Metr: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 15 bajtů ,  před 4 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(drobné jazykové úpravy)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Různé významy}}
'''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka odvozena od jedné desetimilióntiny délky [[poledník|poledníku]]u od pólu k rovníku. Na metru byla současně založena [[metrická soustava]] fyzikálních veličin. Nejběžnější odvozené jednotky jsou ''milimetr'' (mm, tisícina metru), ''centimetr'' (cm, setina metru) a ''kilometr'' (km, 1000 m).
 
Definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]]: ''Metr je délka, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.bipm.org/jsp/en/ViewCGPMResolution.jsp?CGPM=17&RES=1
| titul=Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre
| místo=Sèvres (Francie)
| vydavatel=Bureau Internation des Poids et Mesures
| jazyk=anglicky
| datum přístupu=2007-10-22}}</ref>
 
Z&nbsp;násobků a&nbsp;dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších):
;Attometr
[[Attometr]] (značka '''am''') 10<sup>−18</sup> neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti [[Kvark|kvarkukvark]]u.
 
;Femtometr
[[Femtometr]] (značka '''fm'''), 10<sup>−15</sup> metru neboli 1&nbsp;biliardtina metru je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]] používaná především v&nbsp;jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům atomového jádra. Jaderní fyzici ji na počest [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] neoficiálně nazývají '''fermi''' (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům).
 
Např.&nbsp;[[poloměr]] [[atom]]u [[Helium|hélia]] je 31&nbsp;pm.
 
;Nanometr
[[Nanometr]] (značka '''nm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−9</sup> neboli 1&nbsp;miliardtina metru.
Např.&nbsp;vzdálenosti [[atom]]ů v&nbsp;[[pevná látka|pevných látkách]] jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru.
 
Udávání rozměrů v&nbsp;centimetrech bývalo běžné například ve [[stavebnictví]], zhruba v&nbsp;polovině [[20. století|20.&nbsp;století]] se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V&nbsp;centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků, rozměry živočichů vč. člověka apod.
 
;Decimetr
[[Decimetr]] (značka '''dm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−1</sup> neboli 1&nbsp;desetina metru.
 
Roku 1668 anglický klerik a filozof [[John Wilkins]] navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován [[Christopher Wren|Christopherem Wrenem]] k použití délky kyvadla, jehož půlperioda ([[kyv]], půl [[kmit]]u) trvá jednu [[vteřina|vteřinu]], známého jako ''sekundové kyvadlo''. [[Christiaan Huygens]] změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.
 
V roce 1670 [[lyon]]ský biskup [[Gabriel Mouton]] rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny.
*
A roku 1675 italský vědec [[Tito Livio Burattini]] ve svém díle ''Misura Universale'' (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ ("obecná míra"), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla.
 
=== Poledníkový metr ===
Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ ("míra"), základní jednotky délky definovanou jako desetimilióntinu vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. [[obvod (geometrie)|Obvod]] Země tedy činil přesně 40&nbsp;000&nbsp;km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V&nbsp;této podobě ''poledníkové definice'' se metr stal základem [[metrická soustava|metrické soustavy]].
 
=== Tyčový metr ===
Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[Fyzikální konstanty|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku&nbsp;[[1960]] a&nbsp;zněla:
''Metr je délka, rovnající se 1&nbsp;650&nbsp;763,73 násobku [[vlnová délka|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření|záření]] šířícího se ve [[vakuum|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina|energetickými hladinami]] 2p<sub>10</sub> a&nbsp;5d<sub>5</sub> [[atom]]u [[krypton]]u&nbsp;86.''
 
Nejnovější definice z&nbsp;roku&nbsp;[[1983]] svázala délku metru přes&nbsp;[[rychlost světla]] ve vakuu s velikostí [[sekunda|sekundy]].
Z&nbsp;toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.
 
Z hlediska [[teorie relativity]] je metr definován jako jednotka [[vlastní délka|vlastní délky]]<ref>http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity</ref>, tak jako je sekunda definována jako jednotka pro [[vlastní čas]].
== Vývoj definice v čase ==
(podrobně též v&nbsp;hesle [[metrická soustava]])
* 8.&nbsp;května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
* 30.&nbsp;března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a&nbsp;to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k&nbsp;severnímu pólu.
* 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z&nbsp;mosazi.
* 10.&nbsp;prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23.&nbsp;června 1799, bude uložena v&nbsp;národním archivu jako finální podoba metru.
* 28.&nbsp;září 1889 – první jednání o&nbsp;váhách a&nbsp;mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
* 6.&nbsp;října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0&nbsp;°C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z&nbsp;90 % a&nbsp;iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a&nbsp;podepřeném dvěma válci o&nbsp;průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a&nbsp;vzdálenosti 571&nbsp;mm jeden od druhého
* 20.&nbsp;října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1&nbsp;650&nbsp;763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a&nbsp;5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
* {{Commonscat|Metre}}
{{SI jednotky}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Jednotky délky]]
1 361 999

editací

Navigační menu