Liteřina: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Garamond type ſi-ligature 2.jpg|náhled|[[Ligatura (typografie)|Ligatura]] písmen ''fi'' odlitá z liteřiny]] |
||
'''Liteřina''' či '''písmovina''' je [[slitina]] používaná v [[písmolijectví]]. Její přibližné složení je: 50‒86 % [[olovo|olova]], 3‒20 % [[cín]]u a 11‒30 % [[antimon]]u. |
'''Liteřina''' či '''písmovina''' je [[slitina]] používaná v [[písmolijectví]]. Její přibližné složení je: 50‒86 % [[olovo|olova]], 3‒20 % [[cín]]u a 11‒30 % [[antimon]]u. |
||
Liteřinu vyvinul ve [[15. století]] zakladatel [[knihtisk]]u [[Johannes Gutenberg]] pro odlévání tiskařských [[Písmeno|liter]]. Jednotlivá písmena se v tiskárnách skládala do stránek a sloužila k tisku knih, novin a časopisů. Po vytištění potřebného textu se stránka rozmetala a jednotlivé litery byly použity pro sestavení nové [[Sazba|sazby]]. Slitina má pro [[knihtisk]] optimální vlastnosti – dostatečně nízkou [[teplota tání|teplotu tání]], takže ji bylo možno tavit jednoduchými středověkými prostředky, přitom je po vychladnutí dostatečně odolná vůči tlaku, který je na litery při tisku vyvíjen. Složení liteřiny se v průběhu staletí téměř nezměnilo. Její význam poklesl až ve [[20. století]] s nástupem modernějších tiskařských metod jako byla [[fotosazba]] a [[Sazba#Počítačová sazba|elektronická sazba]]. |
Liteřinu vyvinul ve [[15. století]] zakladatel [[knihtisk]]u [[Johannes Gutenberg]] pro odlévání tiskařských [[Písmeno|liter]]. Jednotlivá písmena se v tiskárnách skládala do stránek a sloužila k tisku knih, novin a časopisů. Po vytištění potřebného textu se stránka rozmetala a jednotlivé litery byly použity pro sestavení nové [[Sazba|sazby]]. Slitina má pro [[knihtisk]] optimální vlastnosti – dostatečně nízkou [[teplota tání|teplotu tání]], takže ji bylo možno tavit jednoduchými středověkými prostředky, přitom je po vychladnutí dostatečně odolná vůči tlaku, který je na litery při tisku vyvíjen. Složení liteřiny se v průběhu staletí téměř nezměnilo. Její význam poklesl až ve [[20. století]] s nástupem modernějších tiskařských metod jako byla [[fotosazba]] a [[Sazba#Počítačová sazba|elektronická sazba]]. |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* {{Wikislovník|heslo=liteřina}} |
* {{Wikislovník|heslo=liteřina}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Slitiny]] |
[[Kategorie:Slitiny]] |
||
Verze z 5. 10. 2017, 07:10
Liteřina či písmovina je slitina používaná v písmolijectví. Její přibližné složení je: 50‒86 % olova, 3‒20 % cínu a 11‒30 % antimonu.
Liteřinu vyvinul ve 15. století zakladatel knihtisku Johannes Gutenberg pro odlévání tiskařských liter. Jednotlivá písmena se v tiskárnách skládala do stránek a sloužila k tisku knih, novin a časopisů. Po vytištění potřebného textu se stránka rozmetala a jednotlivé litery byly použity pro sestavení nové sazby. Slitina má pro knihtisk optimální vlastnosti – dostatečně nízkou teplotu tání, takže ji bylo možno tavit jednoduchými středověkými prostředky, přitom je po vychladnutí dostatečně odolná vůči tlaku, který je na litery při tisku vyvíjen. Složení liteřiny se v průběhu staletí téměř nezměnilo. Její význam poklesl až ve 20. století s nástupem modernějších tiskařských metod jako byla fotosazba a elektronická sazba.
Ottův slovník naučný: "Liteřina, slitina olova, antimonu a cínu k lití písmen, písmovina. Liternina jest slitina v podstatě z antimonu a olova složená k výrobě písmenek tiskařských a k úpravě desek stereotypních. Zpravidla skládá se z 16–20 % antimonu a z 84–80 % olova. Byly též přísady jiných kovů zkoušeny (vismut, cín, měď, nikl, železo). K výrobě na veliko osvědčily se obecněji však jen přísady cínu a mědi. Na desky stereotypické doporučuje se slitina 9 č. olova, 2 č. antimonu, 2 č. vismutu; k tisku not slitina 7 č. olova, 1 č. antimonu a 12 č. cínu; k formám pro tisk barevných vzorků slitina asi 16 č. antimonu, 37 č. olova a 47 č. cínu. Požadavky na dobrou literninu kladené jsou, aby snadno tála, ostře plnila kadluby a majíc dostatečnou tvrdost málo se opotřebovala tlakem při tisku."
Externí odkazy
Slovníkové heslo liteřina ve Wikislovníku
