Balkánský jazykový svaz: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  před 4 lety
m
linkfix
m (typo)
m (linkfix)
Typickými společnými znaky jsou postponovaný určitý člen (mak. ''вода'''та''''' "voda", arumunsky ''case'''le''''' "domy"), tvorba budoucího času pomocí slovesa ''chtít'' (mak. ''ќе видам'' "uvidím", arumunsky ''voi bere/va si beau'' "budu pít"), [[posesivní minulý čas]] (mak. ''имам видено'' "viděl jsem", arumunsky ''amu datâ'' "dal jsem"), absence infinitivu (mak. ''сакам да учам'' "chci se učit") a zdvojování zájmen u předmětu (v některých regionech s diferenčním značením předmětu, např. mal. '''''ја''' видам (на) жената'', arumunsky '''''u''' vedzu (pi) muljerlju'' "vidím (tu) ženu").
 
U původně [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]]) došlo pod vlivem ostatních k úbytku, či zániku pádů. U jiných se sjednotil [[dativ]] s [[genitivemgenitiv]]em, či jiné pády. Standardní srbský jazyk má v množném čísle jeden tvar pro [[dativ]], [[lokál]] a [[instrumentál]].
 
V [[srbochorvatština|srbochorvatském]] jazykovém prostoru lze sledovat nárůst prvků typického pro tyto jazyky postupně od západu na východ. Zatímco ve standardní [[chorvatština|chorvatštin]]ě se s nimi setkat takřka nelze, u [[srbština|srbského]] jazyka se již některé objevují, většinou jako alternativa k původním tvarům; v nářečích z okolí [[Niš]]e, [[Pirot]]a, a [[Kosovo|Kosova]] již převažují prvky balkánského jazykového svazu zcela.

Navigační menu