Hermann Göring: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  před 3 lety
m
m (Editace uživatele 109.72.13.42 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Davídek)
Dne [[20. duben|20. dubna]] [[1945]] se Göring naposledy setkal s Hitlerem v Berlíně. Pak se ukryl na [[Obersalzberg]]u, Hitlerově letním sídle. Göringova žena Emma odjela i s dcerou Eddou na [[Obersalzberg]] v lednu [[1945]]. Za nimi tam pak putovaly i poklady ukradené Göringem po celé Evropě v průběhu války – např. 1000 obrazů, 80 soch a 60 gobelínů, které byly následně ukryty v jedné štole na [[Untersberg]]u. Dne [[22. duben|22. dubna]] [[1945]] Hitler poprvé přiznal, že válka je prohraná. Následující den pak Göring poslal Hitlerovi dopis, v němž mu oznamoval, že pokud nedostane odpověď do 22. hodiny, převezme velení. To Hitlera rozzuřilo a zbavil Göringa všech jeho hodností a úřadů a vydal rozkaz k jeho popravě. Göring se pak ukryl na hrad [[Mauterndorf]]. Tam byl také Göring [[28. duben|28. dubna]] [[1945]] zatčen [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými jednotkami]], odkud byl převezen na zámek [[Fischhorn]]. Dne [[12. srpen|12. srpna]] pak byl převezen do [[Norimberk]]u. Zde byl soudním tribunálem obviněn z plánování nebo provedení útočné války a účast na válečných zločinech nebo vyvražďování národů. Dne [[1. říjen|1. října]] [[1946]] byl Hermann Göring odsouzen k [[Trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m. Popravy měly začít v noci na [[16. říjen|16. října]]. Své popravě ale Göring unikl, neboť [[15. říjen|15. října]] ve 22:44 spáchal sebevraždu spolknutím kapsle [[kyanid draselný|kyanidu draselného]], kterou měl ukrytu na cele pravděpodobně v gelu na vlasy. Jiný zdroj a to agentura AFP, jejíž zpráva vyšla [[19. říjen|19. října]] 1946 v deníku Lidová Demokracie, uvádí, že dva soudní lékaři ohledávající mrtvolu zjistili, že v okolí pupku je hnisavá ranka a drobné podráždění a není tedy vyloučeno, že ampulka s jedem byla zašita zde a nebyla odhalena ani důkladnou lékařskou prohlídkou v Mondorf- Les- Bains v Lucembursku.<ref name="rfr9">Lidová Demokracie, ročník II., č. 241, 19. října 1946, s. 1</ref>
 
Emma Göringová byla zatčena 25. 10. 1945 a dcera Edda byla dána do péče sedlákům na venkově, odkud byla později převezena za svou matkou do věznice ve [[Straubing]]u. Emma byla [[19. únor|19. 2.]] [[1946]] propuštěna a s dcerou našla přístřeší v Sackdillingu. [[7. říjen|7. 10.]] 1946 jí bylo umožněno rozloučit se s manželem odsouzeným k trestu smrti. V roce [[1947]] byla [[Emma Göringová]] znovu zatčena a umístěna v internačním a pracovním táboře [[Göggingen]] u [[Augsburg]]u. V roce [[1948]] se v procesu, který byl proti ní veden, jako svědci obhajoby přihlásili někteří její [[židé|židovští]] přátelé, kterým za války pomáhala. Nejvýznamnější zastání pak našla u berlínského faráře Erwina Jentsche, který rovněž dosvědčil, že za války pomáhala židovským i nežidovským členům farnosti<ref>Přípis dr. Auerbacha z Bavorského zemského úřadu pro restituce z 30. 6. 1949, MSO 1048, Bayerisches Hauptstaatsarchiv, Mnichov</ref>. Rozsudek soudu zařadil EmmyEmmu Göringovou mezi osoby, které měly prospěch z nacistického režimu a odsoudil ji k zabavení 30 % majetku, k jednomu roku pracovního tábora, který si už odpykala, a na pět let jí zakázal výkon povolání. Po propuštění z ženského tábora se Emma s dcerou odstěhovala do [[Mnichov]]a a vedla soudní spory o zabavený majetek. Dcera [[Edda Göringová]] studovala práva a pak přešla na obor medicínsko-technická asistentka. V roce [[1967]] vydala Emma Göringová paměti nazvané ''Po boku svého muže''. Emma Göringová zemřela [[10. červen|10. 6.]] [[1973]] v Mnichově.
 
Jeho bratr [[Albert Göring]] byl [[disident]] podporující protinacistický odboj a pomáhající [[Židé|Židům]] uniknout [[holokaust]]u.
1 528

editací

Navigační menu