Skladební dvojice: Porovnání verzí
m →Základní skladební dvojice: typo |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti ([[dominace]]). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou [[syntaktická fráze|syntaktickou frázi/skupinu]] (viz [[determinace]], [[rozvitý větný člen]]). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení [[podmět |
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti ([[dominace]]). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou [[syntaktická fráze|syntaktickou frázi/skupinu]] (viz [[determinace]], [[rozvitý větný člen]]). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení [[podmět]]u a [[přísudek|přísudku]], na něž se pak váží ostatní [[větný člen|větné členy]] – větné členy, které rozvíjí jak [[holý větný člen|holé]] tak [[několikanásobný větný člen|několikanásobné]] a [[rozvitý větný člen|rozvité]]. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd. |
||
== Základní skladební dvojice == |
== Základní skladební dvojice == |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce [[Strom (graf)|stromovou strukturu]]. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další. |
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce [[Strom (graf)|stromovou strukturu]]. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další. |
||
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen. |
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
* [[valence (lingvistika)]] - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii |
* [[valence (lingvistika)]] - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Lingvistika]] |
[[Kategorie:Lingvistika]] |
Verze z 5. 10. 2017, 13:02
Skladební dvojice (syntagma) je dvojice holých větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti (dominace). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou syntaktickou frázi/skupinu (viz determinace, rozvitý větný člen). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení podmětu a přísudku, na něž se pak váží ostatní větné členy – větné členy, které rozvíjí jak holé tak několikanásobné a rozvité. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd.
Základní skladební dvojice
Podle klasické syntaktické teorie základní skladební dvojice tvoří základ věty, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holá věta je tvořena holým (nerozvitým) podmětem a holým přísudkem.
Rozvíjení
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce stromovou strukturu. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další.
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen.
Související články
- valence (lingvistika) - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii