Minnesota: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Fotogalerie: popisek k borovici smolné - opraveno druhové jméno borovice
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=státu USA}}
{{Různé významy|tento=státu USA}}
{{Infobox Stát USA
{{Infobox Stát USA
| Název = Minnesota
| Název = Minnesota
| Oficiální název = State of Minnesota
| Oficiální název = State of Minnesota
| Vlajka = Flag of Minnesota.svg
| Vlajka = Flag of Minnesota.svg
| odkaz na článek o vlajce = Vlajka Minnesoty
| odkaz na článek o vlajce = Vlajka Minnesoty
| Pečeť = Minnesota-StateSeal.svg
| Pečeť = Minnesota-StateSeal.svg
| odkaz na článek o pečeti = Pečeť Minnesoty
| odkaz na článek o pečeti = Pečeť Minnesoty
| Přezdívka = North Star State
| Přezdívka = North Star State
| Mapa = Minnesota in United States.svg
| Mapa = Minnesota in United States.svg
| Úřední jazyk = žádný
| Úřední jazyk = žádný
| Hlavní město = [[Saint Paul]]
| Hlavní město = [[Saint Paul]]
| Největší město = [[Minneapolis]]
| Největší město = [[Minneapolis]]
| Pořadí rozlohy = 12
| Pořadí rozlohy = 12
| Rozloha = 225 181
| Rozloha = 225 181
| Souš = 206 266
| Souš = 206 266
| Vodstvo = 18 915
| Vodstvo = 18 915
| Procenta vody = 8,4
| Procenta vody = 8,4
| Pořadí počtu obyvatel = 22
| Pořadí počtu obyvatel = 22
| Obyvatel = 5&nbsp;519&nbsp;952 (odhad&nbsp;2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-03-14 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}</ref>)
| Obyvatel = 5&nbsp;519&nbsp;952 (odhad&nbsp;2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-03-14 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}</ref>)
| Hustota zalidnění = 27
| Hustota zalidnění = 27
| Pořadí hustoty zalidnění = 31
| Pořadí hustoty zalidnění = 31
| Počet okresů = 87
| Počet okresů = 87
| Časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]]−6/−5 ''([[letní čas]])''
| Časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]]−6/−5 ''([[letní čas]])''
| zeměpisná šířka = 46.9
| zeměpisná šířka = 46.9
| zeměpisná délka = -94.4
| zeměpisná délka = -94.4
| Nejvyšší bod = 701
| Nejvyšší bod = 701
| Průměrná výška = 370
| Průměrná výška = 370
| Nejnižší bod = 183
| Nejnižší bod = 183
| Guvernér = [[Mark Dayton]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])
| Guvernér = [[Mark Dayton]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])
| odkaz na seznam guvernérů = Seznam guvernérů Minnesoty
| odkaz na seznam guvernérů = Seznam guvernérů Minnesoty
| Senátoři = [[Amy Klobuchar]] (D)<br />[[Al Franken]] (D)
| Senátoři = [[Amy Klobuchar]] (D)<br />[[Al Franken]] (D)
| odkaz na seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Minnesotu
| odkaz na seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Minnesotu
| Poštovní zkratka = MN
| Poštovní zkratka = MN
| Tradiční zkratka = Minn.
| Tradiční zkratka = Minn.
| ISO = US-MN
| ISO = US-MN
| Datum přistoupení = 11. května 1858
| Datum přistoupení = 11. května 1858
| Pořadí vstupu = 32
| Pořadí vstupu = 32
| Web = mn.gov
| Web = mn.gov
}}
}}
'''Minnesota''' (anglická výslovnost {{Výslovnost|ˌmɪnᵻˈsoʊtə|En-us-Minnesota.ogg}}, oficiálně '''State of Minnesota''') je [[státy USA|stát]] nacházející se na severu [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], v [[Západní severní státy|oblasti západních severních států]] ve [[Středozápad Spojených států amerických|středozápadním regionu USA]]. Minnesota, nejsevernější stát [[Sousedící státy Spojených států amerických|kontinentálních USA]], hraničí na východě s [[Wisconsin]]em, na jihu s [[Iowa|Iowou]], na západě s [[Jižní Dakota|Jižní Dakotou]] a [[Severní Dakota|Severní Dakotou]] a na severu s [[Kanada|kanadskými]] provinciemi [[Manitoba]] a [[Ontario (provincie)|Ontario]]. Severovýchodní ohraničení tvoří [[Hořejší jezero]].
'''Minnesota''' (anglická výslovnost {{Výslovnost|ˌmɪnᵻˈsoʊtə|En-us-Minnesota.ogg}}, oficiálně '''State of Minnesota''') je [[státy USA|stát]] nacházející se na severu [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], v [[Západní severní státy|oblasti západních severních států]] ve [[Středozápad Spojených států amerických|středozápadním regionu USA]]. Minnesota, nejsevernější stát [[Sousedící státy Spojených států amerických|kontinentálních USA]], hraničí na východě s [[Wisconsin]]em, na jihu s [[Iowa|Iowou]], na západě s [[Jižní Dakota|Jižní Dakotou]] a [[Severní Dakota|Severní Dakotou]] a na severu s [[Kanada|kanadskými]] provinciemi [[Manitoba]] a [[Ontario (provincie)|Ontario]]. Severovýchodní ohraničení tvoří [[Hořejší jezero]].


Se svou rozlohou 225&nbsp;181 km² je Minnesota [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|dvanáctým největším státem USA]], v počtu obyvatel (5,5 milionů) je [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|22. nejlidnatějším státem]] a s hodnotou hustoty zalidnění 27 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|31. místě]]. Hlavním městem je [[Saint Paul]] s 300 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Minneapolis]] s 410 tisíci obyvatel, dále [[Rochester (Minnesota)|Rochester]] (110 tisíc obyv.), [[Bloomington (Minnesota)|Bloomington ]] (90 tisíc obyv.), [[Duluth (Minnesota)|Duluth]] (90 tisíc obyv.), [[Brooklyn Park (Minnesota)|Brooklyn Park]] (80 tisíc obyv.) a [[Plymouth (Minnesota)|Plymouth ]] (80 tisíc obyv.). Minnesotě patří 304 km pobřeží Hořejšího jezera.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = General Coastline and Shoreline Mileage of the United States | url = https://coast.noaa.gov/data/docs/states/shorelines.pdf | datum přístupu = 2016-11-30 | vydavatel = Noaa.gov | jazyk = anglicky}}</ref> Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Eagle Mountain (Minnesota)|Eagle Mountain]] s nadmořskou výškou 701 m na severovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], která tvoří část hranice s Wisconsinem, [[Red (přítok Winnipežského jezera)|Red]], vytvářející hranici se Severní Dakotou, a [[Minnesota (řeka)|Minnesota]].
Se svou rozlohou 225&nbsp;181 km² je Minnesota [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|dvanáctým největším státem USA]], v počtu obyvatel (5,5 milionů) je [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|22. nejlidnatějším státem]] a s hodnotou hustoty zalidnění 27 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|31. místě]]. Hlavním městem je [[Saint Paul]] s 300 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Minneapolis]] s 410 tisíci obyvatel, dále [[Rochester (Minnesota)|Rochester]] (110 tisíc obyv.), [[Bloomington (Minnesota)|Bloomington]] (90 tisíc obyv.), [[Duluth (Minnesota)|Duluth]] (90 tisíc obyv.), [[Brooklyn Park (Minnesota)|Brooklyn Park]] (80 tisíc obyv.) a [[Plymouth (Minnesota)|Plymouth]] (80 tisíc obyv.). Minnesotě patří 304 km pobřeží Hořejšího jezera.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = General Coastline and Shoreline Mileage of the United States | url = https://coast.noaa.gov/data/docs/states/shorelines.pdf | datum přístupu = 2016-11-30 | vydavatel = Noaa.gov | jazyk = anglicky}}</ref> Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Eagle Mountain (Minnesota)|Eagle Mountain]] s nadmořskou výškou 701 m na severovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], která tvoří část hranice s Wisconsinem, [[Red (přítok Winnipežského jezera)|Red]], vytvářející hranici se Severní Dakotou, a [[Minnesota (řeka)|Minnesota]].


Do oblasti dnešní Minnesoty se první evropští průzkumníci dostali v 60. a 70. letech 17. století, avšak celé území bylo prozkoumáváno ještě několik dalších desetiletí. Oblast získala své jméno z [[Siouxština|dakotského]] názvu pro řeku Mississippi, které bylo buď „Mnisota“ (tj. ''čistá modrá voda'') nebo „Mnißota“ (tj. „zakalená voda“). Region se nicméně stal součástí [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] v rámci [[Nová Francie|Nové Francie]] a roku 1762 ho na základě výsledku [[sedmiletá válka|sedmileté války]] získali Španělé, kteří jej začlenili do [[místokrálovství Nové Španělsko]]. Do francouzského držení se vrátil roku 1800. Území dnešní Minnesoty východně od Mississippi bylo od roku 1787 součástí [[Severozápadní teritorium|Severozápadního teritoria]] v rámci nově vzniklých Spojených států. Od roku 1800 bylo součástí [[Indiana Territory|indianského teritoria]], od roku 1809 [[Illinois Territory|illinoiského teritoria]] a od roku 1818 [[Teritorium Michigan|michiganského teritoria]]. Spojené státy také v roce 1803 [[Koupě Louisiany|odkoupily Louisianu]] a oblast Minnesoty západně od Mississippi byla od roku 1805 součástí [[Louisiana Territory|louisianského teritoria]] a v letech 1812–1821 [[Missouri Territory|missourského teritoria]]. K michiganskému teritoriu byla přičleněna roku 1834. Od roku 1836 byla na dva roky celá Minnesota částí [[Wisconsin Territory|wisconsinského teritoria]], jehož západní část byla roku 1838 vyčleněna jako [[Iowa Territory|iowské teritorium]]. Obě části Minnesoty byly spojeny roku 1849 vznikem vlastního [[Minnesota Territory|minnesotského teritoria]]. Jeho východní část se 11. května 1858 jako Minnesota stala [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|32. státem USA]].
Do oblasti dnešní Minnesoty se první evropští průzkumníci dostali v 60. a 70. letech 17. století, avšak celé území bylo prozkoumáváno ještě několik dalších desetiletí. Oblast získala své jméno z [[Siouxština|dakotského]] názvu pro řeku Mississippi, které bylo buď „Mnisota“ (tj. ''čistá modrá voda'') nebo „Mnißota“ (tj. „zakalená voda“). Region se nicméně stal součástí [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] v rámci [[Nová Francie|Nové Francie]] a roku 1762 ho na základě výsledku [[sedmiletá válka|sedmileté války]] získali Španělé, kteří jej začlenili do [[místokrálovství Nové Španělsko]]. Do francouzského držení se vrátil roku 1800. Území dnešní Minnesoty východně od Mississippi bylo od roku 1787 součástí [[Severozápadní teritorium|Severozápadního teritoria]] v rámci nově vzniklých Spojených států. Od roku 1800 bylo součástí [[Indiana Territory|indianského teritoria]], od roku 1809 [[Illinois Territory|illinoiského teritoria]] a od roku 1818 [[Teritorium Michigan|michiganského teritoria]]. Spojené státy také v roce 1803 [[Koupě Louisiany|odkoupily Louisianu]] a oblast Minnesoty západně od Mississippi byla od roku 1805 součástí [[Louisiana Territory|louisianského teritoria]] a v letech 1812–1821 [[Missouri Territory|missourského teritoria]]. K michiganskému teritoriu byla přičleněna roku 1834. Od roku 1836 byla na dva roky celá Minnesota částí [[Wisconsin Territory|wisconsinského teritoria]], jehož západní část byla roku 1838 vyčleněna jako [[Iowa Territory|iowské teritorium]]. Obě části Minnesoty byly spojeny roku 1849 vznikem vlastního [[Minnesota Territory|minnesotského teritoria]]. Jeho východní část se 11. května 1858 jako Minnesota stala [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|32. státem USA]].
Řádek 57: Řádek 57:


=== Flóra a fauna ===
=== Flóra a fauna ===
[[Soubor:ChippewaNF FallColorTour.jpg|thumb|Podzim v Minnesotě]]
[[Soubor:ChippewaNF FallColorTour.jpg|náhled|Podzim v Minnesotě]]
V severní části státu jsou především divoce rostoucí [[borovice]] a [[jedle]] smíchané s vysazenými [[bříza]]mi a [[topol]]y. Velká část lesů byla již vykácena, ale stále se zde nachází kolem 1600 km² zalesněné půdy. Ačkoli těžba dřeva pokračuje stále, je zachovávána třetinová zalesněnost státu.{{Zdroj?}}
V severní části státu jsou především divoce rostoucí [[borovice]] a [[jedle]] smíchané s vysazenými [[bříza]]mi a [[topol]]y. Velká část lesů byla již vykácena, ale stále se zde nachází kolem 1600 km² zalesněné půdy. Ačkoli těžba dřeva pokračuje stále, je zachovávána třetinová zalesněnost státu.{{Zdroj?}}


Řádek 95: Řádek 95:
== Kultura ==
== Kultura ==
=== Politika ===
=== Politika ===
[[Soubor:Fritz.jpg|thumb|upright|Walter Mondale, viceprezident Carterovy administrativy a v letech 1964-1976 senátor]]
[[Soubor:Fritz.jpg|náhled|upright|Walter Mondale, viceprezident Carterovy administrativy a v letech 1964-1976 senátor]]
Obyvatelstvo Minnesoty je vzhledem k vysokému podílu obyvatel skandinávského původu velmi [[Sociální liberalismus|liberální]] a volí výlučně [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]]. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že Minnesota byla spolu s [[Washington, D.C.|Washingtonem, D.C.]] jediným americkým státem, kde při prezidentských volbách v roce [[1984]] tehdy úřadující prezident [[Ronald Reagan]] nezvítězil (jeho demokratickým protivníkem byl tehdejší senátor za Minnesotu [[Walter Mondale]]).<ref>[http://uselectionatlas.org/RESULTS/national.php?year=1984 1984 Presidential Election Results.] David Leip.</ref> Jednalo se o nejdrtivější prezidentské vítězství v historii [[Spojené státy americké|USA]].
Obyvatelstvo Minnesoty je vzhledem k vysokému podílu obyvatel skandinávského původu velmi [[Sociální liberalismus|liberální]] a volí výlučně [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]]. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že Minnesota byla spolu s [[Washington, D.C.|Washingtonem, D.C.]] jediným americkým státem, kde při prezidentských volbách v roce [[1984]] tehdy úřadující prezident [[Ronald Reagan]] nezvítězil (jeho demokratickým protivníkem byl tehdejší senátor za Minnesotu [[Walter Mondale]]).<ref>[http://uselectionatlas.org/RESULTS/national.php?year=1984 1984 Presidential Election Results.] David Leip.</ref> Jednalo se o nejdrtivější prezidentské vítězství v historii [[Spojené státy americké|USA]].


Od roku 1999 do roku 2003 byl guvernérem herec a bývalý voják jednotek [[Navy SEALs|SEAL]] [[Jesse Ventura]].
Od roku 1999 do roku 2003 byl guvernérem herec a bývalý voják jednotek [[Navy SEALs|SEAL]] [[Jesse Ventura]].


Současný demokratický guvernér [[Mark Dayton]] se nedokázal dohodnout s republikánským zastoupením na rozpočtu, a tak tento stát od 1. července 2011 vyhlásil [[státní bankrot]].<ref>[http://economicsnewspaper.com/policy/german/minnesota-bankrupt-u-s-government-officials-sent-home-42770.html Minnesota bankrupt: U.S. government officials sent home]</ref><ref>[http://www.politico.com/news/stories/0611/58107.html Minnesota blame game ramps up]</ref>
Současný demokratický guvernér [[Mark Dayton]] se nedokázal dohodnout s republikánským zastoupením na rozpočtu, a tak tento stát od 1. července 2011 vyhlásil [[státní bankrot]].<ref>[http://economicsnewspaper.com/policy/german/minnesota-bankrupt-u-s-government-officials-sent-home-42770.html Minnesota bankrupt: U.S. government officials sent home]</ref><ref>[http://www.politico.com/news/stories/0611/58107.html Minnesota blame game ramps up]</ref>


=== Osobnosti ===
=== Osobnosti ===
[[Soubor:Bob Dylan Barcelona.jpg|thumb|upright|Zpěvák Bob Dylan, rodák z Minnesoty]]
[[Soubor:Bob Dylan Barcelona.jpg|náhled|upright|Zpěvák Bob Dylan, rodák z Minnesoty]]
Minnesota je rodištěm mnoha významných osobností. Ve městě [[Sauk Centre]] se roku [[1885]] narodil spisovatel [[Sinclair Lewis]], autor románů jako jsou kupř. ''Hlavní třída'' či ''Arrowsmith''. Ze St. Paulu pochází i spisovatel [[Francis Scott Fitzgerald]], jenž je považován za jednoho z největších spisovatelů 20. století. Řadí se k hlavním představitelům tzv. [[ztracená generace|ztracené generace]]. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří romány ''[[Velký Gatsby (román)|Velký Gatsby]]'', ''Něžná je noc'' či ''Na prahu ráje''.
Minnesota je rodištěm mnoha významných osobností. Ve městě [[Sauk Centre]] se roku [[1885]] narodil spisovatel [[Sinclair Lewis]], autor románů jako jsou kupř. ''Hlavní třída'' či ''Arrowsmith''. Ze St. Paulu pochází i spisovatel [[Francis Scott Fitzgerald]], jenž je považován za jednoho z největších spisovatelů 20. století. Řadí se k hlavním představitelům tzv. [[ztracená generace|ztracené generace]]. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří romány ''[[Velký Gatsby (román)|Velký Gatsby]]'', ''Něžná je noc'' či ''Na prahu ráje''.


V oblasti hudební se v Minnesotě narodil zpěvák [[Bob Dylan]], který už více jak padesát let ovlivňuje nejen světovou hudební scénu, ale jeho texty měly a mají velký význam i ve sféře politické či sociokulturní. Dalšími známými hudebníky jsou např. [[Prince]], rodák z [[Minneapolis]]u, či průkopník [[Rock and roll|rock and rollu]] [[Eddie Cochran]].
V oblasti hudební se v Minnesotě narodil zpěvák [[Bob Dylan]], který už více jak padesát let ovlivňuje nejen světovou hudební scénu, ale jeho texty měly a mají velký význam i ve sféře politické či sociokulturní. Dalšími známými hudebníky jsou např. [[Prince]], rodák z [[Minneapolis]]u, či průkopník [[rock and roll]]u [[Eddie Cochran]].


Minnesota dala světu i mnoho významných hereček a herců. Jsou jimi kupř. herečka a [[Jazz|jazzová]] zpěvačka [[Judy Garlandová]], [[Winona Ryder]], člen komediální skupiny [[Monty Python]] [[Terry Gilliam]], režisérské duo [[bratři Coenové]], herci [[Kevin Sorbo]], [[Vince Vaughn]], [[Josh Hartnett]] či držitelka [[Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli|Oscara za nejlepší ženský výkon]] ve filmu ''Operace Blue Sky'' [[Jessica Lange]].
Minnesota dala světu i mnoho významných hereček a herců. Jsou jimi kupř. herečka a [[jazz]]ová zpěvačka [[Judy Garlandová]], [[Winona Ryder]], člen komediální skupiny [[Monty Python]] [[Terry Gilliam]], režisérské duo [[bratři Coenové]], herci [[Kevin Sorbo]], [[Vince Vaughn]], [[Josh Hartnett]] či držitelka [[Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli|Oscara za nejlepší ženský výkon]] ve filmu ''Operace Blue Sky'' [[Jessica Lange]].


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
Řádek 149: Řádek 149:
{{USA}}
{{USA}}
{{Portály|Spojené státy americké}}
{{Portály|Spojené státy americké}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Minnesota| ]]
[[Kategorie:Minnesota| ]]

Verze z 4. 10. 2017, 12:59

Tento článek je o státu USA. Další významy jsou uvedeny na stránce Minnesota (rozcestník).

Šablona:Infobox Stát USA Minnesota (anglická výslovnost výslovnost [ˌmɪnᵻˈsoʊtə]IPA, oficiálně State of Minnesota) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti západních severních států ve středozápadním regionu USA. Minnesota, nejsevernější stát kontinentálních USA, hraničí na východě s Wisconsinem, na jihu s Iowou, na západě s Jižní Dakotou a Severní Dakotou a na severu s kanadskými provinciemi Manitoba a Ontario. Severovýchodní ohraničení tvoří Hořejší jezero.

Se svou rozlohou 225 181 km² je Minnesota dvanáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (5,5 milionů) je 22. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 27 obyvatel na km² je na 31. místě. Hlavním městem je Saint Paul s 300 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Minneapolis s 410 tisíci obyvatel, dále Rochester (110 tisíc obyv.), Bloomington (90 tisíc obyv.), Duluth (90 tisíc obyv.), Brooklyn Park (80 tisíc obyv.) a Plymouth (80 tisíc obyv.). Minnesotě patří 304 km pobřeží Hořejšího jezera.[1] Nejvyšším bodem státu je vrchol Eagle Mountain s nadmořskou výškou 701 m na severovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Mississippi, která tvoří část hranice s Wisconsinem, Red, vytvářející hranici se Severní Dakotou, a Minnesota.

Do oblasti dnešní Minnesoty se první evropští průzkumníci dostali v 60. a 70. letech 17. století, avšak celé území bylo prozkoumáváno ještě několik dalších desetiletí. Oblast získala své jméno z dakotského názvu pro řeku Mississippi, které bylo buď „Mnisota“ (tj. čistá modrá voda) nebo „Mnißota“ (tj. „zakalená voda“). Region se nicméně stal součástí Louisiany v rámci Nové Francie a roku 1762 ho na základě výsledku sedmileté války získali Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Do francouzského držení se vrátil roku 1800. Území dnešní Minnesoty východně od Mississippi bylo od roku 1787 součástí Severozápadního teritoria v rámci nově vzniklých Spojených států. Od roku 1800 bylo součástí indianského teritoria, od roku 1809 illinoiského teritoria a od roku 1818 michiganského teritoria. Spojené státy také v roce 1803 odkoupily Louisianu a oblast Minnesoty západně od Mississippi byla od roku 1805 součástí louisianského teritoria a v letech 1812–1821 missourského teritoria. K michiganskému teritoriu byla přičleněna roku 1834. Od roku 1836 byla na dva roky celá Minnesota částí wisconsinského teritoria, jehož západní část byla roku 1838 vyčleněna jako iowské teritorium. Obě části Minnesoty byly spojeny roku 1849 vznikem vlastního minnesotského teritoria. Jeho východní část se 11. května 1858 jako Minnesota stala 32. státem USA.

Minnesota je známa jako země tisíce jezer, která spolu s mnohými parky a lesy nabízejí obyvatelům a turistům prostor k rekreaci. Skoro 60 % obyvatel žije v oblasti aglomerace Minneapolis-Saint Paul. Tato dvě města jsou centrem obchodu, dopravy i průmyslu ve státě. Na západě státu je mnoho prérií, které jsou nyní intenzivně využívány k zemědělství, na východě jsou listnaté lesy a na severu méně obydlené oblasti tajg.

Geografie

Minnesota je nejsevernějším státem USA, pokud nepočítáme Aljašku. Severovýchodní hranice státu s Michiganem a Wisconsinem prochází Hořejším jezerem, zbytek východních hranic je s Wisconsinem. Dále hraničí s Iowou na jihu, Severní a Jižní Dakotou na západě a na severu s kanadskými provinciemi Ontario a Manitoba.

Rozloha státu je asi 225 tisíc čtverečních kilometrů, takže zabírá 2,25 % rozlohy Spojených států, což staví Minnesotu na dvanácté místo v tabulce největších států USA.

Nejvyšším místem státu je Eagle Mountain vysoká 701 m a nejnižší je pobřeží Hořejšího jezera v nadmořské výšce 183 m.

Přezdívka státu „země tisíce jezer“ není nijak nadsazená. V Minnesotě je skutečně 11 842 jezer s rozlohou alespoň 0,04 km². Minnesotská část Hořejšího jezera má rozlohu téměř 3896 km².

Flóra a fauna

Podzim v Minnesotě

V severní části státu jsou především divoce rostoucí borovice a jedle smíchané s vysazenými břízami a topoly. Velká část lesů byla již vykácena, ale stále se zde nachází kolem 1600 km² zalesněné půdy. Ačkoli těžba dřeva pokračuje stále, je zachovávána třetinová zalesněnost státu.[zdroj?]

Mnoho dříve volně žijících zvířat ztratilo své přirozené prostředí, například kuna, los, jelen a rys červený. Stát má nejvíce volně žijících vlků kromě Aljašky a podílí se na ochraně medvěda baribala a losa amerického. V Minnesotě žije také mnoho dravců a vodních ptáků, kterým poskytují útočiště mnohá jezera. V čistých vodních tocích se líbí mnohým sportovním rybám jako je candát, okoun, štika nebo pstruh.

Klima

V Minnesotě jsou běžné velké teplotní rozdíly charakteristické pro kontinentální klima, s chladnými zimami a horkými léty mohou rozdíly teplot činit v jednom roce až 96 °C. V Minnesotě nejsou neobvyklé silné srážky, vánice, tornáda, bouře a vichřice, které způsobují lesní polomy.

Města

Saint Paul se nachází na břehu řeky Mississippi a je hlavním městem státu od roku 1849. Sousedí s minnesotským nejlidnatějším městem Minneapolis. Tato dvě města spolu tvoří 16. největší aglomeraci na území Spojených států, ve které žije 60 % obyvatel státu.

Demografie

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 5 303 925 obyvatel.[2]

Rasové složení

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 4,7 % populace.[2]

Tři čtvrtiny obyvatel Minnesoty jsou západoevropského a skandinávského původu. Většina (37,9 %) německého, 32,1 % skandinávského (16,8 % Norové, 9,5 % Švédové, Finové, Dánové, Faeřané, Karelové a Islanďané), 11,7 % irského, 6,3 % anglické, 5,1 % polské, 4,2 % francouzské a 3,7 % české.

Podíl nebílého obyvatelstva rychle roste, a to hlavně v oblasti Twin Cities (Minneapolis–Saint Paul). Zčásti je důvodem to, že vláda USA se sem rozhodla umístit žadatele o azyl, např. Somálce, protože se domnívala, že místní bílá liberální populace je bude schopna snadněji absorbovat. Důsledkem ale byl pouze vznik somálských gangů a zvýšená míra kriminality.[3]

Náboženství

Průzkum v roce 2001 prokázal, že 25 % obyvatel jsou katolíci, 24 % luteráni a 5 % baptisté. 14 % obyvatel je bez vyznání a „nekřesťanská“ náboženství jako je judaismus, islám, buddhismus, hinduismus a sikhismus vyznávají 3 % obyvatel.

Kultura

Politika

Walter Mondale, viceprezident Carterovy administrativy a v letech 1964-1976 senátor

Obyvatelstvo Minnesoty je vzhledem k vysokému podílu obyvatel skandinávského původu velmi liberální a volí výlučně Demokratickou stranu. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že Minnesota byla spolu s Washingtonem, D.C. jediným americkým státem, kde při prezidentských volbách v roce 1984 tehdy úřadující prezident Ronald Reagan nezvítězil (jeho demokratickým protivníkem byl tehdejší senátor za Minnesotu Walter Mondale).[4] Jednalo se o nejdrtivější prezidentské vítězství v historii USA.

Od roku 1999 do roku 2003 byl guvernérem herec a bývalý voják jednotek SEAL Jesse Ventura.

Současný demokratický guvernér Mark Dayton se nedokázal dohodnout s republikánským zastoupením na rozpočtu, a tak tento stát od 1. července 2011 vyhlásil státní bankrot.[5][6]

Osobnosti

Zpěvák Bob Dylan, rodák z Minnesoty

Minnesota je rodištěm mnoha významných osobností. Ve městě Sauk Centre se roku 1885 narodil spisovatel Sinclair Lewis, autor románů jako jsou kupř. Hlavní třída či Arrowsmith. Ze St. Paulu pochází i spisovatel Francis Scott Fitzgerald, jenž je považován za jednoho z největších spisovatelů 20. století. Řadí se k hlavním představitelům tzv. ztracené generace. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří romány Velký Gatsby, Něžná je noc či Na prahu ráje.

V oblasti hudební se v Minnesotě narodil zpěvák Bob Dylan, který už více jak padesát let ovlivňuje nejen světovou hudební scénu, ale jeho texty měly a mají velký význam i ve sféře politické či sociokulturní. Dalšími známými hudebníky jsou např. Prince, rodák z Minneapolisu, či průkopník rock and rollu Eddie Cochran.

Minnesota dala světu i mnoho významných hereček a herců. Jsou jimi kupř. herečka a jazzová zpěvačka Judy Garlandová, Winona Ryder, člen komediální skupiny Monty Python Terry Gilliam, režisérské duo bratři Coenové, herci Kevin Sorbo, Vince Vaughn, Josh Hartnett či držitelka Oscara za nejlepší ženský výkon ve filmu Operace Blue Sky Jessica Lange.

Zajímavosti

Státní symboly

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy