Hans Ernst Karl von Zieten: Porovnání verzí
m kategorie |
m {{Autoritní data}} |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem [[husar]]ů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál [[Fridrich II. Veliký|Fridricha Velikého]] Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, [[1789]] je [[podporučík]] a od r. [[1793]] sloužil jako adjutant generálporučíka [[von Kalckreuth]]a, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku [[1809]] se stává [[plukovník]]em, pak 20. března [[1813]] povýšen na [[generálmajor]]a. Bojoval pak i ve francouzské kampani [[1814]], kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] (18. června [[1815]]) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armády ve Francii. Roku [[1817]] povýšen do hraběcího stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16. června [[1825]] měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku [[1839]] povýšen do nejvyšší funkce polního maršála. |
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem [[husar]]ů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál [[Fridrich II. Veliký|Fridricha Velikého]] Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, [[1789]] je [[podporučík]] a od r. [[1793]] sloužil jako adjutant generálporučíka [[von Kalckreuth]]a, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku [[1809]] se stává [[plukovník]]em, pak 20. března [[1813]] povýšen na [[generálmajor]]a. Bojoval pak i ve francouzské kampani [[1814]], kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] (18. června [[1815]]) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armády ve Francii. Roku [[1817]] povýšen do hraběcího stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16. června [[1825]] měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku [[1839]] povýšen do nejvyšší funkce polního maršála. |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Zieten, Hans Ernst Karl von}} |
{{DEFAULTSORT:Zieten, Hans Ernst Karl von}} |
||
Verze z 3. 10. 2017, 11:26
| Hans Ernst Karl von Zieten | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. března 1770 Fehrbellin |
| Úmrtí | 3. května 1848 (ve věku 78 let) Cieplice Śląskie-Zdrój |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | Pour le Mérite Řád sv. Ondřeje Řád červené orlice 1. třídy Řád sv. Alexandra Něvského Řád černé orlice … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.
Život
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem husarů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál Fridricha Velikého Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, 1789 je podporučík a od r. 1793 sloužil jako adjutant generálporučíka von Kalckreutha, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku 1809 se stává plukovníkem, pak 20. března 1813 povýšen na generálmajora. Bojoval pak i ve francouzské kampani 1814, kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V bitvě u Waterloo (18. června 1815) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armády ve Francii. Roku 1817 povýšen do hraběcího stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16. června 1825 měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku 1839 povýšen do nejvyšší funkce polního maršála.
