Ngawang Lozang Gjamccho: Porovnání verzí
m →Vládce Tibetu: oprava překlepu |
m →Pančhenláma: oprava překlepu |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Pančhenláma == |
== Pančhenláma == |
||
Pátý dalajláma udělil svému učiteli [[Lozang Čhökji Gjalcchän]]ovi titul [[pančhenláma]]. Převtělenci [[Lozang Čhökji Gjalcchän]]a od té doby nesou titul [[ |
Pátý dalajláma udělil svému učiteli [[Lozang Čhökji Gjalcchän]]ovi titul [[pančhenláma]]. Převtělenci [[Lozang Čhökji Gjalcchän]]a od té doby nesou titul [[pančhenláma]], přičemž držitelé tohoto titulu stojí v rámci hierarchie školy [[Gelugpa]] na druhém místě. Jelikož je však [[pančhenláma]] považován za vtělení [[Buddha|buddhy]] [[Amitábha|Amitábhy]], kdežto [[Dalajláma|dalajlámové]] za vtělení [[Bódhisattva|bódhisattvy]] (tj. bytosti teprve směřující k plnému [[Bódhi|osvícení]]) [[Avalókitešvara| Avalókitešvary]], tvrdí někteří [[Pančhenláma|pančhenlámovi]] stoupenci, že ve skutečnosti stojí [[pančhenláma]] výše nežli [[dalajláma]]. |
||
== Velký pátý == |
== Velký pátý == |
||
Verze z 18. 5. 2007, 10:00
Pátý dalajláma Ngawang Lozang Gjamccho (1617 - 1682) byl prvním dalajlámou, který se stal světským vládcem Tibetu. Pod svou vládou sjednotil do té doby politicky rozpolcený Tibet, reformoval státní správu a navázal styky se zahraničními mocnostmi. Mimoto byl také významným duchovním učitelem tibetského buddhismu a zakladatelem Potály, paláce, který je dodnes symbolem Tibetu.
Narození
Pátý dalajláma Ngawang Lozang Gjamccho se narodil dvacátého třetího dne devátého měsíce roku Ohně a Hada (1617) v Čhingwar-tagce v kraji Čhonggjä jižně od Lhasy. I když byl brzy rozpoznán jako převtělenec čtvrtého dalajlámy, bylo toto zjištění z důvodu politické nestability udržováno v tajnosti. Když se poměry poněkud uklidnily, byl chlapec odvezen do kláštera Däpung ve Lhase, kde byl v roce 1625 uveden do mnišského stavu.
Vládce Tibetu
V době politického úpadku zajistil pátý dalajláma škole Gelugpa politickou nadvládu nad Tibetem svým spojenectvím s Gušri-chanem (1636 — 1656), vládcem chošúdských Mongolů. Gušri-chan vojensky potlačil odpor krále tibetské provincie Cang, který byl přívržencem školy Karmapa, a zajistil tak pátému dalajlámovi světskou moc nad Tibetem. Roku 1642 byl pátý dalajláma v Žikace slavnostně prohlášen vládcem Tibetu. I když titul tibetského krále získal formálně Gušri-chan a jeho potomci si jej udrželi až do r. 1717, ve skutečnosti světská moc byla v rukou dalajlámů. Dalajláma se ještě roku 1642 vydal na cestu do Lhasy, kterou prohlásil hlavním městem Tibetu.
Škola Karma Kagjü, která se na politickém konfliktu podílela, byla následně v provincii Cang tvrdě pronásledována. Pronásledována byla i škola Džonangpa, která byla dokonce v centrálním Tibetu zakázána. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno skutečností, že škola Džonangpa hlásala nesprávný názor ohledně prázdnoty (sans. šúnjata), ústředního buddhistického pojmu, pravděpodobně ve hře ale také byly i politické důvody.
Roku 1653 vykonal pátý dalajláma oficiální návštěvu u dvora čínského císaře Šun-č', příslušníka nové mandžuské dynastie Čching. V Pekingu byl dalajláma přivítán s velikými poctami, císař jej ubytoval ve Žlutém chrámu, který pro něj nechal postavit.
Pátý dalajláma zreformoval státní správu. Jmenoval hejtmany různých okresů a nové ministry do své vlády. Založil dvě důležitá učiliště, jedno po mnišské a druhé pro laické úředníky, kde se kromě obvyklých předmětů vyučoval i sanskrt, mongolština, astrologie, poezie, lukostřelba a jezdectví. Také nařídil sčítání lidu, aby mohl vytvořit přesnější a spravedlivější daňový systém.
Stavba Potály a kláštera Näčhung
Hned po svém příchodu do Lhasy započal dalajláma v roce 1642 se stavbou paláce Potály na ruinách paláce Thicemarpo, postaveného v 7. století králem Songcän Gampou pro jeho nepálskou královnu. Potála byla bohužel dostavěna až roku 1693 po jeho smrti. Dodnes však zůstává symbolem Lhasy a celého Tibetu. Pátý dalajláma nechal také postavit významný klášter Näčhung (nacházející se velmi blízko původního sídla dalajlámů, kláštera Däpung), do něhož se podle legendy přestěhovalo božstvo Pekar, do té doby hlavní božstvo kláštera Samjä. V Näčhungu vznikla vládní věštírna, s jejíž pomocí bylo rozhodováno mnoho významných státních záležitostí.
Významný učitel různých tradic
Pátý dalajláma nebyl jen významný představitel školy Gelugpa a světský vládce Tibetu, nýbrž také praktikoval a vyučoval dzogčhen předávaný v rámci školy Ňingmapa. Také byl tzv. tertönem – objevitelem skrytých učení, která v 9. století ukryl Padmasambhava a jeho nejbližší žáci s tím, že až přijde pravý čas na jejich pochopení, budou znovu objeveny. Také na příkaz pátého dalajlámy založilo několik jeho žáků kláštery školy Ňingmapa ve východní provincii Kham.
Pančhenláma
Pátý dalajláma udělil svému učiteli Lozang Čhökji Gjalcchänovi titul pančhenláma. Převtělenci Lozang Čhökji Gjalcchäna od té doby nesou titul pančhenláma, přičemž držitelé tohoto titulu stojí v rámci hierarchie školy Gelugpa na druhém místě. Jelikož je však pančhenláma považován za vtělení buddhy Amitábhy, kdežto dalajlámové za vtělení bódhisattvy (tj. bytosti teprve směřující k plnému osvícení) Avalókitešvary, tvrdí někteří pančhenlámovi stoupenci, že ve skutečnosti stojí pančhenláma výše nežli dalajláma.
Velký pátý
Dvacátého pátého dne druhého měsíce roku Vody a Psa (1682) pátý dalajlama zemřel ve věku 68 let. Pátý dalajláma byl vynikajícím státníkem, dokázal využít spojenectví s Gušri-chanem ke sjednocení do té doby politicky nestabilního Tibetu. Tibet se stal na dalších 300 let jednotnou zemí, což mu zajistilo relativní politickou stabilitu a prosperitu. Pátý dalajláma kromě svého státnického nadání ovládal velice dobře sanskrt, byl vynikajícím duchovním učitelem a napsal několik knih. Pro všechny tyto výjimečné vlastnosti je Tibeťany nazýván jako „Velký pátý“.