Folklór: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 94.113.252.242 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je HypoBOT
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Globalizovat}}
{{Globalizovat}}
[[Soubor:Krojovany pruvod Mala Rusava.jpg|right|thumb|Folklorní soubor [[Malá Rusava]] ve [[Valašsko|valašském]] lidovém [[kroj]]i]]
[[Soubor:Krojovany pruvod Mala Rusava.jpg|vpravo|náhled|Folklorní soubor [[Malá Rusava]] ve [[Valašsko|valašském]] lidovém [[kroj]]i]]
'''Folklór''' či '''folklor''' je označení pro osobité [[Hudba|hudební]], slovesné, [[Tanec|taneční]] a [[Drama|dramatické]] projevy kultury integrovaných skupin [[Obyvatelstvo|obyvatelstva]], například venkovského či městského.<ref name="Etnologický slovník">{{Citace monografie
'''Folklór''' či '''folklor''' je označení pro osobité [[Hudba|hudební]], slovesné, [[Tanec|taneční]] a [[drama]]tické projevy kultury integrovaných skupin [[Obyvatelstvo|obyvatelstva]], například venkovského či městského.<ref name="Etnologický slovník">{{Citace monografie
| titul = Malý etnologický slovník
| titul = Malý etnologický slovník
| vydavatel = Národní ústav lidové kultury
| vydavatel = Národní ústav lidové kultury
Řádek 8: Řádek 8:
| strany = 31
| strany = 31
| isbn = 978-80-87261-70-5
| isbn = 978-80-87261-70-5
}}</ref> Někdy je mezi folklór zahrnována i lidová [[Výtvarné umění|výtvarná]] a [[Zvyk|zvykoslovná]] kultura. Studiem folklóru se zabývá [[folkloristika]]. O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. [[folklorní soubor]]y.
}}</ref> Někdy je mezi folklór zahrnována i lidová [[Výtvarné umění|výtvarná]] a [[zvyk]]oslovná kultura. Studiem folklóru se zabývá [[folkloristika]]. O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. [[folklorní soubor]]y.


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==
Řádek 42: Řádek 42:
* {{commonscat}}
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=folklór}}
* {{Wikislovník|heslo=folklór}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Folklór| ]]
[[Kategorie:Folklór| ]]

Verze z 4. 10. 2017, 14:56

Folklorní soubor Malá Rusava ve valašském lidovém kroji

Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.[1] Někdy je mezi folklór zahrnována i lidová výtvarná a zvykoslovná kultura. Studiem folklóru se zabývá folkloristika. O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. folklorní soubory.

Charakteristika

Pojem poprvé použil britský bibliograf William Thoms roku 1846 jako název článku v časopise The Athanaeum.[1] Je složen z anglických slov folk „lid“ a lore „tradice, znalosti“ a původně se jako folklór označovala lidová kultura jako celek. Například ve Francii a Itálii se stálo tento pojem používá i pro hmotnou lidovou kulturu. Často je také folklór ztotožňován s lidovou slovesností, ta však tvoří pouze část z něj.[2]

Folklorní obřady nebo zvyky se týkají celé řady různých událostí. Často se věnují tomu, co se odehrává v průběhu roku (dožínky, posvícení, Vánoce, Velikonoce), nebo v průběhu lidského života (narození, svatba, pohřeb).

Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách (19. století) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů Evropy. Jejich práce jednak přispěly k základu folkoristiky a etnologie, jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i českého) dobře ztotožnit.

Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako malířství, architektura, rukodělné výrobky, textil, šperky, oblékání nebo i gastronomie. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. Antonín Dvořák a opery Rusalka, nebo Čert a Káča).

V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti.

Reference

  1. a b Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 31. 
  2. Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 32. 

Související články

Externí odkazy