Parazitismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele 90.179.144.224 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=parazit|tento=základním významu|druhý=vědeckofantastické povídce [[Arthur C. Clarke|Arthura C. Clarka]]|stránka=Parazit (povídka)}}


[[Soubor:Eastern Phoebe-nest-Brown-headed-Cowbird-egg.jpg|thumb|Snesení vajíčka do cizího hnízda je [[hnízdní parazitismus|forma parazitismu]] v Česku známá například pro [[Kukačka obecná|kukačku]]]]


'''Parazitismus''' je vztah dvou [[organismus|organismů]], z něhož jeden organismus ('''parazit''' čili '''cizopasník''') má zisk a druhý na něj doplácí ([[hostitel]]). Parazit se může živit buďto [[tkáň|tkáněmi]] samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho [[potrava|potravě]] či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho [[fitness (biologie)|fitness]] (zdatnost).
'''Parazitismus''' je vztah dvou [[organismus|organismů]], z něhož jeden organismus ('''parazit''' čili '''cizopasník''') má zisk a druhý na něj doplácí ([[hostitel]]). Parazit se může živit buďto [[tkáň|tkáněmi]] samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho [[potrava|potravě]] či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho [[fitness (biologie)|fitness]] (zdatnost).

Verze z 13. 9. 2017, 20:23

Na tento článek je přesměrováno heslo parazit. Tento článek je o základním významu. O vědeckofantastické povídce Arthura C. Clarka pojednává článek Parazit (povídka).
Snesení vajíčka do cizího hnízda je forma parazitismu v Česku známá například pro kukačku

Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).

Podle parazitologa profesora Juliuse Lukeše někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.[1]

Počet parazitických druhů

Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.[2]

Parazitická Trypanosoma je původcem několika závažných onemocnění postihujících i člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším červeným krvinkám. Velikost parazitární buňky je asi 20 µm[3]
(světelný mikroskop)

Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v centru zájmu vědců. Z říše Excavata patří mezi parazity mnoho diplomonád (Diplomonadida, např. Giardia intestinalis) a trichomonád (Trichomonadida, např. Trichomonas vaginalis), dále trypanozomy (Trypanosomatida, zejména rody Trypanosoma a Leishmania, původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy Heterolobosea (např. Naegleria fowleri). Z říše Chromalveolata jsou známi někteří parazitičtí nálevníci (Ciliophora) a dále zejména mnozí výtrusovci (Apicomplexa), jako kokcidie (Coccidea, včetně Toxoplasmy) a krvinkovky (Haematozoea, např. rod Plasmodium, původce malárie). Z říše Rhizaria se vyznačují parazitickým způsobem života například nádorovky (Phytomyxea) či haplosporidie (Haplosporidia). Z říše Amoebozoa mezi cizopasníky patří namátkou Acanthamoeba, Entamoeba histolytica a další. Známe i mnohé parazitické rostliny, konkrétně jednobuněčné řasy rodu Prototheca, ale i mnohé vyšší rostliny, jako kokotice (Cuscuta) či poloparazitické jmelí (Viscum). Z větve směřující k živočichům a houbám (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například plísňovky (Mesomycetozoa) a rybomorky (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují mikrosporidie (Microspora), různé plísně (např. rody Aspergillus, Penicillium) a kvasinky (např. Candida albicans). Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene ploštěnců (Platyhelminthes), jako ploštěnky (Turbellaria), tasemnice (Cestoda), jednorodí (Monogenea) a motolice (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny vrtejši (Acanthocephala), kroužkovci (Annelida, zejména pijavice, Hirudinea) a též v rámci kmene hlístice (Nematoda) a strunovci (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí členovci (Arthropoda) i strunatci (Chordata).[4]

Formy parazitismu

Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem se dělí dle různých vztahů. Dle biologické povahy organismu dělíme parazitismus:

  • Obligátní parazitismus (typický, pravý) – je u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogonetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu
  • Fakultativní parazitismus (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem

Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na ektoparazity, kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. komár, pijavice), a endoparazity, kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách (toxoplasma, tasemnice).

Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité na dočasné, stálé a periodické. Zvláštním případem parazitismu je hnízdní parazitismus, dobře známý například u kukačky.

U rostlin můžeme parazity dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:

  • Hemiparazité (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být jmelí (Viscum) nebo ochmet (Loranthus).
  • Holoparazité – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i asimiláty, například záraza (Orobanche) nebo podbílek (Lathraea).

Pravěcí parazité

V roce 2012 byla publikována vědecká studie o objevu obřích parazitických blech z doby dinosaurů (střední jura a spodní křída, před 165 až 125 miliony let). Tyto až 23 mm dlouhé pravěké blechy (rod Pseudopulex) se zřejmě specializovaly na sání krve opeřených dinosaurů a ptakoještěrů.[5] Další druhohorní rody parazitů podobných blechám jsou Tarwinia z Austrálie a Saurophthirus z ruského Dálného východu.

Odkazy

Reference

  1. NEZVALOVÁ, Miroslava. Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice. iDNES.cz [online]. 14. prosince 2014 11:08. Dostupné online. 
  2. ZIMMER, Carl. Vládce parazit. [s.l.]: nakl. Paseka, z anglického originálu, 2005. S. 262. 
  3. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797. 
  4. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 
  5. http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/

Související články

Externí odkazy