Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 72 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Infobox - vodní plocha
| jezero = Vodní nádrž Lipno
| obrázek = Lipno_nad_Vltavou_-_panoramio.jpg
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Část Lipna blíže u hráze
| typ = [[přehradní nádrž]]
| rozloha = 48,7 km²
| délka = 42 km
| šířka = 5 km <ref group="pozn.">u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]</ref>
| objem = 309 502 000 m³
| povodí = 950,56
| hloubka = 25
| průměrná hloubka = 6,5
| státy = {{vlajka a název|Česko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| zeměpisná délka = 14.0852778
| zeměpisná šířka = 48.6861111
| typ správního celku1 = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| název správního celku1 = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| typ správního celku2 = [[Okresy v Česku|Okresy]]
| název správního celku2 = [[okres Český Krumlov|Český Krumlov]], [[okres Prachatice|Prachatice]]
| typ správního celku3 = [[Obce v Česku|Obce]]
| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]
| typ správního celku4 = [[Katastrální území v Česku|Katastry]]
| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] ...
| nadmořská výška = 725,6
| pobřeží =
| přítok = [[Vltava]]
| odtok = [[Vltava]]
| ostrovy = [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]]
| hráz = sypaná s těsnicím jádrem
| kóta = 729
| délka hráze = 296
| výška hráze = 25
| alt =
}}
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1952]]–[[1959]]. S rozlohou 48,7&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].
 
=== Plány ===
Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stavba Lipenské přehrady
| url = http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_stlipr.xml
| vydavatel = ckrumlov.info
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.
 
K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
=== Výstavba ===
Výstavba přehrady začala v roce [[1952]] a trvala do roku [[1958]]. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipno
| url = http://www.lipensko.org/lipno.php
| vydavatel = lipensko.org
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[Hektar|hektarůhektar]]ů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidské obce, osady, cesty a dokonce i železnice (''detailně v sekci zaniklá sídla a stavby'').
 
Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipenská přehrada
| url = http://www.lipno-in.cz/products/lipenska-prehrada/
| vydavatel = lipno-in.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací [[Vodní nádrž Lipno II|přehrady Lipno II]] V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.
 
V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Stala se tak v časovém sledu po [[Vodní nádrž Vrané|Vraném]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovicích]] a [[Vodní nádrž Slapy|Slapy]] čtvrtým stupněm [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
 
==== Kauza Zenáhlík a Behemský ====
V roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie [[Státní bezpečnost|StB]], že v prostoru výstavby přehrady Lipno je v provozu ilegální imperialistická [[vysílačka]].<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vodní dílo Lipno díl 3. – Příběhy a osudy lidí ze stavby poprvé
| periodikum = loučovice-historie.cz
| vydavatel =
| url = http://www.loucovice-historie.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=57:vodni-dilo-lipno-dil-3-pribehy-a-osudy-lidi-ze-stavby-poprve&catid=15&Itemid=217
| datum vydání = 2016-02
| datum přístupu = 2017-10-05
}}</ref> Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský z „protistátní skupiny Zenáhlík"<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stavba Lipenské přehrady
| periodikum = kronikaobcečerná.estranky.cz
| vydavatel =
| url = http://www.kronikaobcecerna.estranky.cz/clanky/vystavba-lipenske-prehradni-nadrze/stavba-lipenske-prehrady-historicky.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-10-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 50 let vodního díla Lipno
| periodikum = odbornecasopisy.cz
| vydavatel =
| url = http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/50-let-vodniho-dila-lipno--10230
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-10-05
}}</ref> stavící se proti novému [[Komunistický režim v Československu|komunistickému režimu]] v zemi od roku 1948.<ref>{{Citace periodika
=== 2000–současnost ===
V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Hráz Lipna bude pro dopravu uzavřena až do poloviny listopadu
| periodikum = Rozhlas.cz
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/139422
| titul = Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun
| periodikum = Budějcká Drbna
| vydavatel =
| url = http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/ceskokrumlovsko/11591-oprava-elektrarny-lipno-zvysi-jeji-ucinnost-bude-stat-200-milionu-korun.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref>
=== Hráz ===
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v blízkosti&nbsp;obce [[Lipno nad Vltavou]]. Její výška je 25&nbsp;m, délka 296&nbsp;m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Šumava – Lipenská přehrada – hráz
| periodikum = www.sumavaregion.cz
| vydavatel =
| url = http://www.sumavaregion.cz/index.php?s=91
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> těžkými [[ocel]]ovými [[keson]]y proti prosaku vody a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]].
 
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[Seznam vodních sportů|vodní sporty]]. Dále jde díky [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárně Lipno I]] o&nbsp;zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]]. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem [[Pitná voda|pitné vody]]. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly [[Loučovice]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipno po 50 letech nebude zdrojem pitné vody
| periodikum = nase.voda.cz
| vydavatel =
| url = http://www.nase-voda.cz/ct-lipno-po-50-letech-uz-nebude-zdrojem-pitne-vody/
| datum vydání = 2014-12-09
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 [[Watt|kW]], ty zde začaly jezdit v roce 2015.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Spalovací motory na Lipně byly nemyslitelné, nyní už lodě s motorem brázdí vodu. Komu novinka prospěje?
| periodikum = jcted.cz
| vydavatel =
| url = http://www.jcted.cz/spalovaci-motory-na-lipne-byly-nemyslitelne-nyni-uz-lode-s-motorem-brazdi-vodu-komu-novinka-prospeje/
| datum vydání = 2016-06-27
 
Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. červnem až 31. prosincem. K sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rybaření na Lipenském jezeře
| url = http://www.lipno-info.cz/rybareni-lipno/rybareni-na-lipne.php
| vydavatel = lipno-info.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref>
Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje [[Nová Pec|Novou Pec]], [[Horní Planá|Horní Planou]], [[Černá v Pošumaví|Černou v Pošumaví]], [[Frymburk]], Lipno nad Vltavou, [[Loučovice]] a [[Vyšší Brod]]. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50 km.
 
Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě [[Seznam vodních sportů|vodních sportů]]. Kromě koupání jsou zde provozávany [[kánoe]], [[jachting]], jízdy na [[Katamarán|katamaránechkatamarán]]ech, [[windsurfing]], [[Kitesurfing|kiteboarding]] či [[paddleboarding]]. Na hladině se při větrů v nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno =
| titul = Windsurfing na Lipně
| periodikum = www.ckrumlov.cz
| vydavatel =
| url = http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_windsu.htm
| datum vydání = 2000
| datum přístupu = 2017-07-10
}}</ref> K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Bruslení a bruslařská dráha na Lipně
| url = http://www.lipno.cz/volny-cas/brusleni/
| vydavatel = lipno.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolíně]].
* [[Horní Planá]] – [[Bližší Lhota]]
Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jedoucí po délce Lipna. Lze využít jako linková i okružní.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vyhlídkové plavby parníkem
| url = https://www.lipno.info/zazitky/vyhlidkove-plavby-parnikem.html
| vydavatel = lipno.info
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Funguje sezónně, jezdí až několikrát denně. Na linkách se střídají tři lodi, největší Adalbert Stifter s kapacitou 250 lidí a poté dvě menší pro 170 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Diskutuje se také o postavení mostu mezi [[Horní Planá|Horní Planou]] a [[Bližší Lhota|Bližší Lhotou]], kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.<ref name=":4" /> Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.
 
V plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu [[Šumavské elektrické dráhy]]. Toto je plánovaná trasa: [[Lipno nad Vltavou]] (obec) – [[Skiareál Lipno]] – [[Kobylnice (okres Český Krumlov)|Kobylnice]] – U Skalky – [[Frymburk]] – Frymburk (wellness) – [[Lojzovy Paseky]] – [[Hrdoňov]] – [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]] – [[Kovářov (Frymburk)|Kovářov]] – [[Dolní Vltavice]] – [[Radslav]] – [[Jestřábí (okres Český Krumlov)|Jestřábí]] – [[Černá v Pošumaví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor
| periodikum = iDNES.cz
 
== Příroda ==
Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]]. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z [[Buk|bukůbuk]]ů, [[Jedle|jedlí]], [[Smrk|smrkůsmrk]]ů a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvou je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40 kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.<ref>{{Citace periodika
| titul = Rybáři v Lipně ulovili pořádné sumce
| periodikum = Českokrumlovský deník
}}</ref>
 
Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]]. Řeka protékala údolí řadou [[Meandr|meandrůmeandr]]ů.<ref name=":5" />
 
{{Pahýl část}}
 
Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice [[Černá v Pošumaví]] – [[Horní Planá]], dlouhá původně 15 km, nově 12,5 km.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipno (Lippen)
| url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5947
| vydavatel = zanikléobce.cz
| místo =
| datum vydání = 2008-02-29
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Dále pod vodou zmizelo několik hřbitovů, mlýnů i kostelů, špička toho v [[Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]] koukala ještě po zaplavení z vody. U Černé v Pošumaví byl ponořen také [[Grafit|grafitovýgrafit]]ový důl.
 
Částečně zanikly následující obce či osady:
* [[Černá v Pošumaví]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Výstavba Lipenské přehrady a obec Černá v Pošumaví
| url = http://www.kronikaobcecerna.estranky.cz/clanky/vystavba-lipenske-prehradni-nadrze/vystavba-lipenske-prehrady-a-obec-cerna-v-posumavi.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref>
* [[Dolní Vltavice]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3" />
* [[Frymburk|Frymburka]]a (zanikla většina původní výstavby)
* [[Frýdava]] (zanikla většina původní výstavby)
* [[Jenišov (Horní Planá)|Jenišov]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Horní Planá|Horní Plané]])
* [[Jestřábí (Černá v Pošumaví)|Jestřábí]] (nad přehradou byla vystavěna stejnojmenná osada, poblíž [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]])
* [[Lipno (obec)|Lipno]] (německy ''Lippen'') – obec hned u hráze, zde bylo zatopeno přibližně 700 obyvatelných i neobyvatelných objektů, obyvatelé byli přesunuti do nových panelových domů výše na kopci a byla založena nová obec [[Lipno nad Vltavou]].<ref name=":2" />
* [[Nové Domky (Loučovice)|Nové Domky]] (zanikla většina původní výstavby)
Zcela zanikly následující obce a osady:
* [[Kyselov (Černá v Pošumaví)|Kyselov]], [[Horní Borková]], [[Hory (Pernek)|Hory]], [[Hrdoňov]], [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]], [[Hůrka (okres Český Krumlov)|Hůrka]], [[Lojzova Paseka]], [[Lužní závod]], [[Prámské Dvory]], [[Rybářské Domky]], Zadní Výtoň (zanikla, dnes [[Přední Výtoň]])
{{Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Přehradní nádrže v okrese Prachatice|Lipno]]
1 118 200

editací

Navigační menu