Ester Šimerová-Martinčeková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 157 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Ester Šimerová-Martinčeková''', rozená '''Fridriková''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1909]] [[Bratislava]] – [[7. srpen|7.srpna]] [[2005]] [[Liptovský Mikuláš]]) byla známá [[Slovensko|slovenská]] [[malířka]], [[výtvarnictví|výtvarnice]] a [[scénografka]].
'''Ester Šimerová-Martinčeková''', rozená '''Fridriková''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1909]] [[Bratislava]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[2005]] [[Liptovský Mikuláš]]) byla známá [[Slovensko|slovenská]] [[malířka]], [[výtvarnictví|výtvarnice]] a [[scénografka]].


== Život ==
== Život ==
Narodila se v Bratislavě, jako Ester Fridriková,<ref group="p">Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b3074341-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f255911-435f-11dd-b505-00145e5790ea]</ref> rodiče se po 1. světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojář MUDr. [[František Šimer|Františka Šimera]]. V letech 1932-1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku Slovenského státu v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho, za cenu rozprodeje majetku, zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, před jejím doručením ale byl František Šimer popraven.
Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.<ref group="p"> Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b3074341-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f255911-435f-11dd-b505-00145e5790ea]</ref> Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. [[František Šimer|Františka Šimera]]. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer popraven.


Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího [[fotograf]]a [[Martin Martinček|Martina Martinčeka]]. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]], z počátku ve velmi nuzných poměrech.<ref>[http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko Pražská šachová společnost, Blog Vlada Hrtka:''Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima'']</ref>
Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího [[fotograf]]a [[Martin Martinček|Martina Martinčeka]]. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]], z počátku ve velmi nuzných poměrech.<ref>HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: ''Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka'' [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
* ''Šachová kompozícia'', Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu Ester Šimerové-Martinčekové ve formě poštovní známky<ref>[http://www.postoveznamky.sk/inauguracia-postovej-znamky-umenie-ester-simerova-martincekova-sachova-kompozicia Slovenská pošta: ''Inaugurácia poštovej známky...'']</ref>
* ''Šachová kompozícia'' – Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu ve formě poštovní známky.<ref>[http://www.postoveznamky.sk/inauguracia-postovej-znamky-umenie-ester-simerova-martincekova-sachova-kompozicia Slovenská pošta: ''Inaugurácia poštovej známky...'']</ref>
* ''Tulipány'', Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci tohoto obrazu jako poštovní známku.<ref>[http://www.filaso.cz/katalog-znamky/1309/1987-umeni Filaso.cz, Katalog pošt. známek 1987]</ref>
* ''Tulipány'' – Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci obrazu jako poštovní známku.<ref>[http://www.filaso.cz/katalog-znamky/1309/1987-umeni Filaso.cz, Katalog pošt. známek 1987]</ref>
* ''Tři grácie'', [[kombinovaná technika]] na papíře, 23 x 29 cm, sign. Fridriková, rámováno, ([[1945]])
* ''Tři grácie'', [[kombinovaná technika]] na papíře, 23 × 29 cm, sign. Fridriková, rámováno ([[1945]]).


== Ocenění ==
== Ocenění ==
V roce 1966 obdržela titul [[Zasloužilý umělec]].<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1966/10/12/1.png Rudé právo, 12.10.1966, s.1, ''Udělení titulů Zasloužilý umělec'']</ref>
* V roce 1966 obdržela titul [[Zasloužilý umělec]].<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1966/10/12/1.png Rudé právo, 12.10.1966, s.1, ''Udělení titulů Zasloužilý umělec'']</ref>
* V roce 1984 jí byla udělena v Liptovském Mikuláši Cena Liptova.

V roce 1991 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.
* V roce 1991 jí byl udělen [[Řád Tomáše Garrigue Masaryka]] IV. třídy.
* V roce 1992 jí byla udělena Cena Martina Benky.
* V roce 1998 získala za celoživotní dílo Cenu Nadácie Matice slovenskej Miloša Bazovského za výtvarné umenie.
* V roce 2001 [[Řád umění a literatury]] (Ordre des Arts et des Lettres), nejvyšší stupeň komandér (Commandeur)<ref>Archív SR Martinčeková-Šimerová úmrtie 5. výročie. In: ''TASR'' [online]. Vydané: 05.08.2010 10:31 Vytvorené: 19.01.2001 14:55 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://195.46.72.16/free/jsp/search/view/ViewerFoto.jsp?Document=..%2F..%2FFondyF%2F10%2F08%2FMARTINCEKOVA-SIMEROVA_0118513.1%40Foto&QueryText=</ref>
* V roce 2002 obdržela Rad Ľudovíta Štúra I. triedy.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 15. 9. 2017, 20:52

Ester Šimerová-Martinčeková
Narození23. ledna 1909
Bratislava
Úmrtí7. srpna 2005 (ve věku 96 let)
Liptovský Mikuláš
Povolánímalířka a scénografka
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2002)
ChoťFrantišek Šimer (do 1943)
Martin Martinček (1947–2004)[1]
PodpisEster Šimerová-Martinčeková – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ester Šimerová-Martinčeková, rozená Fridriková (23. ledna 1909 Bratislava – 7. srpna 2005 Liptovský Mikuláš) byla známá slovenská malířka, výtvarnice a scénografka.

Život

Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.[p 1] Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. Františka Šimera. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku Slovenského státu v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer popraven.

Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího fotografa Martina Martinčeka. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v Liptovském Mikuláši, z počátku ve velmi nuzných poměrech.[2]

Dílo

  • Šachová kompozícia – Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu ve formě poštovní známky.[3]
  • Tulipány – Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci obrazu jako poštovní známku.[4]
  • Tři grácie, kombinovaná technika na papíře, 23 × 29 cm, sign. Fridriková, rámováno (1945).

Ocenění

  • V roce 1966 obdržela titul Zasloužilý umělec.[5]
  • V roce 1984 jí byla udělena v Liptovském Mikuláši Cena Liptova.
  • V roce 1991 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.
  • V roce 1992 jí byla udělena Cena Martina Benky.
  • V roce 1998 získala za celoživotní dílo Cenu Nadácie Matice slovenskej Miloša Bazovského za výtvarné umenie.
  • V roce 2001 Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), nejvyšší stupeň komandér (Commandeur)[6]
  • V roce 2002 obdržela Rad Ľudovíta Štúra I. triedy.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[1]

Reference

  1. ↑ Encyklopedie Plzeň. Dostupné online. [cit. 2023-08-12]
  2. ↑ HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko
  3. ↑ Slovenská pošta: Inaugurácia poštovej známky...
  4. ↑ Filaso.cz, Katalog pošt. známek 1987
  5. ↑ Rudé právo, 12.10.1966, s.1, Udělení titulů Zasloužilý umělec
  6. ↑ Archív SR Martinčeková-Šimerová úmrtie 5. výročie. In: TASR [online]. Vydané: 05.08.2010 10:31 Vytvorené: 19.01.2001 14:55 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://195.46.72.16/free/jsp/search/view/ViewerFoto.jsp?Document=..%2F..%2FFondyF%2F10%2F08%2FMARTINCEKOVA-SIMEROVA_0118513.1%40Foto&QueryText=

Externí odkazy

Literatura

  • PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 252-253. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ester_Šimerová-Martinčeková&oldid=15323678“