Nadmořská výška: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 7. 2017, 16:07

H_A, H_B, H_C, H_D ... nadmořské výšky bodů A,B,C,D

Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi k hladině některého moře (obvykle nejbližšího). Udává se v metrech nad mořem (m n. m.). Jelikož je první písmeno m ve zkratce označení jednotky SI, píše se bez tečky. Někdy se nadmořská výška také udává ve stopách nad hladinou moře v angloamerické měrné soustavě.

Rozdíl nadmořských výšek dvou bodů se nazývá převýšení.

Hladina moře

Výška střední hladiny moře se stanoví dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivů a odlivů v určitém místě na pobřeží. Od takto získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších bodů zemského povrchu přesnou nivelací.

Nadmořské výšky v České republice jsou udávány k hladině Baltského moře po vyrovnání. Až do roku 1955 v tehdejším Československu, a před tím v Rakousko-Uhersku, byl používán tzv. výškový systém jadranský, jehož základ tvořila střední hladina Jaderského moře v Terstu, která je oproti baltskému systému o 0,46 m výše.

V současnosti všeobecně používaný geografický polohový systém (GPS) pro určování polohy na zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočteného elipsoidu WGS 84, který se může od střední hladiny moře (resp. od geoidu) lišit i o 100 metrů. Geodetická výška je pak vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu.^[1] V letectví se ve vzdušném prostoru určuje nadmořská výška tlakoměrem či přímo výška nad zemí.

Značení na mapě

Na mapách se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót význačných bodů. Obdobně se pomocí vrstevnic značí i nadmořská výška nezatopených míst pod úrovní mořské hladiny (proláklin) a její hodnota se uvádí jako záporné číslo.

Druhým systémem značení nadmořské výšky je barevná hypsometrie, tj. vyjadřování výškopisu pomocí barevných odstínů. Nejčastější vyjádření bývá: zelená – nížiny, žlutá – vysočiny, hnědá – hory, může být ale i jiné. V topografických mapách se oba systémy často kombinují.

Mapa části Vermontu (USA) s vrstevnicemi
Mapa Evropy s barevnou hypsometrií

Nejvyšší/nejnižší místa

Místem s největší nadmořskou výškou je vrchol hory Mount Everest (8 848 m n. m.).
Místem nejvíce vzdáleným od středu Země je vrchol hory Chimborazo (6 310 m n. m.).
Největší horou světa je Mauna Kea. Od úpatí na dně oceánu až k vrcholu měří 10 205 m. Je také 2. nejvýznačnější horou podle tzv. suché prominence.
Místem s nejmenší nadmořskou výškou na pevnině je pouštní proláklina u Mrtvého moře v Izraeli (−420 m n. m.)
Největší naměřená hloubka oceánu je Mariánský příkop (−10 994 m n. m.).
Místem nejméně vzdáleným od středu Země je Severní ledový oceán. Je to především díky tomu, že Země má tvar elipsoidu jehož zploštění představuje přibližně 21 km (-5 449 m n. m.).
Nejvyšší známá hora sluneční soustavy je Olympus Mons na Marsu (27 km). Zde ale pochopitelně nejde o výšku nad mořem, neboť na Marsu moře není. Jde o výšku nad jistou dohodnutou hladinou, která může být definovaná různými způsoby.

Kármánova hranice

Existuje tzv. Kármánova hranice, která (ve zjednodušeném slova smyslu) odděluje atmosféru od vesmírného prostoru – je stanovena na 100 km. Do této hranice se ještě mluví o nadmořské výšce, nad tuto hranici o vzdálenosti (od planety Země). ^[zdroj⁠?]

Reference

↑ http://gis.zcu.cz/samostatnestranky/slovnik/index.xml - Terminologický slovník - Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělení geomatiky

Související články

[1] ttp://gis.zcu.cz/samostatnestranky/slovnik/index.xml - Terminologický slovník - Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělení geomatiky

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Rozdíl nadmořských výšek dvou bodů se nazývá [[převýšení]].
-== Hladina more ==
+== Hladina moře ==
 Výška střední [[hladina moře|hladiny moře]] se stanoví dlouhodobým pravidelným pozorováním [[slapové jevy|přílivů a odlivů]] v určitém místě na pobřeží. Od takto získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších bodů zemského povrchu přesnou [[nivelace|nivelací]].
-Nadmořské výšky u nás v [[Čečensko|Banánistánu]] jsou udávány k hladině [[Andrej Babiš|Andreje Bureše]]. Až do voleb roku [[1941]] v tehdejším protektorátu, a před tím v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], byl používán tzv. [[Miloš Zeman]], jehož základ tvořila střední hladina [[ČSSD]] v [[Adolf]]u, která je oproti [[StB|babišovskému systému]] o 0,46 bodů IQ výše.
+Nadmořské výšky v [[Česko|České republice]] jsou udávány k hladině [[Baltský po vyrovnání|Baltského moře po vyrovnání]]. Až do roku [[1955]] v tehdejším Československu, a před tím v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], byl používán tzv. [[výškový systém jadranský]], jehož základ tvořila střední hladina [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v [[Terst]]u, která je oproti [[Baltský po vyrovnání|baltskému systému]] o 0,46 m výše.
 V současnosti všeobecně používaný geografický polohový systém (GPS) pro určování polohy na zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočteného [[elipsoid]]u [[WGS 84]], který se může od střední hladiny moře (resp. od [[geoid]]u) lišit i o 100 metrů. Geodetická výška je pak vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu.<ref>http://gis.zcu.cz/samostatnestranky/slovnik/index.xml - Terminologický slovník - Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělení geomatiky</ref> V letectví se ve [[vzdušný prostor|vzdušném prostoru]] určuje nadmořská výška [[tlakoměr]]em či přímo [[výška (letectví)|výška nad zemí]].