Úzkost: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 1 225 bajtů ,  před 4 lety
m
bez shrnutí editace
značka: nevhodná syntaxe v nadpisu
m
| MeshName =
}}
'''Úzkost''' je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace [[emoce|emocí]], zahrnující [[strach]], zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení [[srdce]], pocit nevolnosti, bolest na hrudi a, zkrácené dýchání, chvění rukou.
Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost může být akutní, trvat velmi krátce, akutně - nebo dlouhodobědlouhodobá. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav výrazné paniky.
 
== Složky úzkosti ==
Složky úzkosti jsou kognitivní, somatická (tělesné), emocionální a behaviorální.
* '''[[Kognitivní funkce|kognitivní]]''' složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
* '''somatická''' složka – tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se [[krevní tlak]], [[Puls (tep)|puls]], vylučování [[pot]]u. Někdy se dostaví [[nevolnost]]. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce [[imunita (biologie)|imunity]] a [[trávicí soustava|trávicího systému]] jsou potlačeny. Navenek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením [[zornice|zornic]].
* '''[[emoce|emociální]]''' složka se týká pocitu strachu nebo [[panika|paniky]].
* '''behaviorální''' složka zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti.
 
NejvyššíPřiměřená úzkost se objevuje v případě úzkostných poruch, ačkoliv nemusí být vždy chorobná. Je toje běžná [[emoce]], stejně jako [[strach]], [[vztek]], [[smutek]] nebo [[štěstí]] a je velice důležitá pro přežití.
 
== Úzkostné poruchy ==
Chronicky vracející se úzkost, která má podstatný vliv na každodenní život, může být diagnostikována jako [[úzkostná porucha]]. Nejběžnější jsou [[obsedantně kompulzivní porucha]], [[sociální fobie|sociálně úzkostná porucha]], [[generalizovaná úzkostná porucha]], [[posttraumatická stresová porucha]], [[agorafobie]], [[panická porucha]] a [[fobie|specifická fobie]].
 
== Pomoc modlitby [[Růženec]] ==
V katolickém náboženství se úzkost mírní modlitbou. “Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši”. (Filipským 4,6-7)
V katolickém náboženství se úzkost odstraňuje modlitbou: “Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši”.( Filipským 4,6-7) V “chvílích radosti a utrpení, světla a stínu, úzkosti a naděje“ s recitací z [[růženec]] „milost napadne naše srdce tím, že stimuluje touhu po změně života pronikavý a evangelická, aby bylo možné říci s svatého Pavla: „pro mě život je Kristus“ (Phil 1, 21)<ref> https://w2.vatican.va/content/benedict-xvi/fr/speeches/2010/may/documents/hf_ben-xvi_spe_20100512_benedizione-fiaccole.html</ref>. V Apoštolském listu Rosarium Virginis Mariae Nejvyššího pápeža Jana Pavla II je napsáno: "Ruženec je přirozeně modlitbou zaměřenou na mír právě proto, že spočívá v rozjímání o Kristu, princi a míru" (Ef 2: 14). Kdokoliv asimiluje tajemství Krista, a ruženec má tento cíl, on se učí tajemství miru a činí z něj životní projekt. Navíc díky své meditativní povaze s klidnou posloupností "Hail Marias",má uklidňující účinek na to, kdo se modlí, že jej připraví aby získal že skutečný mír který je zvláštním darem Vzkříšeného. <ref>https://w2.vatican.va/content/john-paul-ii/en/apost_letters/2002/documents/hf_jp-ii_apl_20021016_rosarium-virginis-mariae.html</ref>
 
== Odkazy ==
2 293

editací

Navigační menu