Maďarská republika rad: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Kategorie.
Řádek 41: Řádek 41:
| zánik = [[1. srpen]] [[1919]] vítězství protirevoluce, předání vlády
| zánik = [[1. srpen]] [[1919]] vítězství protirevoluce, předání vlády
}}
}}
[[File:A Tanácsköztársaság kikiáltása - 1919. március 21, Kossuth tér.jpg|thumb|Proclamation of the Hungarian Soviet Republic – 1919.03.21]]


'''Maďarská republika rad''' ([[Maďarština|Maďarsky]]: ''Magyarországi Tanácsköztársaság'') byla dočasným státním útvarem existujícím od [[21. březen|21. března]] do [[1. srpen|1. srpna]] [[1919]]. Jednalo se o [[komunismus|komunistický]] stát s [[Diktatura proletariátu|diktaturou proletariátu]], který vznikl z [[Maďarská demokratická republika|Maďarské demokratické republiky]]. V čele Maďarské republiky rad stál komunista [[Béla Kun]].
'''Maďarská republika rad''' ([[Maďarština|Maďarsky]]: ''Magyarországi Tanácsköztársaság'') byla dočasným státním útvarem existujícím od [[21. březen|21. března]] do [[1. srpen|1. srpna]] [[1919]]. Jednalo se o [[komunismus|komunistický]] stát s [[Diktatura proletariátu|diktaturou proletariátu]], který vznikl z [[Maďarská demokratická republika|Maďarské demokratické republiky]]. V čele Maďarské republiky rad stál komunista [[Béla Kun]].

Verze z 27. 6. 2017, 08:49

Šablona:Infobox zaniklý stát

Proclamation of the Hungarian Soviet Republic – 1919.03.21

Maďarská republika rad (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.

Historie

Béla Kun

Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).

Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.

Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál rakousko-uherského námořnictva Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.

Státní symboly

Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá - symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]

Soubor:1960 Posters 40.jpg
Známka k 50. výročí vyhlášení Maďarské republiky rad

Odkazy

Reference

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Sokol, s. 131. 
  2. Flags Of The World website - Hungary - Historical Coat of Arms

Literatura

  • TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka - boje o Slovensko 1918-1920. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6

Související články

Externí odkazy