Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
+ref
| místo narození = [[Lysá nad Labem]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| citát =
}}
'''Rudolf Tomáš Jedlička''' ([[20. únor]]a [[1869]] [[Lysá nad Labem]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8272/6 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[26. říjen|26. října]] [[1926]] [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]]) byl [[Česko|český]] [[lékař]] a [[mecenáš]].
 
=== První balkánská válka: lékařem v Srbsku ===
V říjnu 1912 začala [[první balkánská válka]], ve které se [[Balkánský svaz]] postavil proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. V Čechách se zvedla vlna sympatie k Srbům a jejich osvobozeneckému boji. Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu, sokolové a další spolky organizovaly sbírky. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady.<ref name="Dvořák" /> Již 24. října 1912 s ním do [[Bělehrad]]u odcestovali např. pozdější první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně [[Bohuslav Albert]], pro kterého se Jedlička po této zkušenosti stal celoživotním vzorem, nebo budoucí primář chirurgie ve Slezské Ostravě [[Vladimír Haering]]. O dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z [[bitva u Kumanova|bitvy u Kumanova]], kde sice Srbové zvítězili, nicméně stovky jich padly a přes 3000 jich bylo zraněno. Velký problém zde představovala délka transportu raněných z bojišť, což ještě zhoršily listopadové povodně.
 
Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil budoucí prezident, tehdejší poslanec Říšské rady [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref name="Dvořák" /> V lednu následujícího roku se expedice vrátila do Prahy, celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací.<ref name="nadace" /> Srbské království mu udělilo [[Řád svatého Sávy]] a král [[Petr I. Karađorđević|Petr I.]] mu věnoval svou fotografii s podpisem.
 
Na Balkáně se také seznámil se zdravotní sestrou Alexandrou Marií Helfertovou (jejími bratry byli muzeolog [[Jaroslav Helfert|Jaroslav]] a muzikolog [[Vladimír Helfert|Vladimír Helfertovi]]), která se pak stala jeho celoživotní družkou.
 
=== První světová válka: lékařem u srbského nepřítele ===
Sotva Rudolf Jedlička zahájil provoz Pražského sanatoria, vypukla [[první světová válka]]. Místo aby se věnoval instituci, která nabízela lékařskou péči v mnoha oborech, disponovala 540 místnostmi a nabízela lůžka pro 120 pacientů, musel hledat náhrady za lékaře, kteří byli odvedeni na frontu. Bylo to stále obtížnější, některé služby musely být omezeny. Dne 23. srpna 2014 byl povolán k Páté armádě do bosenské [[Bijeljina|Bijeljiny]] sám Jedlička.<ref name="Dvořák" /> Paradoxem jeho nasazení byla skutečnost, že zatímco před dvěma lety pracoval jako lékař pomáhající Srbům, nyní se ocitl na straně [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], které po atentátu na [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] Srbsku vyhlásilo válku.
 
Situace u polního lazaretu byla v mnoha ohledech zoufalá. Kromě mnoha raněných zde byli vojáci trpící [[úplavice|úplavicí]] a průjmy, čemuž napomáhaly špatné hygienické podmínky. Objevoval se [[tyfus]] i [[cholera]]. Jídla i pitné vody byl nedostatek. Jedličkovi přátelé v Čechách se proto ze všech sil snažili přesvědčit vojenské úřady, že je nutné, aby se profesor vrátil ke své práci v Praze. Mohl se vrátit po měsíci, 27. září 1914. Pokračoval nicméně ve vojenské službě – byl jmenován velitelem Třetí záložní vojenské nemocnice u sv. Bartoloměje na Vyšehradě, která měla dalších sedm poboček. Do podzimu 2016 navíc musel jednou týdně dojíždět do nemocnice Červeného kříže do Českých Budějovic, kde zastával funkci hlavního chirurga.
Pohřeb se konal v Pantheonu [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Stejně jako jeho otec je pohřben na Vyšehradě.
 
{{Citát| Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby člověk byl uspokojen svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí člověka obsažen i&nbsp;kousek štěstí jiných, pak je život krásný.|Rudolf Jedlička<ref name="nadace">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Prof. MUDr. Rudolf Jedlička | url =http://www.nadaceju.estranky.cz/clanky/rudolfjedlicka.html | datum vydání = | vydavatel = Nadace Jedličkova ústavu}}</ref>}}
 
== Příbuzenstvo ==

Navigační menu