Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 199 bajtů ,  před 3 lety
+ obecný popis jednotlivých částí
(+ mnou vytvořená šablona Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě)
(+ obecný popis jednotlivých částí)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[Hektar|hektarů]] lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidská sídla a další stavby. V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí elektrárny a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.
 
V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 v 17:55 poprvé voda roztočila vodní turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
 
== OstrovyPopis ==
 
=== Hráz ===
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v blízkosti&nbsp;obce [[Lipno nad Vltavou]]. Její výška je 25&nbsp;m, délka 296&nbsp;m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Šumava – Lipenská přehrada – hráz
| periodikum = www.sumavaregion.cz
| vydavatel =
| url = http://www.sumavaregion.cz/index.php?s=91
| datum vydání = 2002-08-08
| datum přístupu = 20132017-0607-0601
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v&nbsp;[[obec|obci]] [[Lipno nad Vltavou]], a je}}</ref> vybavenátěžkými [[ocel]]ovými [[keson]]y proti prosaku vody a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. VýškaPo hrázehrázi jevede 25&nbsp;m.dvouproudá Délkakomunikace hrázespojující jeLipno 296&nbsp;mnad Vltavou s [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]].
 
=== Elektrárna ===
{{Podrobně|Vodní elektrárna Lipno I}}
Kousek před samotnou hrází zatéká voda do [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny Lipno I]]. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma [[Francisova turbína|Francisovými turbínami]] o výkonu po 60 [[Megawatt|MW]]. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako [[Špičková elektrárna|špičková]] pro doplnění ostatních.
 
=== Ostrovy ===
Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.
 
== Využití ==
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[vodní sporty]] a sportovní [[rybolov]]. Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o&nbsp;zásobárnu [[pitná voda|vody]] a zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]] (součástí přehrady je též [[vodní elektrárna Lipno|vodní elektrárna Lipno I]]).
 
=== Lipno jako prostředek proti povodním ===
Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ [[povodeň|povodní]]) má objem asi 12&nbsp;mil.&nbsp;m<sup>3</sup> vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186&nbsp;148&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>. To se však nedělá, neboť by to bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;dalšími úlohami nádrže.
 
Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. [[12. srpen|12.&nbsp;srpna]] bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. [[13. srpen|13.&nbsp;srpna]] už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, zatímco přítok byl 470&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potopa v&nbsp;Českém Krumlově
| url = http://www.ckrumlov.cz/obrgal/20020808/lipno.html
| datum vydání = 2002-08-08
| datum přístupu = 2013-06-06
| vydavatel = Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov
}}</ref>. Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m<sup>3</sup> vody, a povodeň bez potíží pojalo.
 
== Doprava ==
[[Soubor:Lipno3.jpg|náhled|Přívoz [[Kyselov (okres Český Krumlov)|Kyselov]] – [[Dolní Vltavice]] přes Vodní nádrž Lipno, 2006]]
Nádrž Lipno se přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od přehrady''):
* [[Frymburk]] – [[Frýdava]]
* [[Hrdoňov]] – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty)
* [[Lipno nad Vltavou]] – [[Frymburk]] – okruh – [[Frymburk]] – [[Lipno nad Vltavou]]
 
=== HrázPlány ===
Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u Lipna s Rakouskem a zdejším lyžarským centrem [[Hochficht]]. Byla plánována lanovka z [[Nová Pec|Nové Pece u Lipna]] na horu [[Hraničník]] na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh který rozporuje se stanovením ochranářů přírody.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v&nbsp;[[obec|obci]] [[Lipno nad Vltavou]], a je vybavená [[ocel]]ovými [[keson]]y a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Výška hráze je 25&nbsp;m. Délka hráze je 296&nbsp;m.
| titul = Překlene Lipno most za půl miliardy? Pro obce kolem je to téma i utopie
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://budejovice.idnes.cz/most-pres-prehradu-lipno-za-pul-miliardy-ffx-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140523_2067239_budejovice-zpravy_mrl
| datum vydání = 2014-05-23
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Diskutuje se také o postavení mostu mezi [[Horní Planá|Horní Planou]] a [[Bližší Lhota|Bližší Lhotou]], kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.<ref name=":4" /> Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.
 
V plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu [[Šumavské elektrické dráhy]]. Toto je plánovaná trasa: [[Lipno nad Vltavou]] (obec) – [[Skiareál Lipno]] – [[Kobylnice (okres Český Krumlov)|Kobylnice]] – U Skalky – [[Frymburk]] – Frymburk (wellness) – [[Lojzovy Paseky]] – [[Hrdoňov]] – [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]] – [[Kovářov (Frymburk)|Kovářov]] – [[Dolní Vltavice]] – [[Radslav]] – [[Jestřábí (okres Český Krumlov)|Jestřábí]] – [[Černá v Pošumaví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
== Ostrovy ==
| titul = Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor
Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.
| periodikum = iDNES.cz
 
| url = http://budejovice.idnes.cz/velky-plan-sumavske-elektricke-drahy-vyvolava-v-cerne-v-posumavi-odpor-1nz-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120423_171434_budejovice-zpravy_sor
== Využití ==
| datum vydání = 2012-04-23
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[vodní sporty]] a sportovní [[rybolov]]. Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o&nbsp;zásobárnu [[pitná voda|vody]] a zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]] (součástí přehrady je též [[vodní elektrárna Lipno|vodní elektrárna Lipno I]]).
| datum přístupu = 2017-07-01
 
}}</ref>
=== Lipno jako prostředek proti povodním ===
Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ [[povodeň|povodní]]) má objem asi 12&nbsp;mil.&nbsp;m<sup>3</sup> vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186&nbsp;148&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>. To se však nedělá, neboť by to bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;dalšími úlohami nádrže.
 
Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. [[12. srpen|12.&nbsp;srpna]] bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. [[13. srpen|13.&nbsp;srpna]] už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, zatímco přítok byl 470&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potopa v&nbsp;Českém Krumlově
| url = http://www.ckrumlov.cz/obrgal/20020808/lipno.html
| datum vydání = 2002-08-08
| datum přístupu = 2013-06-06
| vydavatel = Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov
}}</ref>. Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m<sup>3</sup> vody, a povodeň bez potíží pojalo.
 
== Příroda ==
[[Kategorie:Technické památky v Jihočeském kraji]]
[[Kategorie:Česko-rakouská státní hranice]]
[[Kategorie:Postaveno 1958]]

Navigační menu