Hermelín (sýr): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
rozšíření
značka: možné problémové formulace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Sedlcansky hermelin.jpg|thumb|Řádně vyzrálý hermelín.]]
[[Soubor:Sedlcansky hermelin.jpg|thumb|Řádně vyzrálý hermelín.]]
'''Hermelín''' je označení pro [[Česko|český]] [[sýr]] s bílou ušlechtilou [[plíseň|plísní]] na povrchu, který je napodobeninou [[Francie|francouzského]] sýra [[camembert]]. Na českém trhu se prodává pod různými komerčními názvy.
'''Hermelín''' je označení pro [[Česko|český]] [[sýr]] s bílou ušlechtilou [[plíseň|plísní]] na povrchu, který je napodobeninou [[Francie|francouzského]] sýra [[camembert]]. Na českém trhu se prodává pod různými komerčními názvy.

== Historie ==
Světoznámým a věhlasným výrobcem sýrů je Francie, konkrétně oblast Normandie. Právě z Normandie pochází asi nejznámější a nejslavnější sýr s bílou plísní na povrchu – francouzský Camembert. O jeho vzniku panují různé legendy. První z nich vypráví o tom, že jistá selka zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, byl obrostlý bílou plísní. Nejdříve ho chtěla vyhodit, když ho ale ochutnala, byla překvapena jeho báječnou chutí. Druhá vypráví o tom, jak Velká francouzská revoluce zahnala jistého mnicha až k paní Marii Harel do Normandie. Mnich jí tehdy vyprávěl o tom, jak v klášteře vyrábějí sýr s plísní na povrchu, která jim dodává specifickou chuť. Madame Harel začala experimentovat, a tak v 18. století vznikl světoznámý Camambert.<ref>http://laktoscollection.cz/view.php?nazev=camembert-z-normandie-a-sedlcansky-hermelin&cisloclanku=2007080001</ref>

== Historie českého hermelínu ==
O oblibě sýrů Camambert věděla po 1. světové válce tehdejší generace českých sýrařů, díky které vznikl „Přibyslavský camembert“, jeden z prvních českých měkkých sýrů s ušlechtilou bílou plísní na povrchu u nás. Vyráběl se v Hesově u Přibyslavi v mlékárenském družstvu, které v současné době známe pod názvem Pribina. Protože značka Camambert byla patentově chráněna, hledali čeští sýraři nový vhodný název. S ohledem na podobu bílé plísně s královskou kožešinou hermelínového pláště z hranostaje, byl sýr nakonec pojmenován Hermelín.

Tento název byl patentově přihlášen v roce 1946. Tak v Česku vznikl první sýr se specifickými vlastnostmi a českým názvem. Pouze dvě značky se mohou pyšnit tímto názvem a to - Král Sýrů a Sedlčanský hermelín.<ref>http://laktoscollection.cz/view.php?nazev=camembert-z-normandie-a-sedlcansky-hermelin&cisloclanku=2007080001</ref>


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
Hermelín je bílého kruhovitého vzezření (vypadá jako [[puk]]). I po zakoupení a uchovávání v chladných místnostech se mění [[organoleptické vlastnosti]] tohoto sýra. [[Plísňové sýry]] jako hermelín či camembert mají charakteristickou chuť s jemně kořenitými mladými červenými víny ([[André]], [[Cabernet Sauvignon]], [[Frankovka]], apod).<ref>http://www.vinovinmorava.cz/data.php?s=wine&c=vino4&lang=cs Zámecké sklepy strážnice: Víno v kuchyni</ref>
Hermelín je bílého kruhovitého vzezření (vypadá jako [[puk]]). I po zakoupení a uchovávání v chladných místnostech se mění [[organoleptické vlastnosti]] tohoto sýra. [[Plísňové sýry]] jako hermelín či camembert mají charakteristickou chuť s jemně kořenitými mladými červenými víny ([[André]], [[Cabernet Sauvignon]], [[Frankovka]], apod).<ref>http://www.vinovinmorava.cz/data.php?s=wine&c=vino4&lang=cs Zámecké sklepy strážnice: Víno v kuchyni</ref>

Povrch sýru hermelín tvoří ušlechtilá plíseň, pro kterou mají botanici název štětičkovec neboli penicillium. Jak už jméno napovídá, zástupců rodu štětičkovců je celá řada a z některých se vyrábí antibiotikum penicilin.

== Výroba ==
České hermelíny se vyrábějí z pasterizovaného mléka oproti camambertům, které se vyrábějí z mléka nepasterizovaného. Sýraři k výrobě hermelínu využívají různých druhů plísně. Do mléka se přidávají ušlechtilé plísně a mléčné kultury, které nastartují mléčné kvašení. Při správném prokvašení se připojí syřidlo, jehož účinkem se začne mléko srážet. Vzniká sýřenina a tekutá syrovátka.
Sýřenina se potom speciální harfou rovnoměrně nakrájí na sýrové zrno specifické velikosti, které se lehce promíchá. Sražená hmota je pak připravena k naplnění do tvarovacích forem. Po uložení do sýrařských forem sýrové zrno dále prokysává a ze zrna se uvolňuje syrovátka. Aby měly hermelíny rovnoměrný tvar, musejí se průběžně otáčet. K dokonalé chuti pak sýrům napomůže sůl.
Do hebkých kabátků se lahůdky oblékají obvykle ve speciálně upravených sklepích, kde sýry zrají na rohožích. Zraje v teplotě mezi 10 až 13 °C za 90% vlhkosti za přístupu čerstvého vzduchu, aby mohla plíseň volně narůst. Po dozrání je na čase vyrazit do světa. Tím však jeho dozrávání nekončí. Po výrobě má sýr tvarohovou konzistenci, která se časem dál zjemňuje. Proto je balen do obalu, v němž může jeho zrání dál přirozeně pokračovat.<ref>http://laktoscollection.cz/view.php?nazev=camembert-z-normandie-a-sedlcansky-hermelin&cisloclanku=2007080001</ref>



== Použití ==
== Použití ==
Řádek 21: Řádek 37:
* [http://www.kralsyru.cz/ Král sýrů]
* [http://www.kralsyru.cz/ Král sýrů]
* [http://www.pm-sedlcany.cz/ Povltavské mlékárny (Sedlčanský Pepa)]
* [http://www.pm-sedlcany.cz/ Povltavské mlékárny (Sedlčanský Pepa)]
* [http://www.sedlcansky.cz Sedlčanský]
* [http://houby.humlak.cz/recepty/minikuchar/nakladany_hermelin.htm Recepty na nakládaný hermelín]
* [http://houby.humlak.cz/recepty/minikuchar/nakladany_hermelin.htm Recepty na nakládaný hermelín]
{{Pahýl}}


{{Portály|Gastronomie}}
{{Portály|Gastronomie}}

Verze z 27. 10. 2017, 14:45

Řádně vyzrálý hermelín.

Hermelín je označení pro český sýr s bílou ušlechtilou plísní na povrchu, který je napodobeninou francouzského sýra camembert. Na českém trhu se prodává pod různými komerčními názvy.

Historie

Světoznámým a věhlasným výrobcem sýrů je Francie, konkrétně oblast Normandie. Právě z Normandie pochází asi nejznámější a nejslavnější sýr s bílou plísní na povrchu – francouzský Camembert. O jeho vzniku panují různé legendy. První z nich vypráví o tom, že jistá selka zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, byl obrostlý bílou plísní. Nejdříve ho chtěla vyhodit, když ho ale ochutnala, byla překvapena jeho báječnou chutí. Druhá vypráví o tom, jak Velká francouzská revoluce zahnala jistého mnicha až k paní Marii Harel do Normandie. Mnich jí tehdy vyprávěl o tom, jak v klášteře vyrábějí sýr s plísní na povrchu, která jim dodává specifickou chuť. Madame Harel začala experimentovat, a tak v 18. století vznikl světoznámý Camambert.[1]

Historie českého hermelínu

O oblibě sýrů Camambert věděla po 1. světové válce tehdejší generace českých sýrařů, díky které vznikl „Přibyslavský camembert“, jeden z prvních českých měkkých sýrů s ušlechtilou bílou plísní na povrchu u nás. Vyráběl se v Hesově u Přibyslavi v mlékárenském družstvu, které v současné době známe pod názvem Pribina. Protože značka Camambert byla patentově chráněna, hledali čeští sýraři nový vhodný název. S ohledem na podobu bílé plísně s královskou kožešinou hermelínového pláště z hranostaje, byl sýr nakonec pojmenován Hermelín.

Tento název byl patentově přihlášen v roce 1946. Tak v Česku vznikl první sýr se specifickými vlastnostmi a českým názvem. Pouze dvě značky se mohou pyšnit tímto názvem a to - Král Sýrů a Sedlčanský hermelín.[2]

Vlastnosti

Hermelín je bílého kruhovitého vzezření (vypadá jako puk). I po zakoupení a uchovávání v chladných místnostech se mění organoleptické vlastnosti tohoto sýra. Plísňové sýry jako hermelín či camembert mají charakteristickou chuť s jemně kořenitými mladými červenými víny (André, Cabernet Sauvignon, Frankovka, apod).[3]

Povrch sýru hermelín tvoří ušlechtilá plíseň, pro kterou mají botanici název štětičkovec neboli penicillium. Jak už jméno napovídá, zástupců rodu štětičkovců je celá řada a z některých se vyrábí antibiotikum penicilin.

Výroba

České hermelíny se vyrábějí z pasterizovaného mléka oproti camambertům, které se vyrábějí z mléka nepasterizovaného. Sýraři k výrobě hermelínu využívají různých druhů plísně. Do mléka se přidávají ušlechtilé plísně a mléčné kultury, které nastartují mléčné kvašení. Při správném prokvašení se připojí syřidlo, jehož účinkem se začne mléko srážet. Vzniká sýřenina a tekutá syrovátka. Sýřenina se potom speciální harfou rovnoměrně nakrájí na sýrové zrno specifické velikosti, které se lehce promíchá. Sražená hmota je pak připravena k naplnění do tvarovacích forem. Po uložení do sýrařských forem sýrové zrno dále prokysává a ze zrna se uvolňuje syrovátka. Aby měly hermelíny rovnoměrný tvar, musejí se průběžně otáčet. K dokonalé chuti pak sýrům napomůže sůl. Do hebkých kabátků se lahůdky oblékají obvykle ve speciálně upravených sklepích, kde sýry zrají na rohožích. Zraje v teplotě mezi 10 až 13 °C za 90% vlhkosti za přístupu čerstvého vzduchu, aby mohla plíseň volně narůst. Po dozrání je na čase vyrazit do světa. Tím však jeho dozrávání nekončí. Po výrobě má sýr tvarohovou konzistenci, která se časem dál zjemňuje. Proto je balen do obalu, v němž může jeho zrání dál přirozeně pokračovat.[4]


Použití

Hermelín je výborný i k bílému révovému vínu.[zdroj?]

Hermelín slouží k přípravě různých pokrmů:

Odkazy

Reference

Externí odkazy