Svratka (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
šablona Počet obyvatel, odkazy, typografie
(šablona Počet obyvatel, odkazy, typografie)
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=top |width=250 |lat=49.70 |long=16.033 |float=center |caption=}}
}}
'''Svratka''' ({{Vjazyce2|de|''Swratka''}}) je [[město]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 17 km severovýchodně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], na hranicích [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svratka]], jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok ''(odlišný od současného narovnaného)'', se kterým je totožná trasa historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské hranice]], město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a početžije obyvatelzde 1{{Počet 400obyvatel}} obyvatel.
 
Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova ''sworti'', tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.
 
== Části města ==
== Historie města ==
=== (Česká) Svratka ===
Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku [[1350]], kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města dlouhodobě po pět století spojena. V roce [[1392]], kdy koupili panství Rychmburk [[Ota z Bergova]] a [[z Poděbrad]], jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce [[1485]] zapsal zemský písař Martin z Dobronína do [[Zemské desky|Zemských desk]]: '' "Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow"''. Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce [[1627]]. Po roce [[1588]], za tehdejšího vlastníka – nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje [[Zdeňka Berky z Dubé a Lipé]] byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny.
 
Od roku [[1706]] do roku [[1823]] získal rychmburské panství [[Kinští|rod Kinských]]. Z majitelů z tohoto rodu stojí za zmínku [[Filip Kinský]], který založil některé průmyslové závody a začal na Vysočině pěstovat [[len]]. V letech [[1766]]–[[1776]] dal vybudovat v rokokovém stylu nad Svratkou lovecký zámeček [[Karlštejn (zámek)|Karlštejn]]. Panství prodal roku [[1823]] [[Bavorsko|bavorskému]] šlechtici [[Karel Alexandr Thurn-Taxis|Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi]]. Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7. července [[1728]] a další trhy pak v roce [[1836]]. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu [[Hlinsko]], politickému okresu [[Chrudim]].
 
[[19. století]] je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce [[1804]]. Roku [[1862]] vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Gebasem. V roce [[1867]] byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař [[Ludvík Wurzl]]. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku [[1877]], roku [[1868]] čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku [[1881]]), spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor ([[1877]]). Roku [[1895]] byl ustanoven [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[1909]] rybářský spolek.
Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7.7.[[1728]] a další trhy pak v roce [[1836]]. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu [[Hlinsko]], politickému okresu [[Chrudim]].
 
[[19. století]] je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce [[1804]]. Roku [[1862]] vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Gebasem.
 
V roce [[1867]] byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař [[Ludvík Wurzl]]. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku [[1877]], roku [[1868]] čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku [[1881]]), spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor ([[1877]]). Roku [[1895]] byl ustanoven [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[1909]] rybářský spolek.
 
Velký rozvoj města začal v době [[první republika|první republiky]]. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]].
 
Koncem [[Druhá světová válka|2.druhé světové války]] zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě čp. 292, 50 metrů odsud bylo umístěno německé "jagdkommando"„jagdkommando“. Brzy byla proto vysílačka stěhována po dalších domech ve městě. Mnozí obyvatelé Svratecka spolupracovali s partyzány, např. dodáváním potravin. Svratka se tak stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května [[1945]] byla Svratka bombardována sovětskými letadly{{doplňte zdroj}}, 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Hašení požáru, které způsobilo sovětském letecké bombardování se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.{{doplňte zdroj}}
 
Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena [[Rychlobruslařský ovál ve Svratce|rychlobruslařská dráha]] (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný "Panský dům", jednopatrová roubená budova z roku 1844.
 
Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena [[Rychlobruslařský ovál ve Svratce|rychlobruslařská dráha]] (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný „Panský dům“, jednopatrová roubená budova z roku 1844. Na přelomu 70. a 80. let, v době [[Studená válka|Studenéstudené války]], bylo zamýšleno umístit do lesů nad obcí rakety středního doletu. Pozůstatkem tohoto plánu jsou široké "lesní cesty" vysypané hrubým štěrkem v lesích nad Moravskou Svratkou a pomístní název "Na„Na [[MGM-31 Pershing|Peršingu]]."
 
V letech 2006–2010 působil jako starosta Boris Jakubík, od roku 2010 tuto funkci vykonává František Mládek.
 
=== Moravská Svratka ===
Moravská Svratka leží na pravém břehu řeky Svratky, historicky byla součástí [[Morava|Moravy]], na rozdíl od města Svratky, které leží na levém břehu řeky Svratky a patří historicky k [[Čechy|Čechám]]. První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce [[1626]]. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém [[Sněžné (okres Žďár nad Sázavou)|Sněžném]]. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce [[1755]] zde již bylo 15 domků.
První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce [[1626]]. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém [[Sněžné (okres Žďár nad Sázavou)|Sněžném]]. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce [[1755]] zde již bylo 15 domků.
 
Po politické reorganizaci v roce [[1850]] byla Moravská Svratka připojena k Moravským [[Křižánky|Křižánkám]], od roku [[1875]] byla obec samostatná. V té době patřila pod politický i soudní okres [[Nové Město na Moravě]]. V roce [[1881]] zde byla zřízena škola, nová byla postavena v letech [[1891]]–[[1892]] a fungovala do roku [[1951]], kdy byla zrušena a žactvo přešlo do Svratky. V roce [[1949]] byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu [[Hlinsko]], v roce [[1960]] do okresu [[Žďár nad Sázavou]] a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.
V roce [[1949]] byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu [[Hlinsko]], v roce [[1960]] do okresu [[Žďár nad Sázavou]] a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.
 
=== Česká Cikánka ===
== Památky ve městě ==
=== Kostel sv. Jana Křtitele ===
[[Kostel svatého Jana Křtitele (Svratka)|Farní kostel]] pochází nejspíše z 2. poloviny či konce [[13. století]]. Byl původně postaven ve slohu románsko- gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. [[Presbyterium]] bylo již [[Žebrová klenba|žebrově zaklenuté]]. [[Žebro|Žebra]] jediného pole klenby se sbíhala ze 4 rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný [[svorník]]. Pozůstatkem presbyteria jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbyteriu z východu. Kostel vyhořel za husitských válek, poté byl obnoven. Roku [[1788]] došlo k zboření staré lodi chrámu, byla postavena loď nová i s novým obdélným presbyteriem, které je v současnosti orientované na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ - západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn, předsíň s novým vchodem vznikla ze sakristie. Původní presbyterium bylo v místě dnešního [[kůr]]u, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu.
 
Dominantou interiéru je v presbyteriu umístěný velký oltář, který měl vytvořit Jan Vorlíček z Jablonného. Obraz [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] namaloval mistr Novotný z [[Vysoké Mýto|Vysokého Mýta]]. O prvních varhanech jsou zprávy již z roku [[1787]]. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce [[1955]] byly ty staré přestěhovány do kostela [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] Pomocnice křesťanů na [[Křižánky|Křižánkách]].
 
=== Zvonice ===
Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako [[Opevněný kostel|fortifikační prvek]] - chránit vchod na hřbitov. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku [[1600]]. Patro bylo obnoveno v roce [[1790]], prostor přízemí byl do roku [[1947]] využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku [[1480]]. V roce [[1972]] byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před 1. světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku [[1561]], druhý zvaný „poledník“ z roku [[1872]], třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku [[1862]]. Při rekvizici v roce [[1917]] byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let [[1919]] a [[1925]] však nezůstaly dlouho: [[3. duben|3. dubna]] [[1942]] je sňali a odvezli [[Němci]].
 
=== Fara ===
Barokní [[fara]] pochází z 2. poloviny [[18. století]], značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.
 
=== Račana-lidová architektura ===
Skvěle zachovaná budova sokolovny z let [[1927]]–[[1928]] se sochařskou výzdobou od [[Karel Pavlík (sochař)|Karla Pavlíka]] a [[Antonín Odehnal|Antonína Odehnala]], oponu malovali pro [[Sokol (spolek)|Sokol]] malíři [[Josef Fiala (malíř)|Josef Fiala]], [[František Cína Jelínek]] a [[Ota Bubeníček]].
 
=== Soška "Houbaře"„Houbaře“ ===
Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka [[Antonín Odehnal|Antonína Odehnala]], který její návrh městu věnoval.
 
== Současnost ==
=== Vybavenost obce ===
Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, papírnictví, stavebniny, benzinovou pumpu, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna. Už od roku 1877 v obci působí [[sbor dobrovolných hasičů]].
=== Společenský život ===
 
Od roku 1877 v obci působí Sbor dobrovolných hasičů.
=== Dopravní spojení ===
Město leží na křižovatce silnic II/343 [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]–[[Trhová Kamenice]]–[[Hlinsko]]–Svratka, II/350 [[Přibyslav]]–[[Polnička]]–Svratka a II/354 [[Slatiňany]]–[[Chrast]]–[[Skuteč]]–Svratka–[[Nové Město na Moravě]].
 
Autobusové linky jezdí ze Svratky do [[Hlinsko|Hlinska]], [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], [[Nové Město na Moravě|Nového Města na Moravě]], [[Polička|Poličky]] a [[Brno|Brna]].
 
=== Církevní správa ===
Ve Svratce existuje římskokatolická farnost, patřící do [[Chrudimský vikariát|chrudimského vikariátu]] [[Královéhradecká diecéze|královéhradecké diecéze]]. Jelikož ale město Svratka leží na rozhraní historických zemí Čech a Moravy, a církevní správa respektuje historické zemské hranice, nezahrnuje tato farnost svratecké [[Místní část|místní části]] [[Moravská Svratka]] a [[Moravská Cikánka]]. Ty spadají do [[Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|farnosti Herálec pod Žákovou horou]] ve [[Děkanát Žďár nad Sázavou|žďárském děkanátu]] [[Brněnská diecéze|brněnské diecéze]] v [[Moravská církevní provincie|Moravské církevní provincii]].
* [[Bohuslav Příhoda]] (1914–1943), letec [[Royal Air Force|R.A.F.]]
* [[Antonín Odehnal]] (1878–1957), akademický sochař
* profesorprof. [[Vojtěch Novotný (biolog)|Vojtěch Novotný]] (* 1964), tropický biolog a entomolog specializující se na oblast [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guiney]]
 
== Městské muzeum a galerie ==
{{Viz též|Městské muzeum a galerie Svratka}}
 
V roce [[1940]] založil pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]] ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Po jeho smrti v roce [[1959]] byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce [[2002]], kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce [[2005]]. Expozice muzea představuje malé městečko v době [[První republika|1.první republiky]], k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat. Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili. V roce 2013 bylo muzeum doplněno novou expozicí - obchodu Jednota ze 70. let 20. století.
 
<gallery>
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
* [[Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou]]
 
== Literatura ==
* ČECHURA, Martin, Opevněné kostely v Čechách. In: Hláska: zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 11, č. 2, (2000,) s. 17-21

Navigační menu