Johann Gottlieb Janitsch: Porovnání verzí
m - odkaz na jinou wiki |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Johann Gottlieb Janitsch''', v české literatuře také '''Jan Gottlieb Janič''' ([[19. červen|19. června]] [[1708]], [[Svídnice (Polsko)]] – ? [[1763]], [[Berlín]]) byl německý hudební skladatel. |
'''Johann Gottlieb Janitsch''', v české literatuře také '''Jan Gottlieb Janič''' ([[19. červen|19. června]] [[1708]], [[Svídnice (Polsko)]] – ? [[1763]], [[Berlín]]) byl německý hudební skladatel. |
||
==Život== |
== Život == |
||
První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], kde se sznámil s hudebníky [[Mohuč]]ské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]]. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce [[1733]] byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe. |
První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], kde se sznámil s hudebníky [[Mohuč]]ské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]]. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce [[1733]] byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe. |
||
V roce [[1736]] se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] na zámku [[Rheinsberg]]. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce [[1740]] korunován, odešel s ním do [[Berlín]]a, kde se stal [[kontrabas]]istou v nově založené ''Berliner Hofkapelle''. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce [[1749]] se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie. |
V roce [[1736]] se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] na zámku [[Rheinsberg]]. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce [[1740]] korunován, odešel s ním do [[Berlín]]a, kde se stal [[kontrabas]]istou v nově založené ''Berliner Hofkapelle''. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce [[1749]] se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie. |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
V ''Československém hudebním slovníku'' z roku [[1963]] je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána [[Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou]]. |
V ''Československém hudebním slovníku'' z roku [[1963]] je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána [[Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou]]. |
||
==Dílo== |
== Dílo == |
||
Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny [[18. století]]. Až do roku [[1740]] jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku [[1750]] komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a [[basso continuo]]). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele [[Breitkopf & Härtel|Breitkopfa]]. Většina rukopisů je uchovávána v ''Sing-Akademie zu Berlin.'' Akademie však byla vyloupena v závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na [[Ukrajina|Ukrajině]]. |
Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny [[18. století]]. Až do roku [[1740]] jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku [[1750]] komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a [[basso continuo]]). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele [[Breitkopf & Härtel|Breitkopfa]]. Většina rukopisů je uchovávána v ''Sing-Akademie zu Berlin.'' Akademie však byla vyloupena v závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na [[Ukrajina|Ukrajině]]. |
||
V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky. |
V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky. |
||
===Vokální díla=== |
=== Vokální díla === |
||
* Kantáta ''Che debbo rimirar'' |
* Kantáta ''Che debbo rimirar'' |
||
* ''Trauermusik für Professor Samuel Strimesius'', 1730 |
* ''Trauermusik für Professor Samuel Strimesius'', 1730 |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
* ''Te Deum'', für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747) |
* ''Te Deum'', für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747) |
||
* ''3 Serenaden'', Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732) |
* ''3 Serenaden'', Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732) |
||
* ''Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden'' |
* ''Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden'' |
||
===Instrumentální hudba (výběr)=== |
=== Instrumentální hudba (výběr) === |
||
* ''Sonata da Camera in C major, op.4'' pro [[flétna|flétnu]], [[hoboj]], housle a [[basso continuo]] |
* ''Sonata da Camera in C major, op.4'' pro [[flétna|flétnu]], [[hoboj]], housle a [[basso continuo]] |
||
* ''Ouvertüre'' pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo |
* ''Ouvertüre'' pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
* ''Sinfonia in Bb Major'' pro smyčcový orchestr |
* ''Sinfonia in Bb Major'' pro smyčcový orchestr |
||
==Literatura== |
== Literatura == |
||
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha |
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha |
||
* Q. M. Fluerer: ''Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen'', Berlín, 1908 |
* Q. M. Fluerer: ''Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen'', Berlín, 1908 |
||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
* [http://www.ilgardellino.be/%5CCDDetails.aspx?ID=1 CD Concert Life in 18th Century Berlin se skladbami Johanna Gottlieba Janitsche (en)] |
* [http://www.ilgardellino.be/%5CCDDetails.aspx?ID=1 CD Concert Life in 18th Century Berlin se skladbami Johanna Gottlieba Janitsche (en)] |
||
* [http://www.classical-composers.org/comp/janitsch Stručný životopis a dostupný notový materiál (en)] |
* [http://www.classical-composers.org/comp/janitsch Stručný životopis a dostupný notový materiál (en)] |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
{{Portály|Hudba}} |
{{Portály|Hudba}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Janitsch, Johann Gottlieb}} |
{{DEFAULTSORT:Janitsch, Johann Gottlieb}} |
||
Verze z 3. 10. 2017, 13:31
Johann Gottlieb Janitsch | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 19. června 1708 Svídnice |
Úmrtí | 1763 (ve věku 54–55 let) Berlín |
Povolání | hudební skladatel |
Nástroje | violon |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Gottlieb Janitsch, v české literatuře také Jan Gottlieb Janič (19. června 1708, Svídnice (Polsko) – ? 1763, Berlín) byl německý hudební skladatel.
Život
První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve Vratislavi, kde se sznámil s hudebníky Mohučské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve Frankfurtu nad Odrou. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce 1733 byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe.
V roce 1736 se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále Fridricha II. Velikého na zámku Rheinsberg. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce 1740 korunován, odešel s ním do Berlína, kde se stal kontrabasistou v nově založené Berliner Hofkapelle. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce 1749 se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie.
V Československém hudebním slovníku z roku 1963 je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Dílo
Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny 18. století. Až do roku 1740 jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku 1750 komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a basso continuo). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele Breitkopfa. Většina rukopisů je uchovávána v Sing-Akademie zu Berlin. Akademie však byla vyloupena v závěru 2. světové války a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na Ukrajině.
V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky.
Vokální díla
- Kantáta Che debbo rimirar
- Trauermusik für Professor Samuel Strimesius, 1730
- Trauermusik für Staatsminister Knyphausen, 1731
- Abendmusik für Rektor Professor Heinecius, 1731
- Hochzeitskantate für den Markgrafen von Bayreuth und der Prinzessin Wilhelmine von Preussen, 1731
- Te Deum, für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747)
- 3 Serenaden, Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732)
- Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden
Instrumentální hudba (výběr)
- Sonata da Camera in C major, op.4 pro flétnu, hoboj, housle a basso continuo
- Ouvertüre pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo
- Kvartet g-mol „O Haupt voll Blut und Wunden“ pro hoboj, housle, violu a basso continuo
- Trio F-dur pro hoboj, housle, violoncello a basso continuo
- Komorní sonáta „Echo“ op.5 D-dur pro flétnu, hoboj, violu da gamba a basso continuo
- Sonata in F pro housle a basso continuo
- Kvartet F-Dur pro housle, hoboj, flétnu a basso continuo
- Kvartet F-Dur pro housle nebo flétnu, hoboj, violoncello a kontrabas
- Sonata in F pro housle, violoncello a basso continuo
- Sinfonia in Bb Major pro smyčcový orchestr
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Q. M. Fluerer: Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen, Berlín, 1908