Věroslav Neumann: Porovnání verzí

Věroslav Neumann
Věroslav Neumann
Základní informace
Narození	27. května 1931; Cítoliby; Československo
Úmrtí	21. listopadu 2006 (ve věku 75 let); Praha; Česko
Žánry	klasická hudba, opera a vokální hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a sbormistr
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 6. 2017, 22:22

Věroslav Neumann (27. května 1931 Cítoliby – 21. listopadu 2006 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Po maturitě na gymnáziu v Praze studoval skladbu na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Řídkého. Již během studia byl sbormistrem několika pěveckých souborů (Vysokoškolský soubor Zdeňka Nejedlého, ČKD Stalingrad, Soubor S. K. Neumanna, Umělecký soubor ministerstva vnitra). Pracoval jako zahraniční referent v Československém hudebním fondu i jako tajemník a člen Ústředního výboru Svazu československých skladatelů. V té době zkomponoval řadu mládežnických, budovatelských a vojenských písní, sborů a obdobných tendenčních skladeb, za něž byl pravidelně odměňován cenami.

Zlom v jeho životě znamenal rok 1969. V létech tzv. normalizace nebyla, kromě skladeb pro děti, jeho díla provozována. Dětské skladby se mezitím staly součástí trvalého repertoáru dětských souborů v Sovětském svazu a dalších zemích východního bloku a bylo je proto obtížné vymazat. To vedlo k větší koncentraci skladatele na ostatní hudební formy. Ocenění přišlo tentokrát z Francie, kde jeho sbor Soleils Couchants byl vyznamenán na mezinárodní sborové soutěži v Tours (1982). Po roce 1989 byl jmenován ředitelem Pražské konzervatoře.

Dílo

Opery

Opera o komínku. Pěvecko-taneční buffa na text Karla Loose z 18. století (1965-66),
Gloria. Rozhlasová opera na vlastní libreto podle Karla Čapka (1970)
Příběh se starou lenoškou (podle Charlese Dickense, 1987)

Orchestrální skladby

Óda pro symfonický orchestr (1965-66)
Pozvánka na koktail (1967)
Věnování komornímu orchestru (1977)
Koncert pro trubku, smyčce a magnetofonový pásek (1980)
Symfonické tance (1984)
Panorama Prahy. Tři symfonické obrazy pro baryton a orchestr na verše českých básníků (1962)
Komorní symfonie pro 16 zpěváků a 13 instrumentalistů (1972)
V Čechách. Kantáta pro dívčí (dětský) sbor a orchestr na verše Jana Čarka a Františka Nechvátala (1983)

Komorní skladby

Hudba pro violu a klavír (1968)
Pět kusů pro dvoje housle (1968)
Smyčcový kvartet (1969)
Tři skladby pro varhany (1977)
Pět dramatických sekvencí pro violoncello a klavír (1978)
Proklamace pro tubu a klavír (1981)
Podobizny muže pro housle a klavír (1987)
Lázeňské dopoledne stárnoucího elegána. Šot pro klarinet a klavír (1987)
Čtyři variace na zbojnické téma pro klarinet a klavír (1979)

Sbory

Smíšené sbory

České poémy (1958),
A Short Conversation (1966)
In Memoriam Pablo Neruda (1975)
Soleils Couchants (slova Paul Verlaine, 1982)
Atlantida (text Vítězslav Nezval, 1985)

Ženské sbory

Prstýnek na verše Miroslava Floriana (1961)
Nářek opuštěné Ariadny podle Monteverdiho (1970)
Tři ženské sbory s doprovodem flétny na slova Jaroslava Seiferta a Vítězslava Nezvala (1979)
Svítání (verše Michal Černík, 1983)
Žaloby (1989)
Dove Sta Amore, (na slova Lawrence Ferlinghettiho (1985)

Dětské sbory

Zelená léta (verše František Branislav, 1961)
Cancáty a jiné fóry pro dětský sbor a klavír (1978)
Brabenčí polka
Co je v lese (1979)
Různá počasí (verše Erich Sojka)
Vánoce malých zpěváčků, suita českých a moravských lidových koled pro dětský sbor a komorní orchestr (1976)
Zázračná muzika (písňový cyklus, 1976)
Tři šňůrky písniček pro děti na slova českých básníků (1976)
V trávě (verše Ľudmila Podjavorinská a Marie Rázusová, 1980),
Roztančíme celou zem (1980)
Co je krásy na světě (1983)
Brzy z jara (1991)

Písně

Osamělá. Čtyři písně na slova staré čínské poezie v českém překladu Bohumila Mathesia (1964)
Rýmovačky. Pět písniček pro soprán, flétnu a klavír na verše současných českých básníků (1980)
Když zmlknou ptáci. Čtyři písně pro střední hlas a klavír na verše J. Seiferta (1985)
Sbohem, Amadee!, pro koloraturní soprán a klavír (1987)

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věroslav Neumann
Musica.cz
Nekrolog
Wind Repertoir Project (en)
Seznam skladeb

Ředitelé Pražské konzervatoře
Předchůdce: Václav Holzknecht	1989–2004 Věroslav Neumann	Nástupce: Pavel Trojan

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{infobox - hudební umělec
- | místo narození = [[Citoliby]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
+ | místo narození = [[Cítoliby]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
  | místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Česká republika}}
 }}
-'''Věroslav Neumann''' ([[27. květen|27. května]] [[1931]] [[Citoliby]] – [[21. listopad|21. listopadu]] [[2006]] [[Praha]]) byl český hudební skladatel.
+'''Věroslav Neumann''' ([[27. květen|27. května]] [[1931]] [[Cítoliby]] – [[21. listopad|21. listopadu]] [[2006]] [[Praha]]) byl český hudební skladatel.
 == Život ==
-Po maturitě na gymnáziu v Praze studoval skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění v Praze]] u [[Jaroslav Řídký|Jaroslava Řídkého]]. Již během studia byl sbormistrem několika pěveckých souborů (''Vysokoškolský soubor [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]], ČKD Stalingrad, Soubor [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]], Umělecký soubor ministerstva vnitra''). Pracoval jako zahraniční referent v ''Československém hudebním fondu'' i jako tajemník a člen ''Ústředního výboru [[Svaz československých skladatelů|Svazu československých skladatelů]]''. V té době zkomponoval řadu mládežnických, budovatelských a vojenských písní, sborů a obdobných tendenčních skladeb, za něž byl pravidelně odměňován cenami.
+Po maturitě na gymnáziu v Praze studoval skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění v Praze]] u [[Jaroslav Řídký|Jaroslava Řídkého]]. Již během studia byl sbormistrem několika pěveckých souborů (''Vysokoškolský soubor [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]], ČKD Stalingrad, Soubor [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]], Umělecký soubor ministerstva vnitra''). Pracoval jako zahraniční referent v&nbsp;''Československém hudebním fondu'' i jako tajemník a člen ''Ústředního výboru [[Svaz československých skladatelů|Svazu československých skladatelů]]''. V té době zkomponoval řadu mládežnických, budovatelských a vojenských písní, sborů a obdobných tendenčních skladeb, za něž byl pravidelně odměňován cenami.
 Zlom v jeho životě znamenal rok [[1969]]. V létech tzv. [[normalizace]] nebyla, kromě skladeb pro děti, jeho díla provozována. Dětské skladby se mezitím staly součástí trvalého repertoáru dětských souborů v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] a dalších zemích východního bloku a bylo je proto obtížné vymazat. To vedlo k větší koncentraci skladatele na ostatní hudební formy. Ocenění přišlo tentokrát z [[Francie]], kde jeho sbor ''Soleils Couchants'' byl vyznamenán na mezinárodní sborové soutěži v [[Tours]] (1982). Po roce [[1989]] byl jmenován ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]].
@@ Řádek 62: / Řádek 62: @@
 * ''Zázračná muzika'' (písňový cyklus, 1976)
 * ''Tři šňůrky písniček'' pro děti na slova českých básníků (1976)
-* ''V trávě'' (verše [[Ludmila Podjavorinská]] a [[Marie Rázusová]], 1980),
+* ''V trávě'' (verše [[Ľudmila Podjavorinská]] a [[Marie Rázusová]], 1980),
 * ''Roztančíme celou zem'' (1980)
 * ''Co je krásy na světě'' (1983)
@@ Řádek 82: / Řádek 82: @@
 * [http://www.windrep.org/Veroslav_Neumann Wind Repertoir Project (en)]
 * [http://www.musicbase.cz/index.php?page=detail_autora&mod=zobraz&ID=741 Seznam skladeb]
+{{posloupnost|co=[[Seznam ředitelů Pražské konzervatoře|Ředitelé Pražské konzervatoře]]
+|kdy=[[1989]]–[[2004]]
+| předchůdce = [[Václav Holzknecht]]
+| nástupce = [[Pavel Trojan (hudebník)|Pavel Trojan]]
+}}
 {{Autoritní data}}