Statu quo (Svatá země, 1852): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána informace o původním firmanu |
m typo |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Statu quo je [[firman]] [[Vysoká Porta|Vysoké Porty]] z roku [[1767]], potvrzený [[firman]]em sultána [[Abdülmecid I.| |
Statu quo je [[firman]] [[Vysoká Porta|Vysoké Porty]] z roku [[1767]], potvrzený [[firman]]em sultána [[Abdülmecid I.|Abdülmecida I.]] z [[8. únor]]a [[1852]], který upravuje vlastnická a přístupová práva křesťanských církví ve třech kostelech Svaté země: |
||
* '''Bazilika [[Boží hrob|Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě.''' Na základě tohoto dokumentu jsou vlastníky kostela [[Pravoslavný patriarchát jeruzalémský]] , [[Řád menších bratří|františkánská]] [[Kustodie Svaté země|kustodie Svaté země]] (ve jménu [[katolická církev|katolické církve]]) a [[Arménský patriarchát jeruzalémský|jeruzalémský patriarchát]] [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církve]]. Mimo to určitá práva přísluší i jiným církvím ([[Koptská pravoslavná církev|koptské]], [[Syrská pravoslavná církev|syrské]] a [[Etiopská pravoslavná církev|etiopské]]). |
* '''Bazilika [[Boží hrob|Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě.''' Na základě tohoto dokumentu jsou vlastníky kostela [[Pravoslavný patriarchát jeruzalémský]] , [[Řád menších bratří|františkánská]] [[Kustodie Svaté země|kustodie Svaté země]] (ve jménu [[katolická církev|katolické církve]]) a [[Arménský patriarchát jeruzalémský|jeruzalémský patriarchát]] [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církve]]. Mimo to určitá práva přísluší i jiným církvím ([[Koptská pravoslavná církev|koptské]], [[Syrská pravoslavná církev|syrské]] a [[Etiopská pravoslavná církev|etiopské]]). |
||
* '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jeruzalém)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Jeruzalém]]ě'''. |
* '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jeruzalém)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Jeruzalém]]ě'''. |
Verze z 18. 7. 2017, 14:32
Statu quo je firman Vysoké Porty z roku 1767, potvrzený firmanem sultána Abdülmecida I. z 8. února 1852, který upravuje vlastnická a přístupová práva křesťanských církví ve třech kostelech Svaté země:
- Bazilika Božího hrobu v Jeruzalémě. Na základě tohoto dokumentu jsou vlastníky kostela Pravoslavný patriarchát jeruzalémský , františkánská kustodie Svaté země (ve jménu katolické církve) a jeruzalémský patriarchát arménské apoštolské církve. Mimo to určitá práva přísluší i jiným církvím (koptské, syrské a etiopské).
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jeruzalémě.
- Chrám Narození Páně v Betlémě.
Současná platnost tohoto status quo je garantována Berlínskou smlouvou z roku 1878, byl potvrzen v době Britského palestinského mandátu a je zakotven v konkordátu mezi Izraelem a Svatým stolcem z roku 1993, stejně jako dohodou mezi Svatým stolcem a Organizací pro osvobození Palestiny z roku 2000.
Externí zdroje
- Kustodie Svaté země, článek Status quo