Proton-M: Porovnání verzí
→Popis rakety: Oprava značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Aktualizace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| status = aktivní |
| status = aktivní |
||
| kosmodrom = [[kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] rampa 81/24 a 200/39 |
| kosmodrom = [[kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] rampa 81/24 a 200/39 |
||
| celkem startů = |
| celkem startů = 101 |
||
| úspěchy = |
| úspěchy = 91 |
||
| selhání = 9 |
| selhání = 9 |
||
| částečná selhání = 1 |
| částečná selhání = 1 |
||
| první start = 7. dubna 2001 |
| první start = 7. dubna 2001 |
||
| poslední start = |
| poslední start = 11. září 2017 |
||
| první stupeň = 8S810K |
| první stupeň = 8S810K |
Verze z 11. 9. 2017, 20:30
Proton-M | |
---|---|
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur | |
Země původu | Rusko |
Rodina raket | Proton |
Výrobce | GKNPC Chruničeva |
Účel | těžká nosná raketa k vynášení družic a modulů |
Rozměry | |
Výška | 58,2 m |
Průměr | 7,4 m |
Hmotnost | vzletová: 705 000 kg |
Nosnost | |
na LEO | 23 000 kg |
Historie startů | |
Status | aktivní |
Kosmodrom | Bajkonur rampa 81/24 a 200/39 |
Celkem startů | 101 |
Úspěšné starty | 91 |
Selhání | 9 |
Částečná selhání | 1 |
První start | 7. dubna 2001 |
Poslední start | 11. září 2017 |
Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběn je společností GKNPC Chruničeva a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.
Popis rakety
Nosič Proton-M se skládá ze tří stupňů, všechny jsou poháněny raketovými motory na kapalná paliva, používající kombinaci oxidu dusičitého jako okysličovadlo a palivo asymetrický dimethylhydrazin. První stupeň je jedinečný v tom, že se skládá z centrální válcové oxidační nádrže o stejném průměru jako ostatní dva stupně a k jeho obvodu je připojeno šest palivových nádrží, z nichž každá nese motor RD-275M, což je vylepšená verze starších motorů RD-253 používaných na raketách Proton-K. Motory v tomto stupni se mohou otáčet tangenciálně až o 7 ° od neutrální polohy a poskytují plnou kontrolu vektorového tahu. Důvodem pro tento návrh je logistika: průměr oxidačních nádrží a dvou následujících stupňů je maximální, které lze dodat železnicí vedoucí na kosmodrom Bajkonur. Nicméně v Bajkonuru se plně sestavený nosič opět přepravuje po železnici, protože má dostatek vůle.
Druhý stupeň využívá konvenční válcový design. Je poháněn třemi motory RD-0210 a jedním motorem RD-0211. První a druhý stupeň je spojeny válcovou příhradovou mezistupňovou konstrukcí z ocelových prutů, umožňující volný odvod spalin při zážehu motorů druhého stupně.
Třetí stupeň je také válcového provedení. Obsahuje avioniku k řízení prvních tří stupňů. Jsou zde výkyvně uloženy čtyři spalovací komory čtyřkomorového řídicího motoru RD-0214 třetího stupně. Hlavní motor třetího stupně, RD-0213, je nepohyblivě umístěn v podélné ose stupně. Kompletní pohonný systém tvořený těmito dvěma motory je označen jako RD-0212.
Jako horní stupeň u Proton-M se používá Briz-M. Tento horní stupeň je určen k vynášení těžký nákladů a geostacionárních družic a to i pro zahraniční zákazníky.
Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul Nauka. Ten by se měl připojit k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.