Johann Gottlieb Janitsch: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m - odkaz na jinou wiki
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
'''Johann Gottlieb Janitsch''', v české literatuře také '''Jan Gottlieb Janič''' ([[19. červen|19. června]] [[1708]], [[Svídnice (Polsko)]] – ? [[1763]], [[Berlín]]) byl německý hudební skladatel.
'''Johann Gottlieb Janitsch''', v české literatuře také '''Jan Gottlieb Janič''' ([[19. červen|19. června]] [[1708]], [[Svídnice (Polsko)]] – ? [[1763]], [[Berlín]]) byl německý hudební skladatel.


==Život==
== Život ==
První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], kde se sznámil s hudebníky [[Mohuč]]ské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]]. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce [[1733]] byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe.
První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], kde se sznámil s hudebníky [[Mohuč]]ské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]]. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce [[1733]] byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe.


V roce [[1736]] se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] na zámku [[Rheinsberg]]. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce [[1740]] korunován, odešel s ním do [[Berlín]]a, kde se stal [[kontrabas]]istou v nově založené ''Berliner Hofkapelle''. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce [[1749]] se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie.
V roce [[1736]] se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] na zámku [[Rheinsberg]]. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce [[1740]] korunován, odešel s ním do [[Berlín]]a, kde se stal [[kontrabas]]istou v nově založené ''Berliner Hofkapelle''. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce [[1749]] se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie.
Řádek 9: Řádek 9:
V ''Československém hudebním slovníku'' z roku [[1963]] je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána [[Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou]].
V ''Československém hudebním slovníku'' z roku [[1963]] je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána [[Svídnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou]].


==Dílo==
== Dílo ==
Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny [[18. století]]. Až do roku [[1740]] jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku [[1750]] komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a [[basso continuo]]). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele [[Breitkopf & Härtel|Breitkopfa]]. Většina rukopisů je uchovávána v ''Sing-Akademie zu Berlin.'' Akademie však byla vyloupena v závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na [[Ukrajina|Ukrajině]].
Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny [[18. století]]. Až do roku [[1740]] jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku [[1750]] komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a [[basso continuo]]). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele [[Breitkopf & Härtel|Breitkopfa]]. Většina rukopisů je uchovávána v ''Sing-Akademie zu Berlin.'' Akademie však byla vyloupena v závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na [[Ukrajina|Ukrajině]].


V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky.
V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky.


===Vokální díla===
=== Vokální díla ===
* Kantáta ''Che debbo rimirar''
* Kantáta ''Che debbo rimirar''
* ''Trauermusik für Professor Samuel Strimesius'', 1730
* ''Trauermusik für Professor Samuel Strimesius'', 1730
Řádek 22: Řádek 22:
* ''Te Deum'', für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747)
* ''Te Deum'', für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747)
* ''3 Serenaden'', Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732)
* ''3 Serenaden'', Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732)
* ''Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden''
* ''Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden''


===Instrumentální hudba (výběr)===
=== Instrumentální hudba (výběr) ===
* ''Sonata da Camera in C major, op.4'' pro [[flétna|flétnu]], [[hoboj]], housle a [[basso continuo]]
* ''Sonata da Camera in C major, op.4'' pro [[flétna|flétnu]], [[hoboj]], housle a [[basso continuo]]
* ''Ouvertüre'' pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo
* ''Ouvertüre'' pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo
Řádek 36: Řádek 36:
* ''Sinfonia in Bb Major'' pro smyčcový orchestr
* ''Sinfonia in Bb Major'' pro smyčcový orchestr


==Literatura==
== Literatura ==
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha
* Q. M. Fluerer: ''Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen'', Berlín, 1908
* Q. M. Fluerer: ''Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen'', Berlín, 1908


==Externí odkazy==
== Externí odkazy ==
* [http://www.ilgardellino.be/%5CCDDetails.aspx?ID=1 CD Concert Life in 18th Century Berlin se skladbami Johanna Gottlieba Janitsche (en)]
* [http://www.ilgardellino.be/%5CCDDetails.aspx?ID=1 CD Concert Life in 18th Century Berlin se skladbami Johanna Gottlieba Janitsche (en)]
* [http://www.classical-composers.org/comp/janitsch Stručný životopis a dostupný notový materiál (en)]
* [http://www.classical-composers.org/comp/janitsch Stručný životopis a dostupný notový materiál (en)]
Řádek 49: Řádek 49:


{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}
{{Autoritní data}}

{{DEFAULTSORT:Janitsch, Johann Gottlieb}}
{{DEFAULTSORT:Janitsch, Johann Gottlieb}}


Verze z 3. 10. 2017, 13:31

Johann Gottlieb Janitsch
Základní informace
Narození19. června 1708
Svídnice
Úmrtí1763 (ve věku 54–55 let)
Berlín
Povoláníhudební skladatel
Nástrojeviolon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Gottlieb Janitsch, v české literatuře také Jan Gottlieb Janič (19. června 1708, Svídnice (Polsko) – ? 1763, Berlín) byl německý hudební skladatel.

Život

První hudební vzdělání získal ve Svídnici na latinské škole. Své vzdělání rozšířil ve Vratislavi, kde se sznámil s hudebníky Mohučské dvorní kapely. Na přání otce vystudoval práva na univerzitě ve Frankfurtu nad Odrou. Zde také obdržel svou první hudební zakázku na kompozici slavnostní hudby. Po absolvování školy v roce 1733 byl jmenován tajemníkem ministra Franze Wilhelma von Happe.

V roce 1736 se stal komorním hudebníkem korunního prince Fridricha, pozdějšího pruského krále Fridricha II. Velikého na zámku Rheinsberg. S princovým svolením zde s dvorním orchestrem pořádal „Páteční akademie“, na které měla přístup nejen šlechta, ale i střední třída. Poté, co byl Fridrich v roce 1740 korunován, odešel s ním do Berlína, kde se stal kontrabasistou v nově založené Berliner Hofkapelle. I zde pokračoval v tradici veřejných koncertů a založil hudební akademii. V roce 1749 se oženil Johannou Henriette Eymerovou, dcerou starosty Berlína Alberta Emila Nicolaie.

V Československém hudebním slovníku z roku 1963 je uváděn jako český skladatel. Jde však o zřejmý omyl, způsobený patrně tím, že za Janitschovo rodiště byla pokládána Svídnice v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Dílo

Janitschova díla odpovídají galantnímu stylu první poloviny 18. století. Až do roku 1740 jde převážně o čtyřdílné triové sonáty ve formě chrámových sonát (střídání vět: pomalá, rychlá, pomalá, rychlá). Od roku 1750 komponuje téměř výhradně ve formě kvarteta (3 hlasy a basso continuo). Mnoho jeho prací bylo vytištěno již za jeho života u vydavatele Breitkopfa. Většina rukopisů je uchovávána v Sing-Akademie zu Berlin. Akademie však byla vyloupena v závěru 2. světové války a řada rukopisů ztracena. V poslední době byly údajně některé jeho rukopisy nalezeny na Ukrajině.

V poslední letech byl obnoven zájem o Janitschova díla. Jsou vydávána v nových edicích a nahrávána na desky.

Vokální díla

  • Kantáta Che debbo rimirar
  • Trauermusik für Professor Samuel Strimesius, 1730
  • Trauermusik für Staatsminister Knyphausen, 1731
  • Abendmusik für Rektor Professor Heinecius, 1731
  • Hochzeitskantate für den Markgrafen von Bayreuth und der Prinzessin Wilhelmine von Preussen, 1731
  • Te Deum, für die Grundsteinlegung der katholischen Sankt Hedwigs Kirche in Berlin (1747)
  • 3 Serenaden, Frankfurt an der Oder (1729, 1731, 1732)
  • Eine Krönungsmusik für Friedrich Adolf von Schweden

Instrumentální hudba (výběr)

  • Sonata da Camera in C major, op.4 pro flétnu, hoboj, housle a basso continuo
  • Ouvertüre pro 2 flétnu, smyčce a basso continuo
  • Kvartet g-mol „O Haupt voll Blut und Wunden“ pro hoboj, housle, violu a basso continuo
  • Trio F-dur pro hoboj, housle, violoncello a basso continuo
  • Komorní sonáta „Echo“ op.5 D-dur pro flétnu, hoboj, violu da gamba a basso continuo
  • Sonata in F pro housle a basso continuo
  • Kvartet F-Dur pro housle, hoboj, flétnu a basso continuo
  • Kvartet F-Dur pro housle nebo flétnu, hoboj, violoncello a kontrabas
  • Sonata in F pro housle, violoncello a basso continuo
  • Sinfonia in Bb Major pro smyčcový orchestr

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Q. M. Fluerer: Die norddeutscheSinfonie tur Zeit Friedrichs des Großen, Berlín, 1908

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Johann_Gottlieb_Janitsch&oldid=15378208“