Hébé: Porovnání verzí

Hébé
Hébé
	Hébé na obraze francouzského malíře Ch. Duranda
Symboly	číše vína, orel, břečťan, fontána mládí
Sídlo	Olymp
Partner	Héraklés
Rodiče	Zeus a Héra
Děti	Alexiaros a Aníkétos
Římský ekvivalent	Juventas
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 10. 2017, 23:41

Hébé (řecky Ἥβη, latinsky Hebe) je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.

Byla dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu.

Na Olympu měla významnou funkci: nalévala bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala ambrosii, jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.

Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla a měli spolu dva syny jménem Alexiares a Aníkétos.

Odkaz v umění

Podoba Hébé se zachovala na mnoha reliéfech a vázových malbách. Většinou je zobrazena ve společnosti Hérakla. Nejlepší z novodobých děl:

socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
socha A. Canova (asi r. 1800)

„	Nikterak neuctívám Hygieiu, dceru toho starého mastičkáře Asklépia, která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici Diovu, kterou Héra zázračně počala pomocí hlohu, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.	“
— Henry David Thoreau, Walden^[1]

Odkazy

Reference

↑ THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Publius Ovidius Naso, Proměny
Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hébé na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Hébé ve Wikislovníku

[1] THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz

[1]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Na [[Olymp]]u měla významnou funkci: nalévala bohům [[nektar]], nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala [[ambrosie|ambrosii]], jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.
-Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později [[Ganymédés|Ganyméda]] a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů [[Héraklés|Hérakla]] a měli spolu dva syny jménem [[Alexiaros]] a [[Aníkétos]].
+Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později [[Ganymédés|Ganyméda]] a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů [[Héraklés|Hérakla]] a měli spolu dva syny jménem [[Alexiares]] a [[Aníkétos]].
 == Odkaz v umění ==