rozvoje; vědecké / akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víru; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.[2] Kromě toho, významy progresivismu se měnily v průběhu času a z různých úhlů pohledu.
Dnes se progresivismus většinou odkazuje na sociální liberalismus, sociální demokracii nebo zelenou politiku. Tento pojem je s oblibou používaný například v Austrálii či ve Spojených státech amerických (Demokratická strana).[zdroj?]