Olšovcové z Louky: Porovnání verzí
m wikilink značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy doplněny značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Wikifikovat}} |
|||
'''Olšovec z Louky, Olšovský z Louky''' je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky [[Pszczyna]], německy Pleß). Pština je město v jižním [[Polsko|Polsku]] (dříve [[Země Koruny české|Země Koruny České]]) ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] (dříve [[Katovické vojvodství|Katovickém vojvodství]]). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku [[1303]], přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku [[1527]] Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku [[1569]] urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi Olšovci z Louky ze Slezska potvrdil roku [[1565]] císař [[Maxmilián]] starožitnost jeho rodu [[Vladyka|vladyckého]] či [[Rytíř|rytířského]]. Adam Olšovec z Louky měl syny Jana a Mikuláše Olšovce z Louky. Zatímco Adam Olšovec z Louky zůstává ještě v roce [[1566]] ve Pštině, jeho syn Mikuláš Olšovec z Louky buduje dominium v roce [[1575]] na Kryvaldě a v roce [[1583]] se prostřednictvím [[Biskup|biskupa]] [[Stanislav Pavlovský|Stanislava Pavlovského]] neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve [[Znojmo|Znojmě]]. |
'''Olšovec z Louky, Olšovský z Louky''' je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky [[Pszczyna]], německy Pleß). Pština je město v jižním [[Polsko|Polsku]] (dříve [[Země Koruny české|Země Koruny České]]) ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] (dříve [[Katovické vojvodství|Katovickém vojvodství]]). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku [[1303]], přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku [[1527]] Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku [[1569]] urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi Olšovci z Louky ze Slezska potvrdil roku [[1565]] císař [[Maxmilián]] starožitnost jeho rodu [[Vladyka|vladyckého]] či [[Rytíř|rytířského]]. Adam Olšovec z Louky měl syny Jana a Mikuláše Olšovce z Louky. Zatímco Adam Olšovec z Louky zůstává ještě v roce [[1566]] ve Pštině, jeho syn Mikuláš Olšovec z Louky buduje dominium v roce [[1575]] na Kryvaldě a v roce [[1583]] se prostřednictvím [[Biskup|biskupa]] [[Stanislav Pavlovský|Stanislava Pavlovského]] neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve [[Znojmo|Znojmě]]. |
||
Verze z 11. 10. 2017, 16:24
Olšovec z Louky, Olšovský z Louky je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky Pszczyna, německy Pleß). Pština je město v jižním Polsku (dříve Země Koruny České) ve Slezském vojvodství (dříve Katovickém vojvodství). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku 1303, přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku 1527 Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku 1569 urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi Olšovci z Louky ze Slezska potvrdil roku 1565 císař Maxmilián starožitnost jeho rodu vladyckého či rytířského. Adam Olšovec z Louky měl syny Jana a Mikuláše Olšovce z Louky. Zatímco Adam Olšovec z Louky zůstává ještě v roce 1566 ve Pštině, jeho syn Mikuláš Olšovec z Louky buduje dominium v roce 1575 na Kryvaldě a v roce 1583 se prostřednictvím biskupa Stanislava Pavlovského neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve Znojmě.
Není bez zajímavosti, že Olšovec je velmi časté slezské a polské označení obce Olszowiec nebo také potomka rodu Olšovský (Olszowski). Dále je zajímavé, že Olšovský (Olszowski) se v polské historii často označoval „modernější formou příjmení“ Olszewski ač se jednalo o stejné příjmení.
Pokud se jedná o příjmení Olšovec, pak by se ho dalo rovněž odvodit z místa příchodu do Pštiny, tedy z Olše (pl. Olsza).
V současnosti není znám znak tohoto rodu a je zde i spekulace, že se jedná o součást rodu Olšovský z Olšovic (nebo Olšova).
Literatura
- Pilnáček, J. Rody starého Slezska. Brno: Nakladatelství PhDr. Ivo Sperát. Třetí vydání. ISBN 978-80-904312-3-2. s. 26, 27, 56.