Neoklasicismus (literatura): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Přeprac., rozšíř. , zdroje, obr. Pryč šabl. "Neověřeno" a "Upravit". Pův. neozdroj. text zachován v kap. "Charakteristika..." a "Česká novokl. lit.." se šabl. "Zdroj?"
značka: možné problémové formulace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Neoklasicismus''' (též '''novoklasicismus''') '''v literatuře''' byl v českém prostředí nevyhraněný umělecký směr z počátku 20. století. V jiných jazykových oblastech může být vnímán odlišně.
{{Neověřeno}}
{{Upravit}}


== Pojem neoklasicismus v evropské literatuře ==
'''Neoklasicismus''' (též '''novoklasicismus''') je v literatuře [[umělecký směr]] z počátku 20. století, který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]], který v té době směřoval od [[individualismus|individualismu]] k řádu, k nadosobnímu poslání umění.
'''Neoklasicismus v literatuře''' nemá přesnou definici a v různých evropských kulturách je vykládán různě. V německé literatuře se jedná o směr z období po roce 1900, záměrně se odvracející od moderny. Představitelem byla pozdní díla [[Gerhart Hauptmann|Gerharta Hauptmanna]] (1862-1946). Ve Francii se jako neoklasicismus (francouzsky néo-classicisme) označuje umělecký směr po roce 1750, odmítající [[rokoko]]. V anglické literatuře (angl. neoclassicism) se jím rozumí směr první poloviny 18. století, končící rokem 1740 (např. [[Jonathan Swift]] a [[Alexander Pope]]).


V Čechách se, obdobně jako v Německu, tento termín vztahuje k prvnímu dvacetiletí 20. století.

[[File:Šalda Neoklassicism NL 1912.jpg|thumb|Národní listy 1912, úvod Šaldovy studie o neoklasicismu v literatuře]]
== Neoklasicismus v české literatuře ==
Pojem neoklasicismus v literatuře byl v češtině užíván už předtím, než se mu věnoval F. X. Šalda.<ref group="p">V souladu s vývojem pravopisu byly v češtině používány i odchylné pravopisné varianty slova jako ''neoklassicism'' či ''novoklassicism''.</ref> Např. Jan Bartoš charakterisoval v roce 1911 tehdejší současnou ruskou literaturu (Valerij Brjusov, Alexander Blok, Fedor Sologub a další) jako novoklasicistní.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=11233757&picp=&it=&s=djvu|periodikum= Novia|datum= 27. 1. 1911|strany=178-180|titul=Renaissance ruské literatury}}</ref>

Novoklasicismus nepředstavoval vyhraněný literární směr; šlo spíše o snahu o oživení zdrojů klasické tradice a jejich využití při hledání nových výrazových prostředků.. Jednalo se o neosobní vyprávění, jednoduché a kompozičně vyvážené. Témata byla nadčasová, autoři zdůrazňovali nadřazenost rozumu a morálních zásad. Vznikaly pochyby, zda jde o moderní směr, který chce navrátit dílům řád, či zda jde pouze o návrat k dřívějším formám.<ref name="kovacova">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kováčová
| jméno = Eva
| instituce = Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci =
| titul = Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
| url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59327/DPTX_2010_2_11210_0_131055_0_84369.pdf?sequence=1
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Daniel Vojtěch
| odkaz na vedoucího =
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| strany =
| datum přístupu = 2017-08-25
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>

=== Neoklasicismus a F. X. Šalda ===
[[F. X. Šalda]] široce pojednal teoreticky o novoklasicismu ve svých článcích v Národních listech v roce 1912.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:98439730-915f-11dd-93a9-000d606f5dc6?page=uuid:475f7390-90ae-11dd-9e76-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 5. 1. 1912|strany=2|titul=Novoklassicism}}</ref>
<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:8519ca80-9164-11dd-a3d2-000d606f5dc6?page=uuid:0207edd0-90b4-11dd-b460-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 12. 1. 1912|strany=2-3|titul=Novoklassicism II.}}</ref>
<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:7b0c9d70-916d-11dd-a2d9-000d606f5dc6?page=uuid:ea335dc0-90b8-11dd-8603-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 19. 1. 1912|strany=2|titul=Neoklassicism III.}}</ref>

Šalda oceňoval novoklasicismus jako jediný z moderních literárních směrů, především pro jeho snahu o obnovení minulých hodnot.<ref name="kovacova"></ref>

=== Neoklasicismus a Josef Čapek ===
Josef Čapek kladně hodnotil především novoklasicistické dílo německého autora [[Paul Ernst|Paula Ernsta]] a jeho novelu ''Vězeň''. Tento druh literární tvorby byl ve středu zájmu Josefa Čapka pouze krátké období, jehož výsledkem byla povídka ''Živý plamen''.<ref name="kovacova"></ref>

=== Pozdější názory ===
Několik let po Šaldových článcích již byl novoklasicismus v literatuře považován kritikou za překonaný:
{{Citát|...lze prostě konstatovati, že novoklassicismus jako takový u nás venkoncem dohrál. Právě ti, kdož přijali jej bez výhrad jako módní barvu, opustili jeho korouhev s touž ochotou, s níž se zatím přiklonili k heslům ještě časovějším.|[[Karel Sezima]], Lumír, 26.2.1915<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=11058320|periodikum= Lumír|datum= 26. 2. 1915|strany=114-116|titul=[[Karel Sezima]]: Z nové české belletrie}}</ref>}}

I [[Josef Čapek]] psal v roce 1924 o novoklasicismu již v minulém čase.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1924/1924_11a18_9.pdf|periodikum= Přítomnost|datum= 11. a 18. 9. 1924|strany=570|titul=Josef Čapek: O tradici a tvoření kollektivním}}</ref>

== Charakteristika neoklasicistických děl ==
Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem o zachycení dobového koloritu, šlo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.
Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem o zachycení dobového koloritu, šlo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.


Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy.
Typickými rysy novoklasicistických literárních děl byla tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; díla nevyzdvihovla cit, ale intelekt a nadčasové jevy.
Znaky novoklasicistní tvorby:
Znaky novoklasicistní tvorby:{{Zdroj?}}
* klade důraz na intelekt
* klade důraz na intelekt
* důraz na svébytný tvar uměleckého díla
* důraz na svébytný tvar uměleckého díla
Řádek 16: Řádek 58:
Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.
Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.


== Česká novoklasistická literatura (výběr) ==
== Autoři těsně či volně spjati s novoklacisismem ==
[[File:Pankrác Budecius, kantor.png|thumb|Antonín Sova: Pankrác Budecius, kantor (1916)]]
Jedná se o příklady děl,{{Zdroj?}} která byla vydána zhruba od začátku 20. století do konce německé okupace (v závorce uvedeno datum prvního vydání):
* [[František Langer]] - ''Zlatá Venuše'' – (kniha prosy, Praha, Grosman a Svoboda, [[1910]]), ''Snílci a Vrahové'' – (Praha - Král. Vinohrady, G. Voleský, 1920)<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4285528|periodikum= Národní listy|datum= 25. 11. 1921|strany=1|titul=Miroslav Rutte: Novoklassicismus a kubismus v mladé české próse}}</ref>
* [[Josef Čapek]] - ''Živý plamen'' (V souboru bratří Čapků ''[[Zářivé hlubiny]]'', František Borový, 1916)<ref>[http://www.bratri-capkove.cz/assets/File.ashx?id_org=200104&id_dokumenty=1111 SBČ, Alena Pěkná: Zářivé hlubiny]</ref><ref>[http://ld.johanesville.net/capek-26-zarive-hlubiny-a-jine-prozy?page=6 Josef Čapek: Živý plamen]</ref>
* [[Karel Čapek]] - ''Mezi dvěma polibky'' (V souboru ''[[Zářivé hlubiny]]'', František Borový, 1916)<ref>[http://ld.johanesville.net/capek-26-zarive-hlubiny-a-jine-prozy?page=4 Karel Čapek: Mezi dvěma polibky]</ref>
* [[Antonín Sova]] - ''Pankrác Budecius, kantor'' (quasi legenda, Praha, Hejda a Tuček, [[1916]])
* [[Viktor Dyk]] - ''Krysař'' – (Praha, František Borový, [[1915]])
* [[Božena Benešová]] - ''V soumraku'' (časopisecky, Beseda času, [[1900]]), ''Kruté mládí - (Praha, Jos. R. Vilímek, 1919), ''Nedobytá vítězství'' - (Praha, Vilímek, 1910)
* [[Růžena Svobodová]] - ''Černí myslivci'' (horské romány, Praha, Jan Laichter, [[1908]]), ''Hrdinné a bezpomocné dětství'' (Praha, Unie, [[1920]])
* [[František Xaver Šalda]] - ''Dřevoryty staré i nové'' povídky, Praha, Melantrich, [[1935]])
* [[Jaroslav Hilbert]] - ''Rytíř Kura'' )román, (Bursík a Kohout, [[1910]]
* [[František Khol]] - ''Illusionisté'' (povídky a krátká prosa, Praha, Pelcl, [[1911]]),<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:89283550-9686-11dc-b75c-000d606f5dc6?page=uuid:9b189e80-8b87-11dc-bf9c-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 3. 1. 1930|strany=1-2|titul=František Khol zemřel}}</ref> ''Rozmary lásky'' (novely z renaissance, Praha, Spolek českých bibliofilů, 1915), ''Zrcadlo v baru'' (novely, Praha, František Borový, 1916)
* [[František Kubka]] - ''Skytský jezdec'' (povídky, Praha, František Borový, 1941), ''Pražské nokturno'' (Praha, František Borový, 1943), ''Karlštejnské vigilie'' (Praha, František Borový, 1944)
* [[František Heřmánek (spisovatel)|František Heřmánek]] - ''U bratra celého světa'' (Praha, Československý Kompas, 1944)
* [[Jiří Mařánek]] - ''Živé návraty'' (povídky, Praha, Josef R. Vilímek, 1944)

== Zahraniční autoři těsně či volně spjati s novoklasicismem (příklady) ==
* [[Paul Ernst]] ([[Německo]])
* [[Paul Ernst]] ([[Německo]])
* [[Paul Valéry]] ([[Francie]])
* [[Paul Valéry]] ([[Francie]])
Řádek 22: Řádek 81:
* [[Thomas Stearns Eliot|T. S. Eliot]] ([[Anglie]])
* [[Thomas Stearns Eliot|T. S. Eliot]] ([[Anglie]])


== České země ==
== Současný neoklasicismus ==
Od konce 20. století se s pojmem ''neoklasicismus'' nakládalo volně, nikoliv ve smyslu výše uvedené tradiční interpretace. Viz v literatuře např. <ref>{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/9.1998/36/1.png|periodikum= Literární noviny|datum= 36/1998|strany=1 a 11|titul=Martin Reiner: Neoklasicismus}}</ref> nebo v hudbě pojem „neoklasický rock“.<ref>{{Citace kvalifikační práce
Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.
| příjmení = Vaculíková

| jméno = Jana
* [[František Langer]] - ''Zlatá Venuše'' – [[1910]], ''Snílci a Vrahové'' – [[1921]]
| instituce = Univerzita Palackého, Filozofická fakulat
* [[Josef Čapek]] - ''Živý plamen''
| odkaz na instituci =
* [[Karel Čapek]] - ''Mezi dvěma polibky''
| titul = Neoklasický styl rocku na příkladu tvorby Y. Malmsteena
* bratří Čapkové - ''Krakonošova zahrada'', ''Zářivé hlubiny'' – [[1916]] a jiné prózy
| url = https://theses.cz/id/e17v4o/J_Vaculkov_-_Neoklasick_styl_rocku_na_pkladu_tvorby_Y._Ma.pdf
* [[Antonín Sova]] - ''Pankrác Budecius'', ''Kantor'' – [[1916]]
| typ práce = Magisterská diplomová práce
* [[Viktor Dyk]] - ''Krysař'' – [[1915]]
| vedoucí = Jan Blüml
* [[Božena Benešová]] - ''V soumraku'' – [[1900]], ''Kruté mládí, ''Nedobytné vítězství''
| odkaz na vedoucího =
* [[Růžena Svobodová]] - ''Černí myslivci'' – [[1908]], ''Hrdinné a bezpomocné dětství'' - [[1920]]
| místo = Olomouc
* [[František Xaver Šalda]] - ''Dřevoryty staré i nové'' – [[1935]]
| rok = 2015
* [[Jaroslav Hilbert]] - ''Rytíř Kura'' – [[1906]]
| počet stran =
* [[František Khol]] - ''Iluzionisté'' ([[1911]]), ''Rozmary lásky'' (1915), ''Zrcadlo v baru'' (1916)
| strany =
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>.


== Odkazy ==
=== Novoklasicismus za okupace ===
=== Poznámky ===
* [[František Kubka]] - ''Skytský jezdec'', ''Pražské nokturno'', ''Karlštejnské vigilie''
<references group="p" />
* F. Heřmánek - ''U bratra celého světa''
=== Reference ===
* [[Jiří Mařánek|J. Mařánek]] - ''Živé návraty'' (1944)
{{Překlad|en|Neoclassicism|794190574|fr|Néo-classicisme|139192126|de|Klassizismus (Literatur)|151408131}}
<references />


=== Externí odkazy ===
{{Pahýl}}
* {{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4285528|periodikum= Národní listy|datum= 25. 11. 1921|strany=1|titul=Miroslav Rutte: Novoklassicismus a kubismus v mladé české próse}}


== Literatura ==
=== Literatura ===
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kováčová
| jméno = Eva
| instituce = Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci =
| titul = Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
| url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59327/DPTX_2010_2_11210_0_131055_0_84369.pdf?sequence=1
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Daniel Vojtěch
| odkaz na vedoucího =
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| strany =
| datum přístupu = 2017-08-25
| poznámka =
| jazyk =
}}
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Novoklasicismus v literatuře. Sv. 7, str. 638
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Novoklasicismus v literatuře. Sv. 7, str. 638


Verze z 31. 8. 2017, 16:35

Neoklasicismus (též novoklasicismus) v literatuře byl v českém prostředí nevyhraněný umělecký směr z počátku 20. století. V jiných jazykových oblastech může být vnímán odlišně.

Pojem neoklasicismus v evropské literatuře

Neoklasicismus v literatuře nemá přesnou definici a v různých evropských kulturách je vykládán různě. V německé literatuře se jedná o směr z období po roce 1900, záměrně se odvracející od moderny. Představitelem byla pozdní díla Gerharta Hauptmanna (1862-1946). Ve Francii se jako neoklasicismus (francouzsky néo-classicisme) označuje umělecký směr po roce 1750, odmítající rokoko. V anglické literatuře (angl. neoclassicism) se jím rozumí směr první poloviny 18. století, končící rokem 1740 (např. Jonathan Swift a Alexander Pope).

V Čechách se, obdobně jako v Německu, tento termín vztahuje k prvnímu dvacetiletí 20. století.

Národní listy 1912, úvod Šaldovy studie o neoklasicismu v literatuře

Neoklasicismus v české literatuře

Pojem neoklasicismus v literatuře byl v češtině užíván už předtím, než se mu věnoval F. X. Šalda.[p 1] Např. Jan Bartoš charakterisoval v roce 1911 tehdejší současnou ruskou literaturu (Valerij Brjusov, Alexander Blok, Fedor Sologub a další) jako novoklasicistní.[1]

Novoklasicismus nepředstavoval vyhraněný literární směr; šlo spíše o snahu o oživení zdrojů klasické tradice a jejich využití při hledání nových výrazových prostředků.. Jednalo se o neosobní vyprávění, jednoduché a kompozičně vyvážené. Témata byla nadčasová, autoři zdůrazňovali nadřazenost rozumu a morálních zásad. Vznikaly pochyby, zda jde o moderní směr, který chce navrátit dílům řád, či zda jde pouze o návrat k dřívějším formám.[2]

Neoklasicismus a F. X. Šalda

F. X. Šalda široce pojednal teoreticky o novoklasicismu ve svých článcích v Národních listech v roce 1912.[3] [4] [5]

Šalda oceňoval novoklasicismus jako jediný z moderních literárních směrů, především pro jeho snahu o obnovení minulých hodnot.[2]

Neoklasicismus a Josef Čapek

Josef Čapek kladně hodnotil především novoklasicistické dílo německého autora Paula Ernsta a jeho novelu Vězeň. Tento druh literární tvorby byl ve středu zájmu Josefa Čapka pouze krátké období, jehož výsledkem byla povídka Živý plamen.[2]

Pozdější názory

Několik let po Šaldových článcích již byl novoklasicismus v literatuře považován kritikou za překonaný:

„ ...lze prostě konstatovati, že novoklassicismus jako takový u nás venkoncem dohrál. Právě ti, kdož přijali jej bez výhrad jako módní barvu, opustili jeho korouhev s touž ochotou, s níž se zatím přiklonili k heslům ještě časovějším. “
— Karel Sezima, Lumír, 26.2.1915[6]

I Josef Čapek psal v roce 1924 o novoklasicismu již v minulém čase.[7]

Charakteristika neoklasicistických děl

Autoři v literatuře se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem o zachycení dobového koloritu, šlo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.

Typickými rysy novoklasicistických literárních děl byla tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; díla nevyzdvihovla cit, ale intelekt a nadčasové jevy. Znaky novoklasicistní tvorby:[zdroj?]

  • klade důraz na intelekt
  • důraz na svébytný tvar uměleckého díla
  • důraz na přísně vyváženou tvorbu
  • soustředění k souvislé epické linii
  • spád děje
  • neosobní vypravěčský styl

Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.

Česká novoklasistická literatura (výběr)

Antonín Sova: Pankrác Budecius, kantor (1916)

Jedná se o příklady děl,[zdroj?] která byla vydána zhruba od začátku 20. století do konce německé okupace (v závorce uvedeno datum prvního vydání):

  • František Langer - Zlatá Venuše – (kniha prosy, Praha, Grosman a Svoboda, 1910), Snílci a Vrahové – (Praha - Král. Vinohrady, G. Voleský, 1920)[8]
  • Josef Čapek - Živý plamen (V souboru bratří Čapků Zářivé hlubiny, František Borový, 1916)[9][10]
  • Karel Čapek - Mezi dvěma polibky (V souboru Zářivé hlubiny, František Borový, 1916)[11]
  • Antonín Sova - Pankrác Budecius, kantor (quasi legenda, Praha, Hejda a Tuček, 1916)
  • Viktor Dyk - Krysař – (Praha, František Borový, 1915)
  • Božena Benešová - V soumraku (časopisecky, Beseda času, 1900), Kruté mládí - (Praha, Jos. R. Vilímek, 1919), Nedobytá vítězství - (Praha, Vilímek, 1910)
  • Růžena Svobodová - Černí myslivci (horské romány, Praha, Jan Laichter, 1908), Hrdinné a bezpomocné dětství (Praha, Unie, 1920)
  • František Xaver Šalda - Dřevoryty staré i nové povídky, Praha, Melantrich, 1935)
  • Jaroslav Hilbert - Rytíř Kura )román, (Bursík a Kohout, 1910
  • František Khol - Illusionisté (povídky a krátká prosa, Praha, Pelcl, 1911),[12] Rozmary lásky (novely z renaissance, Praha, Spolek českých bibliofilů, 1915), Zrcadlo v baru (novely, Praha, František Borový, 1916)
  • František Kubka - Skytský jezdec (povídky, Praha, František Borový, 1941), Pražské nokturno (Praha, František Borový, 1943), Karlštejnské vigilie (Praha, František Borový, 1944)
  • František Heřmánek - U bratra celého světa (Praha, Československý Kompas, 1944)
  • Jiří Mařánek - Živé návraty (povídky, Praha, Josef R. Vilímek, 1944)

Zahraniční autoři těsně či volně spjati s novoklasicismem (příklady)

Současný neoklasicismus

Od konce 20. století se s pojmem neoklasicismus nakládalo volně, nikoliv ve smyslu výše uvedené tradiční interpretace. Viz v literatuře např. [13] nebo v hudbě pojem „neoklasický rock“.[14].

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V souladu s vývojem pravopisu byly v češtině používány i odchylné pravopisné varianty slova jako neoklassicism či novoklassicism.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neoclassicism na anglické Wikipedii, Néo-classicisme na francouzské Wikipedii a Klassizismus (Literatur) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Renaissance ruské literatury. Novia. 27. 1. 1911, s. 178-180. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c KOVÁČOVÁ, Eva. Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění. Praha, 2013 [cit. 2017-08-25]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel Vojtěch. Dostupné online.
  3. ↑ Novoklassicism. Národní listy. 5. 1. 1912, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Novoklassicism II.. Národní listy. 12. 1. 1912, s. 2-3. Dostupné online. 
  5. ↑ Neoklassicism III.. Národní listy. 19. 1. 1912, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Karel Sezima: Z nové české belletrie. Lumír. 26. 2. 1915, s. 114-116. Dostupné online. 
  7. ↑ Josef Čapek: O tradici a tvoření kollektivním. Přítomnost. 11. a 18. 9. 1924, s. 570. Dostupné online. 
  8. ↑ Miroslav Rutte: Novoklassicismus a kubismus v mladé české próse. Národní listy. 25. 11. 1921, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ SBČ, Alena Pěkná: Zářivé hlubiny
  10. ↑ Josef Čapek: Živý plamen
  11. ↑ Karel Čapek: Mezi dvěma polibky
  12. ↑ František Khol zemřel. Lidové noviny. 3. 1. 1930, s. 1-2. Dostupné online. 
  13. ↑ Martin Reiner: Neoklasicismus. Literární noviny. 36/1998, s. 1 a 11. Dostupné online. 
  14. ↑ VACULÍKOVÁ, Jana. Neoklasický styl rocku na příkladu tvorby Y. Malmsteena. Olomouc, 2015. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulat. Vedoucí práce Jan Blüml. Dostupné online.

Externí odkazy

  • Miroslav Rutte: Novoklassicismus a kubismus v mladé české próse. Národní listy. 25. 11. 1921, s. 1. Dostupné online. 

Literatura

  • KOVÁČOVÁ, Eva. Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění. Praha, 2013 [cit. 2017-08-25]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel Vojtěch. Dostupné online.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Novoklasicismus v literatuře. Sv. 7, str. 638
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Neoklasicismus_(literatura)&oldid=15277939“