Sociálně-tržní hospodářství: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m narovnání odkazu - Česká republika -> Česko
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
⚫
'''Sociálně-tržní hospodářství''' je [[Ekonomie|ekonomický]] koncept spojující myšlenky ekonomicky svobodného [[kapitalismus|kapitalismu]] a sociálního řádu. Staví se do pozice středního proudu mezi [[Laissez faire|laissez-faire]] kapitalismem a [[Smíšená ekonomika|smíšeným hospodářstvím]].

⚫
'''Sociálně-tržní hospodářství''' je [[Ekonomie|ekonomický]] koncept spojující myšlenky ekonomicky svobodného [[kapitalismus|kapitalismu]] a sociálního řádu. Staví se do pozice středního proudu mezi [[Laissez faire|laissez-faire]] kapitalismem a [[Smíšená ekonomika|smíšeným hospodářstvím]].


== Vznik ==
== Vznik ==
Koncept sociálně-tržního hospodářství vznikl v [[Německo|Německu]] ve 30. a 40. letech 20. století na ekonomické teorii [[Neoliberalismus|neoliberalismu]] a [[Ordoliberalismus|ordoliberalismu]]. V 50. letech byl v Německu uváděn do praxe vládou [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]] a [[Křesťansko-sociální unie Bavorska]] (koalice CDU-CSU), úzce spojené s ministrem hospodářství v letech 1949 až 1963, [[Ludwig Erhard|Ludwigem Erhardem]]. Na začátku 60. let na tuto politiku přes původní odpor navázali i [[Sociální demokracie|sociální demokraté]]. V druhé polovině 60. let a v letech 70. neoliberalismus ustupoval do pozadí a v sílily státní zásahy a využívání [[Keynesiánství|neokeynesiánských]] prvků v hospodářské politice.
Koncept sociálně-tržního hospodářství vznikl v [[Německo|Německu]] ve 30. a 40. letech 20. století na ekonomické teorii [[Neoliberalismus|neoliberalismu]] a [[Ordoliberalismus|ordoliberalismu]]. V 50. letech byl v Německu uváděn do praxe vládou [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]] a [[Křesťansko-sociální unie Bavorska]] (koalice CDU-CSU), úzce spojené s ministrem hospodářství v letech 1949 až 1963, [[Ludwig Erhard|Ludwigem Erhardem]]. Na začátku 60. let na tuto politiku přes původní odpor navázali i [[Sociální demokracie|sociální demokraté]]. V druhé polovině 60. let a v letech 70. neoliberalismus ustupoval do pozadí a v sílily státní zásahy a využívání [[Keynesiánství|neokeynesiánských]] prvků v hospodářské politice.


Významnou roli ve formulování myšlenek hrála [[freiburská škola]], vznikající v polovině 30. let, ke které se řadí například [[Wilhelm Röpke]] nebo [[Walter Eucken]]. Freiburská škola přináší ostrou kritiku socialismu a rozpracovává teoretickou koncepci spojující [[Svoboda|svobodu]] a řád. K dalším významným ideovým zdrojům patří neoliberální sociologové [[Alfred Müller-Armack]] (který poprvé použil termín sociálně-tržní hospodářství) či [[Alexander Rüstow]].<ref name=":0">{{Citace monografie|titul = Hospodářské dějiny a ekonomické teorie|autor = Pavel Sirůček a kol.|isbn = 978-80-86175-03-4|vydani = 1|vydavatel = Melandrium|rok = 2007}}</ref>
Významnou roli ve formulování myšlenek hrála [[freiburská škola]], vznikající v polovině 30. let, ke které se řadí například [[Wilhelm Röpke]] nebo [[Walter Eucken]]. Freiburská škola přináší ostrou kritiku socialismu a rozpracovává teoretickou koncepci spojující [[Svoboda|svobodu]] a řád. K dalším významným ideovým zdrojům patří neoliberální sociologové [[Alfred Müller-Armack]] (který poprvé použil termín sociálně-tržní hospodářství) či [[Alexander Rüstow]].<ref name=":0">{{Citace monografie|titul = Hospodářské dějiny a ekonomické teorie|autor = Pavel Sirůček a kol.|isbn = 978-80-86175-03-4|vydani = 1|vydavatel = Melandrium|rok = 2007}}</ref>


==Základní principy==
== Základní principy ==
Základem sociálně-tržního hospodářství je propojení individuální svobody se společenskou solidaritou. Stát rezignuje na bezprostřední řízení ekonomiky, ale pomocí právní regulace společnosti se zaměřuje na zajištění volné soutěže a sociální spravedlnosti.
Základem sociálně-tržního hospodářství je propojení individuální svobody se společenskou solidaritou. Stát rezignuje na bezprostřední řízení ekonomiky, ale pomocí právní regulace společnosti se zaměřuje na zajištění volné soutěže a sociální spravedlnosti.


Řádek 24: Řádek 23:


{{Portály|Ekonomie|Politika}}
{{Portály|Ekonomie|Politika}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Ekonomické systémy]]
[[Kategorie:Ekonomické systémy]]

Verze z 6. 10. 2017, 08:59

Sociálně-tržní hospodářství je ekonomický koncept spojující myšlenky ekonomicky svobodného kapitalismu a sociálního řádu. Staví se do pozice středního proudu mezi laissez-faire kapitalismem a smíšeným hospodářstvím.

Vznik

Koncept sociálně-tržního hospodářství vznikl v Německu ve 30. a 40. letech 20. století na ekonomické teorii neoliberalismu a ordoliberalismu. V 50. letech byl v Německu uváděn do praxe vládou Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (koalice CDU-CSU), úzce spojené s ministrem hospodářství v letech 1949 až 1963, Ludwigem Erhardem. Na začátku 60. let na tuto politiku přes původní odpor navázali i sociální demokraté. V druhé polovině 60. let a v letech 70. neoliberalismus ustupoval do pozadí a v sílily státní zásahy a využívání neokeynesiánských prvků v hospodářské politice.

Významnou roli ve formulování myšlenek hrála freiburská škola, vznikající v polovině 30. let, ke které se řadí například Wilhelm Röpke nebo Walter Eucken. Freiburská škola přináší ostrou kritiku socialismu a rozpracovává teoretickou koncepci spojující svobodu a řád. K dalším významným ideovým zdrojům patří neoliberální sociologové Alfred Müller-Armack (který poprvé použil termín sociálně-tržní hospodářství) či Alexander Rüstow.[1]

Základní principy

Základem sociálně-tržního hospodářství je propojení individuální svobody se společenskou solidaritou. Stát rezignuje na bezprostřední řízení ekonomiky, ale pomocí právní regulace společnosti se zaměřuje na zajištění volné soutěže a sociální spravedlnosti.

Pilíře sociálně tržní ekonomiky:

  • konkurence, její existence je chráněná státem
  • měnová stabilita, případná inflace má negativní sociální dopady
  • sociální zabezpečení, např. penzijní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti

Tento ekonomický model odmítá plošný přenos osobní zodpovědnosti na kolektiv, sociální jistota musí vznikat primárně vlastním úsilím jednotlivce a závazek státu vzniká až tam, kde to není možné.[1]

Současnost

V současné době se termín sociálně-tržní hospodářství využívá v souvislosti s hospodářskou politikou sociálních demokratů, kteří však prosazují smíšený systém.[2]

V České republice se k nynějšímu pojetí tohoto modelu otevřeně hlásí například ČSSD,[3] zatímco původní myšlenky sociálně-tržního hospodářství jsou programově blízké například KDU-ČSL.[4]

Reference

  1. ↑ a b Pavel Sirůček a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. [s.l.]: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-03-4. 
  2. ↑ Andrew Heywood. Political Ideologies - An Introduction. 3. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0333961780. Kapitola 4. (Angličtina) 
  3. ↑ SOBOTKA, Bohuslav. Naší základní vizí je sociálně tržní ekonomika [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ Programové zásady a cíle [online]. KDU-ČSL. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sociálně-tržní_hospodářství&oldid=15428059“