Quintana Roo: Porovnání verzí
m aktualizace časového pásma od února 2015 |
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| umístění mapy = Quintana Roo in Mexico.svg |
| umístění mapy = Quintana Roo in Mexico.svg |
||
| hlavní město = [[Chetumal]] |
| hlavní město = [[Chetumal]] |
||
| rozloha = |
| rozloha = 42535 |
||
| nejvyšší hora = Cerro El Charro |
| nejvyšší hora = Cerro El Charro |
||
| výška nejvyšší hory = 230 |
| výška nejvyšší hory = 230 |
||
| časové pásmo = UTC-5 |
| časové pásmo = UTC-5 |
||
| obyvatel = |
| obyvatel = 1324257 |
||
| obyvatel datum = 2010 |
| obyvatel datum = 2010 |
||
| hustota = 33 |
|||
| dělení jednotky = 9 municipios |
| dělení jednotky = 9 municipios |
||
| vznik = [[8. říjen]] [[1974]] |
| vznik = [[8. říjen]] [[1974]] |
||
| Řádek 20: | Řádek 19: | ||
'''Quintana Roo''' je jedním z 31 [[Státy Mexika|mexických států]]. Rozkládá se na východě poloostrova [[Yucatán (poloostrov)|Yucatán]]. Sousedí se státy [[Yucatán (stát)|Yucatán]] a [[Campeche]] a [[Střední Amerika|středoamerickými]] státy [[Belize]] a [[Guatemala]]. Sever státu omývají vody [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], východní pobřeží se dotýká [[Karibské moře|Karibského moře]] (tzv. ''Mexický Karibik''). Právě pobřeží Karibiku se svými ostrovy (cayos) je vyhledávanou turistickou destinací. Největším městem v Quintana Roo je [[Cancún]]. Jméno tohoto státu odkazuje na [[Andrés Quintana Roo|Andrése Quintana Roo]] (1787 - 1851) - právníka, básníka a poslance, který s dalšími podepsal Deklaraci nezávislosti Mexika. |
'''Quintana Roo''' je jedním z 31 [[Státy Mexika|mexických států]]. Rozkládá se na východě poloostrova [[Yucatán (poloostrov)|Yucatán]]. Sousedí se státy [[Yucatán (stát)|Yucatán]] a [[Campeche]] a [[Střední Amerika|středoamerickými]] státy [[Belize]] a [[Guatemala]]. Sever státu omývají vody [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], východní pobřeží se dotýká [[Karibské moře|Karibského moře]] (tzv. ''Mexický Karibik''). Právě pobřeží Karibiku se svými ostrovy (cayos) je vyhledávanou turistickou destinací. Největším městem v Quintana Roo je [[Cancún]]. Jméno tohoto státu odkazuje na [[Andrés Quintana Roo|Andrése Quintana Roo]] (1787 - 1851) - právníka, básníka a poslance, který s dalšími podepsal Deklaraci nezávislosti Mexika. |
||
Na území státu se nachází mnoho lokalit a staveb, které zde postavili [[Mayové]] před příchodem Evropanů na americký kontinent. |
Na území státu se nachází mnoho lokalit a staveb, které zde postavili [[Mayové]] před příchodem Evropanů na americký kontinent. |
||
== Přírodní podmínky == |
== Přírodní podmínky == |
||
Verze z 16. 7. 2017, 16:02
| Estado Libre y Soberano de Quintana Roo | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Chetumal |
| Souřadnice | 19°36′ s. š., 87°55′ z. d. |
| Rozloha | 42 535 km² |
| Nejvyšší bod | Cerro El Charro (230 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC-5 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 857 985 (2020) |
| Hustota zalidnění | 43,7 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Mexiko |
| Podřízené celky | 9 municipios |
| Vznik | 8. říjen 1974 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | MX-ROO |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Quintana Roo je jedním z 31 mexických států. Rozkládá se na východě poloostrova Yucatán. Sousedí se státy Yucatán a Campeche a středoamerickými státy Belize a Guatemala. Sever státu omývají vody Mexického zálivu, východní pobřeží se dotýká Karibského moře (tzv. Mexický Karibik). Právě pobřeží Karibiku se svými ostrovy (cayos) je vyhledávanou turistickou destinací. Největším městem v Quintana Roo je Cancún. Jméno tohoto státu odkazuje na Andrése Quintana Roo (1787 - 1851) - právníka, básníka a poslance, který s dalšími podepsal Deklaraci nezávislosti Mexika.
Na území státu se nachází mnoho lokalit a staveb, které zde postavili Mayové před příchodem Evropanů na americký kontinent.
Přírodní podmínky
Většina Yucatánského poloostrova je tvořena velkou vápencovou krasovou tabulí. Vápencové půdy jsou porézní a umožňují srážkové vodě filtrovat do hlubších půdních vrstev. Pod povrchem se vytváří ohromné podzemní zásobárny vody - tzv. akvifery. Vyskytují se zde cenotes - přírodní studny velkých rozměrů. Pobřeží státu lemuje druhý největší korálový útes na zeměkouli - Mezoamerický korálový útes.
Panuje zde tropické podnebí se střídáním mezi obdobím sucha (únor až květen) a obdobím dešťů (červen - říjen).
