Turkmenistán: Porovnání verzí
Turkmenistan on the globe (Turkmenistan centered).svg |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - stát |
{{Infobox - stát |
||
| genitiv = Turkmenistánu |
|||
| úřední název = Türkmenistan |
|||
| úřední název česky = Turkmenistán |
|||
| vlajka = Flag of Turkmenistan.svg |
|||
| článek o vlajce = Vlajka Turkmenistánu |
|||
| znak = Coat of Arms of Turkmenistan.svg |
|||
| mapa umístění = Turkmenistan on the globe (Turkmenistan centered).svg |
|||
| rozloha = 488 100 |
|||
| rozlmisto = 52 |
|||
| procent vody = 4,9 |
|||
| obyvatel = 5 509 696 |
|||
| obyvmisto = 116 |
|||
| obyvrok = [[2017]] |
|||
| hustota = 9,9 |
|||
| hustmisto = 208 |
|||
| HDI = 0,728 |
|||
| HDIvývoj = růst |
|||
| HDIvýše = střední |
|||
| HDIrok = 2007 |
|||
| HDImísto = 108 |
|||
| jazyk = [[turkmenština]] (úřední), [[ruština]] |
|||
| náboženství = 89 % [[islám]], 9 % [[pravoslaví]] |
|||
| nejvyšší hora = [[Aýrybaba]] |
|||
| výška nejvyšší hory = 3139 |
|||
| státní zřízení = [[prezidentská republika]] |
|||
| hlavní město = [[Ašchabad]] |
|||
| funkce1 = Prezident a předseda vlády |
|||
| vládce1 = [[Gurbanguli Berdymuhamedov]] |
|||
| článek o hymně = Turkmenská hymna |
|||
| hymna = Hymna nezávislého Turkmenistánu |
|||
| datum vzniku = [[27. říjen|27. října]] [[1991]] |
|||
| způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] |
|||
| měna = [[turkmenský manat]] |
|||
| kód měny = TMT |
|||
| HDP/ob. = 16 532<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref> |
|||
| HDP/ob.misto = 70 |
|||
| HDP/ob.rok = 2015 |
|||
| Gini = 40,8<ref name="CIA"/> |
|||
| Ginirok = 1998 |
|||
| ison = 795 |
|||
| iso3 = TKM |
|||
| iso2 = TM |
|||
| mpz = TM |
|||
| doména = tm |
|||
| předvolba = +993 |
|||
| čas = +5 |
|||
| commonscat = Turkmenistan |
|||
}} |
}} |
||
'''Turkmenistán''' ({{vjazyce|tk}} ''Türkmenistan'', {{vjazyce|ru}} ''Туркмения''; ''Turkm'enija'') je [[Turkické národy|turkický]] stát ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Do roku 1991 byl jako [[Turkmenská sovětská socialistická republika]] (Turkmenská SSR) součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Na jihovýchodě sousedí s [[Afghánistán]]em, na jihozápadě s [[Írán]]em, na severovýchodě s [[Uzbekistán]]em, na severozápadě s [[Kazachstán]]em a na západě s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]]. Název Turkmenistán pochází z [[perština|perštiny]] a znamená „země Turkmenů.“ Hlavním městem je [[Ašchabad]]. |
'''Turkmenistán''' ({{vjazyce|tk}} ''Türkmenistan'', {{vjazyce|ru}} ''Туркмения''; ''Turkm'enija'') je [[Turkické národy|turkický]] stát ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Do roku 1991 byl jako [[Turkmenská sovětská socialistická republika]] (Turkmenská SSR) součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Na jihovýchodě sousedí s [[Afghánistán]]em, na jihozápadě s [[Írán]]em, na severovýchodě s [[Uzbekistán]]em, na severozápadě s [[Kazachstán]]em a na západě s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]]. Název Turkmenistán pochází z [[perština|perštiny]] a znamená „země Turkmenů.“ Hlavním městem je [[Ašchabad]]. |
||
| Řádek 63: | Řádek 62: | ||
Ozbrojený odpor trval do 30. let 20. století. Faktem ale je, že Turkmenistán byl poprvé ve své historii sjednocen. Do země začal pronikat evropský styl života. Turkmenové začali nosit evropské oblečení a osvojili si některé evropské vymoženosti. Byla zavedena elektřina či vodovod. Postavena železnice a silniční síť. [[Sovětský svaz|SSSR]] potřeboval ze země vytvořit prosperující zemi. Při plánované válce se Západem chtěl ze střední Asie mít ekonomickou základnu, daleko od raket či letadel tzv. [[kapitalismus|imperialistů]]. Ovšem odboj v Turkmenistánu nikdy úplně nepřestal. |
Ozbrojený odpor trval do 30. let 20. století. Faktem ale je, že Turkmenistán byl poprvé ve své historii sjednocen. Do země začal pronikat evropský styl života. Turkmenové začali nosit evropské oblečení a osvojili si některé evropské vymoženosti. Byla zavedena elektřina či vodovod. Postavena železnice a silniční síť. [[Sovětský svaz|SSSR]] potřeboval ze země vytvořit prosperující zemi. Při plánované válce se Západem chtěl ze střední Asie mít ekonomickou základnu, daleko od raket či letadel tzv. [[kapitalismus|imperialistů]]. Ovšem odboj v Turkmenistánu nikdy úplně nepřestal. |
||
[[Soubor:Saparmurat Niyazov in 2002.jpg| |
[[Soubor:Saparmurat Niyazov in 2002.jpg|náhled|vlevo|[[Saparmurat Nijazov]] (''Turkmenbaši'')]] |
||
=== Po rozpadu SSSR === |
=== Po rozpadu SSSR === |
||
| Řádek 71: | Řádek 70: | ||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
[[Soubor:Turkmenistan-map.png| |
[[Soubor:Turkmenistan-map.png|náhled|Mapa Turkmenistánu]] |
||
Podnebí Turkmenistánu je silně [[Kontinentální typ podnebí|kontinentální]]. Naprostou většinu země - asi 90 % - tvoří [[poušť|pouště]] a [[step]]i, vodních ploch je zanedbatelné množství, obdělavatelná půda zaujímá asi 1,6%. Většina země leží v nížinách, hory se vyskytují pouze na jihu země jako severní okraj [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]]. Turkmenistán má velmi slabou říční síť - kromě [[Amudarja|Amudarji]], v [[Afghánistán]]u pramenícího [[Murghab]]u a řeky [[Atrak]], vlévající se do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], není v zemi větší řeky. Významný je proto [[Karakumský kanál]], dokončený v roce [[1988]], který se táhne podél jižní hranice státu přes jeho hlavní město a v jeho nejvýchodnějším cípu se napojuje na řeku [[Amudarja]]. Tento uměle vybudovaný zavlažovací kanál, který znamená přísun vláhy pro zemědělství a pitné vody, spojuje většinu jižních měst a obcí Turkmenistánu a je podél něj vybudována hlavní tepna jinak sporé železniční sítě. Střední a severní část země, pokrytá pouštěmi, je prakticky bez měst a větších obcí. Ještě v 19. století byla velká část území Turkmenistánu neznámou a neprobádanou zemí, na mapách z této doby se objevují velké chyby a nepřesnosti – jsou zde zakreslovány neexistující řeky, nesprávně je zakreslován tok řek existujících a další. Některé nepřesnosti jdou ovšem na vrub geografickým změnám – především pobřeží Kaspického moře doznalo za posledních 200–300 let některé posuny (na místě dnešní osady [[Kjumiš-Tepe]] byl ostrov Kjumiš-Tepe, ostrov [[Ogurčinskij]] měl zcela jiné obrysy, z některých ostrovů se staly poloostrovy). |
Podnebí Turkmenistánu je silně [[Kontinentální typ podnebí|kontinentální]]. Naprostou většinu země - asi 90 % - tvoří [[poušť|pouště]] a [[step]]i, vodních ploch je zanedbatelné množství, obdělavatelná půda zaujímá asi 1,6%. Většina země leží v nížinách, hory se vyskytují pouze na jihu země jako severní okraj [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]]. Turkmenistán má velmi slabou říční síť - kromě [[Amudarja|Amudarji]], v [[Afghánistán]]u pramenícího [[Murghab]]u a řeky [[Atrak]], vlévající se do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], není v zemi větší řeky. Významný je proto [[Karakumský kanál]], dokončený v roce [[1988]], který se táhne podél jižní hranice státu přes jeho hlavní město a v jeho nejvýchodnějším cípu se napojuje na řeku [[Amudarja]]. Tento uměle vybudovaný zavlažovací kanál, který znamená přísun vláhy pro zemědělství a pitné vody, spojuje většinu jižních měst a obcí Turkmenistánu a je podél něj vybudována hlavní tepna jinak sporé železniční sítě. Střední a severní část země, pokrytá pouštěmi, je prakticky bez měst a větších obcí. Ještě v 19. století byla velká část území Turkmenistánu neznámou a neprobádanou zemí, na mapách z této doby se objevují velké chyby a nepřesnosti – jsou zde zakreslovány neexistující řeky, nesprávně je zakreslován tok řek existujících a další. Některé nepřesnosti jdou ovšem na vrub geografickým změnám – především pobřeží Kaspického moře doznalo za posledních 200–300 let některé posuny (na místě dnešní osady [[Kjumiš-Tepe]] byl ostrov Kjumiš-Tepe, ostrov [[Ogurčinskij]] měl zcela jiné obrysy, z některých ostrovů se staly poloostrovy). |
||
| Řádek 195: | Řádek 194: | ||
{{Portály|Geografie}} |
{{Portály|Geografie}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Turkmenistán| ]] |
[[Kategorie:Turkmenistán| ]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 11:04
| Turkmenistán Türkmenistan | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Hymna nezávislého Turkmenistánu | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Ašchabad | ||
| Rozloha | 488 100 km² (52. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Aýrybaba (3139 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +5 | ||
| Poloha | 39° s. š., 60° v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Hustota zalidnění | 9,9 ob. / km² (208. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,728 (střední) (108. na světě, {{{HDI aktuální k}}}) | ||
| Jazyk | turkmenština (úřední), ruština | ||
| Náboženství | 89 % islám, 9 % pravoslaví | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) | ||
| Prezident a předseda vlády | Gurbanguli Berdymuhamedov | ||
| Měna | turkmenský manat (TMT) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 16 532[1] USD (70. na světě, {{{HDP aktuální k}}}) | ||
| Giniho koeficient | 40,8[2] ({{{Gini aktuální k}}}) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 795 TKM TM | ||
| MPZ | TM | ||
| Telefonní předvolba | +993 | ||
| Národní TLD | .tm | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
.svg)
Turkmenistán (turkmensky Türkmenistan, rusky Туркмения; Turkm'enija) je turkický stát ve střední Asii. Do roku 1991 byl jako Turkmenská sovětská socialistická republika (Turkmenská SSR) součástí Sovětského svazu. Na jihovýchodě sousedí s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem, na severovýchodě s Uzbekistánem, na severozápadě s Kazachstánem a na západě s Kaspickým mořem. Název Turkmenistán pochází z perštiny a znamená „země Turkmenů.“ Hlavním městem je Ašchabad.
V některých oblastech je Turkmenistán bohatý na přírodní zdroje (ropa, zemní plyn); většinu země však pokrývá Karakumská poušť. V Turkmenistánu existuje vláda jedné strany a do své náhlé smrti 21. prosince 2006 jej vedl doživotní prezident Saparmurat Nijazov (nazývaný „Turkmenbaši“ či „otec Turkménů“). V čele státu jej od 11. února 2007 nahradil Gurbanguli Berdymuhamedov.
Dějiny
V 7. století př. n. l. bylo území součástí Baktrie. Od 3. století př.n.l. se stalo součástí Parthské říše. V 6. století připadlo území tureckému kaganátu. Od 8. století se do země postupně dostávali Arabové a začali šířit islám. Dnešní obyvatelé jsou potomky kočovných Turkmenů, kteří přišli v 11. století. Následné období je plné válek mezi jednotlivými kmeny o nadvládu nad územím.
V roce 1869 zabrali Rusové východní břeh Kaspického moře. Válka, kterou Turkmenové vedli proti carskému Rusku, trvala 30 let a stála život asi 15 000 Turkmenů. Jednou z rozhodujících byla bitva u Geok-Tepe v roce 1881. Na konci války Rusové ovládli celé území a přetvořili jej na ruský Turkestán. Území dnešního Turkmenistánu bylo na začátku 18. století nazýváno podle obyvatel „Zemí Turkmenů“ a jednalo se o oblast osídlení turkmenských rodů vymezenou na východě řekou Amudarjou, na západě Kaspickým mořem, na severu poloostrovem Mangyšlak a městem Chivou a na jihu turkmeno-chorazanskými horami. V době před postupným ovládnutím území dnešního Turkmenistánu na konci 19. století carským Ruskem patřily východní oblasti částečně k chivskému chanátu a částečně k bucharskému emirátu. Západní část dnešního Turkmenistánu nespadala pod žádnou administrativní kontrolu a jednalo se především o oblasti využívané pasteveckými nomády.
Pod nadvládou carského Ruska zůstala země do bolševické revoluce v roce 1917. Turkmenistán vyhlásil nezávislost a začal bojovat proti bolševickému Rusku. Do Turkmenistánu byly poslány britské jednotky, které Turkmenům v boji pomáhaly. Avšak Britové své jednotky stáhli v roce 1920 a oslabení Turkmenové byli Rudou armádou poraženi. V roce 1924 vznikla na území Turkmenská sovětská socialistická republika.
Ozbrojený odpor trval do 30. let 20. století. Faktem ale je, že Turkmenistán byl poprvé ve své historii sjednocen. Do země začal pronikat evropský styl života. Turkmenové začali nosit evropské oblečení a osvojili si některé evropské vymoženosti. Byla zavedena elektřina či vodovod. Postavena železnice a silniční síť. SSSR potřeboval ze země vytvořit prosperující zemi. Při plánované válce se Západem chtěl ze střední Asie mít ekonomickou základnu, daleko od raket či letadel tzv. imperialistů. Ovšem odboj v Turkmenistánu nikdy úplně nepřestal.
Po rozpadu SSSR
Snahy o sebeurčení a o samostatný stát se vyplnily v roce 1991, kdy se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. V témže roce se Turkmenistán stal členem Společenství nezávislých států. Vůdcem nově vzniklé republiky se stal Saparmurat Nijazov. Sám sebe představoval jako zastánce turkmenské kultury a muslimských tradic. Avšak de facto se stal neomezeným vládcem země. Začal si říkat „Türkmenbaši“ (otec Turkmenů). Západ ho obviňoval z porušování lidských práv a vytváření kultu osobnosti. V roce 1999 mu byla potvrzena funkce prezidenta do konce jeho života. Nijazov zemřel 21. prosince 2006. Novým prezidentem se stal Gurbanguli Berdymuhamedov. Svého protivníka Ovezgelda Atayeva nechal vsadit do vazby. Ve volbách v únoru 2007 byl Berdymuhamedov zvolen 89% voličů za prezidenta. Volby však byly mezinárodními pozorovateli označeny za nedemokratické. 27. září 2008 byla schválena nová ústava, která zrušila systém jedné strany a povolila volnou soutěž politických stran. V únoru 2012 byl Berdymuhamedov zvolen na dalších pět let prezidentem. Berdymuhamedov získal 97% hlasů a žádnému opozičnímu kandidátovi nebylo dovoleno kandidovat.
Geografie
Podnebí Turkmenistánu je silně kontinentální. Naprostou většinu země - asi 90 % - tvoří pouště a stepi, vodních ploch je zanedbatelné množství, obdělavatelná půda zaujímá asi 1,6%. Většina země leží v nížinách, hory se vyskytují pouze na jihu země jako severní okraj Íránské vysočiny. Turkmenistán má velmi slabou říční síť - kromě Amudarji, v Afghánistánu pramenícího Murghabu a řeky Atrak, vlévající se do Kaspického moře, není v zemi větší řeky. Významný je proto Karakumský kanál, dokončený v roce 1988, který se táhne podél jižní hranice státu přes jeho hlavní město a v jeho nejvýchodnějším cípu se napojuje na řeku Amudarja. Tento uměle vybudovaný zavlažovací kanál, který znamená přísun vláhy pro zemědělství a pitné vody, spojuje většinu jižních měst a obcí Turkmenistánu a je podél něj vybudována hlavní tepna jinak sporé železniční sítě. Střední a severní část země, pokrytá pouštěmi, je prakticky bez měst a větších obcí. Ještě v 19. století byla velká část území Turkmenistánu neznámou a neprobádanou zemí, na mapách z této doby se objevují velké chyby a nepřesnosti – jsou zde zakreslovány neexistující řeky, nesprávně je zakreslován tok řek existujících a další. Některé nepřesnosti jdou ovšem na vrub geografickým změnám – především pobřeží Kaspického moře doznalo za posledních 200–300 let některé posuny (na místě dnešní osady Kjumiš-Tepe byl ostrov Kjumiš-Tepe, ostrov Ogurčinskij měl zcela jiné obrysy, z některých ostrovů se staly poloostrovy).
Ekonomika
Turkmenistán je zemědělsko-průmyslový stát. Tradice je v chovu dobytka (karakulské ovce, kozy, velbloudi). Průmysl je zaměřen na zpracování textilních plodin (bavlny a vlny) a zpracování nerostů a především fosilních paliv. Turkmenistán má značné zásoby ropy a zejména zemního plynu, o jehož vývozu a stavbě potřebného produktovodu v současné době jedná s Čínou. V těžbě zemního plynu zaujímá země 4. až 5. místo na světě.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turkmenistan na anglické Wikipedii.
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Turkmenistan [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2009-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOTRBA, Štěpán. Rozdělování Turkmenbašiho zásob plynu pokračuje [online]. Britské listy, 2007-8-31 [cit. 2009-07-31]. Dostupné online.
Literatura
- ROUX, Jean-Paul. Dějiny Střední Asie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 80-7106-867-9.
- Turkmenistan - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Turkmenistan (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Turkmenistan Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Turkmenistan [online]. U. S. Department of State, 2010-10-31 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Turkmenistan [online]. Rev. 2011-07-08 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: Turkmenistan [online]. 2007-02-16 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Moskvě. Souhrnná teritoriální informace: Turkmenistán [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
- ALLWORTH, Edward, a kol. Turkmenistan [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turkmenistán na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Turkmenistán ve Wikislovníku
Kategorie Turkmenistán ve Wikizprávách- Bedekr – Turkmenistán
.svg)
