Umajjovci: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
|mapa poznámka = Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku [[750]] |
|mapa poznámka = Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku [[750]] |
||
| hlavní město = [[Damašek]], později [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] |
| hlavní město = [[Damašek]], později [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] |
||
Rozloha: 13 000 000 km2 v roku 753 |
|||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = |
||
| počet obyvatel poznámka = |
| počet obyvatel poznámka = |
||
Řádek 34: | Řádek 33: | ||
| náboženství = [[sunnitský islám]] |
| náboženství = [[sunnitský islám]] |
||
| měna = |
| měna = |
||
| státní zřízení = [[chalífát]] |
| státní zřízení = [[chalífát]] Rozloha: 13 000 000 km2 v roku 753. |
||
| vznik = |
| vznik = |
||
| zánik = |
| zánik = |
Verze z 16. 8. 2017, 16:09
Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Posloupnost
- Mu'ávija I. (661–680)
- Jazíd I. (680–683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683–685)
- Abdulmalik (685–705)
- al-Valíd I. (705–715)
- Sulajmán (715–717)
- Umar II. (717–720)
- Jazíd II. (720–724)
- Hišám (724–743)
- al-Valíd II. (743–744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (744)
- Marván II. (744–750)
Španělští Umajjovci
Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
Literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.