Erving Goffman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ podrobně k "Všichni hrajeme divadlo"
Řádek 31: Řádek 31:
V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.
V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.


== Všichni hrajeme divadlo (1959) ==
== ''Všichni hrajeme divadlo'' (1959) ==
{{Podrobně|Všichni hrajeme divadlo}}
{{Podrobně|Všichni hrajeme divadlo}}
Goffmanovo přední a nejznámější dílo je bezpochyby "Všichni hrajeme divadlo" (''The Presentation of Self in Everyday Life'') z roku 1959. Hlavní myšlenky knihy byly pokračováním jeho disertační práce.
Goffmanovo přední a nejznámější dílo je bezpochyby ''Všichni hrajeme divadlo'' (''The Presentation of Self in Everyday Life'') z roku 1959. Hlavní myšlenky knihy byly pokračováním jeho disertační práce.


Goffman zde popisuje přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi. Uvedena je škála situačních rolí, která začíná na upřímnosti a končí na cynismu. Goffman tak přirovnává chování člověka v každodenních situacích k divadelnímu představení. Podobně jako Peter Ludwig Berger zde také uvádí myšlenku fasády – tedy záměrně odhalovanou scénu a pravý význam chování.
Goffman zde popisuje přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi. Uvedena je škála situačních rolí, která začíná na upřímnosti a končí na cynismu. Goffman tak přirovnává chování člověka v každodenních situacích k divadelnímu představení. Podobně jako Peter Ludwig Berger zde také uvádí myšlenku fasády – tedy záměrně odhalovanou scénu a pravý význam chování.


Za toto dílo získal Goffman roku 1961 ocenění od American Sociological Association.
Za toto dílo získal Goffman roku 1961 ocenění od American Sociological Association.

== Citace ==
== Citace ==
* „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“
* „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“

Verze z 15. 7. 2017, 21:34

Erving Goffman
Erving Goffman v lidové tvořivosti
Erving Goffman v lidové tvořivosti
Narození11. června 1922
Mannville
Úmrtí19. listopadu 1982 (ve věku 60 let)
Filadelfie
Příčina úmrtírakovina
Alma materTorontská univerzita (do 1945)
Chicagská univerzita (do 1953)
University of Manitoba
St. John's High School
Povolánísociolog, spisovatel literatury faktu a antropolog
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Berkeley
Pensylvánská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium
ChoťGillian Sankoff (1981–1982)
DětiAlice Goffman
FunkcePresident of the American Sociological Association (1982)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erving Goffman (11. června 1922, Mannville, Alberta, Kanada – 19. listopadu 1982, Filadelfie, Pensylvánie, USA) byl americký sociolog kanadského původu. Od 60. let 20. století patřil mezi nejvlivnější badatele v oblasti mikrosociologie. Uvedl do sociologické analýzy každodenního lidského jednání tzv. dramaturgickou perspektivu, pojmy jako role, scéna, zákulisí atd.

Životopis

Narodil se 11. června 1922 v odlehlé zemědělské vesnici Mannville v jihozápadní Kanadě, asi 180 km východně od Edmontonu. Jeho rodiče - Max a Anne - byli původem ukrajinští židé. Jeho starší sestra Frances Bay se stala herečkou. Poté co se rodina přestěhovala do města Dauphin v jižní Kanadě si Ervingův otec založil krejčovství. Od roku 1937 Goffman navštěvoval St. John's Technical High School ve Winnipegu. V roce 1939 se zapsal na obor chemie na University of Manitoba, toto studium ale přerušil a přestěhoval se do Ottawy, kde pracoval ve filmovém průmyslu pro National Film Board of Canada, zřízený Johnem Griersonem.

Zájem o sociologii se u něj projevil až v pozdějších letech, především pod vlivem známého amerického sociologa Dennise Wronga. Jejich setkání motivovalo Goffmana, aby opustil University of Manitoba a zapsal si na University of Toronto obor sociologie a antropologie.

Goffman se stal jedním z nejvlivnějších sociologů 20. století, jako G. H. Mead, v jehož stopách pokračoval s rozvojem sociologické sociální psychologie. "Goffman (1922–1982) studoval na University of Toronto a na University of Chicago. Studium zakončil v roce 1949; poté následovaly dva roky výzkumné stáže na University of Edinburgh, kde začal pracovat na své disertaci (dokončené v roce 1953). Po několika letech vyplněných nejrůznějšími aktivitami (1954–1957 působil jako visiting scientist v National Institute of Mental Health ve státe Maryland), byl v roce 1958 povolán na University of California, Berkeley, kde byl o 4 roky později jmenován řádným profesorem. V roce 1969 odešel na University of Pennsylvania ve Filadelfii a zde působil až do konce svého života." [1] Byl průkopníkem osobních interakcí, nebo mikrosociologie, vytvořil "dramaturgický přístup" k lidskému jednání, a vyvinul množství vlivných konceptů. Na rozdíl od mnoha jiných vědců Goffmanův vliv vzrostl především po smrti.

Sociologické názory

Goffmanův největší příspěvek sociální teorii je formulace symbolické interakce dramaturgické perspektivy v knize z roku 1956.[p 1] Přestože je Goffman často charakterizován jako symbolický interakcionista, zkusil pouze opravit trhliny této teorie. Pro Goffmana není společnost jednolitým celkem. Musíme jednat různě za různých podmínek, kontext v němž jednáme není společnost jako celek, ale pouze malý výsek, v němž se nalézáme. Goffman předpokládal svět jako divadlo, ale též potřebujeme parkoviště a toalety: za osobním symbolickým interakcionalismem se nachází širší kontext.

Jako autor textu "Asylums" popisuje „institucionalizaci“ jako odpověď pacientů na byrokratické struktury a umrtvující procesy totální instituce, jako jsou blázince, věznice, koncentrační tábory. Vždy se považoval za sociálního vědce, nepoužil postmodernismus nebo fenomenologii jako svůj hlavní epistemologický přístup. Byl sociologem, který kladl důraz na poznatek, že "společnost je vždy první".

V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.

Všichni hrajeme divadlo (1959)

Podrobnější informace naleznete v článku Všichni hrajeme divadlo.

Goffmanovo přední a nejznámější dílo je bezpochyby Všichni hrajeme divadlo (The Presentation of Self in Everyday Life) z roku 1959. Hlavní myšlenky knihy byly pokračováním jeho disertační práce.

Goffman zde popisuje přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi. Uvedena je škála situačních rolí, která začíná na upřímnosti a končí na cynismu. Goffman tak přirovnává chování člověka v každodenních situacích k divadelnímu představení. Podobně jako Peter Ludwig Berger zde také uvádí myšlenku fasády – tedy záměrně odhalovanou scénu a pravý význam chování.

Za toto dílo získal Goffman roku 1961 ocenění od American Sociological Association.

Citace

  • „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“
  • „Společnost je blázinec vedený svými svěřenci.“
  • „Po pravdě je svět jako svatba.“
  • „Stigmatizace je proces, kdy reakce okolí ničí normální identitu.“

Dílo

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erving Goffman
  • The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999)[2]
  • Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates, 1961
  • Encounters: Two Studies in the Sociology of Interaction, 1961
  • Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings, 1963
  • Stigma, 1963 (česky Stigma, 2003)
  • Interaction Ritual: Essay on Face-to-Face Behavior, 1967
  • Strategic Interaction, 1969
  • Relations in Public: Micro-Studies of the Public Order, 1971
  • Frame analysis: An essay on the organization of experience, 1974
  • Gender Advertisements, 1979
  • Forms of Talk, 1981

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Roku 1956 publikovala spis Katedra antropologie Edinburské univerzity. O tři roky později vyšel v nakladatelství Doubleday v New Yorku.[2]

Reference

  1. ↑ Jiří Šubrt: Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 2: 241–249)
  2. ↑ a b PROCHÁZKA, Marek. Estetické čtení Goffmanovy knihy "Všichni hrajeme divadlo". Brno: FF MU, 2007. Dostupné online. Kapitola 2.1 Běh života, s. 14. Bakalářská práce. 

Literatura

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erving Goffman
  • Erving Goffman: Stigma : poznámky k problému zvládání narušené identity; přeložil Tomáš Prášek, Praha : Sociologické nakladatelství, 2003, 167 s.
  • Erving Goffman: Všichni hrajeme divadlo : sebeprezentace v každodenním životě; přeložila Milada McGrathová, Praha : Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999, 247 s.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Erving_Goffman&oldid=15164970“