Tropický deštný les: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 5. 2017, 10:38

Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země, byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do subtropů. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku. Vlhkost vzduchu bývá až 100 %. Časté deště vše zvlhčují a rychlý bakteriální rozklad, kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace oxidů železa a hliníku procesem laterizace způsobuje světlečervenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. bauxitu,železa atd..). Na mladších substrátech, zvlášť vulkanického původu, mohou být tropické půdy relativně úrodné.

Pokud je prales vypálen, popel obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdní erozi a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro zemědělství použít.

svada je nej

Obrázky, zvuky či videa k tématu tropický deštný les na Wikimedia Commons

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Pokud je prales vypálen, [[popel]] obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k&nbsp;rychlé půdní [[eroze|erozi]] a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro [[zemědělství]] použít.
-== Biotické podmínky ==
+== svada je nej ==
-Tropický deštný prales je biom s největším počtem [[Druh|druhů]] organismů {{Doplňte zdroj}} (viz [[druhová diverzita]]), většina z&nbsp;nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v&nbsp;tropických lesích žijí 2/3 všech známých [[rostliny|rostlinných]] a suchozemských [[živočichové|živočišných]] druhů této [[planeta|planety]].<ref>Whitmore, T. C. (1998) ''An introduction to tropical rain forests''. 2nd ed. Oxford University Press. Str. 67.</ref>
-=== Stromové patro ===
-Tropické [[strom]]y mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u&nbsp;stromů jiných pásem. Vzhledem k&nbsp;obrovské konkurenci o&nbsp;[[světlo]], které přispívá [[hustota vegetace]] i [[podnebí]] přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z&nbsp;nejvyšších stromů. Vzhledem k&nbsp;rozsáhlosti [[stromové patro|stromového patra]] lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A–C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí.
-[[Soubor:Aerial view of the Amazon Rainforest.jpg|thumb|[[Amazonský prales]]]]
-Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku [[kmen (biologie)|kmene]]. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z&nbsp;[[kořen (biologie)|kořenů]].
-Velké [[list]]y jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v&nbsp;nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z&nbsp;listu na podporu [[transpirace]] (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy&nbsp;A.
-Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo [[liána|lián]]. Rostliny s&nbsp;[[epifyt]]ickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o&nbsp;[[sluneční světlo]].
-[[Borka|Kůra]] stromů často bývá velmi tenká, často jen 1–2&nbsp;mm. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chrání [[trn (botanika)|trny]].
-[[Soubor:Rain Forest Daintree Australia.jpg|thumb|Tropický deštný les v australském [[Queensland]]u]]
-Objevuje se u&nbsp;nich vývin [[květ]]ů (a z&nbsp;toho [[Plod (botanika)|plody]]) přímo z&nbsp;kmenu, namísto na větvích (angličtina má na to slovo „cauliflory“).
-=== Podrost ===
-[[Podrost]] v&nbsp;deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v&nbsp;lese pohybovat. Jsou-li koruny stromů z&nbsp;nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin, [[keř|křoví]] a malých stromů zvaných ''[[džungle]]''.
-=== Stabilita pralesa ===
-Prales se jeví jako stabilní [[klimax]]ový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné [[mýtina|mýtiny]], ať už se objeví z&nbsp;jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k&nbsp;masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností [[člověk]]a), je tato vlivem půdní [[eroze]] a ztráty styku s&nbsp;původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.
-[[Soubor:Proboscis Monkey in Borneo.jpg|thumb|[[Kahau nosatý]] žije v deštném pralese na [[Borneo|Borneu]]]]
-=== Zdroje léků ===
-Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší [[lékárna]] světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z&nbsp;tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty [[ptačí kontrolní hormon|ptačích kontrolních hormonů]], [[stimulant]]ů a [[sedativum|sedativ]]“. [[Vědci]] doufají, že zde bude v&nbsp;budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu ilustruje [[film]] [[Medicine Man (film)|Medicine Man]] (Léčitel).{{Doplňte zdroj}}
-=== Producent kyslíku ===
-Tropický deštný les má kladnou bilanci pokud jde o&nbsp;produkci [[kyslík]]u, protože rostliny vytvářejí kyslík fotosyntézou. Část vyrobeného kyslíku se spotřebuje při procesu rozkladu organické hmoty odumřelých částí rostlin.<ref>http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=789</ref>
-== Kácení tropického deštného lesa ==
-[[Soubor:OkTediMine.jpg||thumb|right|Důl na těžbu zlata na ostrově [[Nová Guinea]]]]
-V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například [[Bjorn Lomborg]] a [[Alan Grainger]]<ref>http://osel.cz/index.php?clanek=3195</ref> zprávy o rychlém ubývání pralesa zpochybňují.
-Přesto je nesporné, že dochází k jeho [[kácení]] (kvůli spotřebě [[dřevo|dřeva]] jako [[palivo|paliva]] i výrobní [[surovina|suroviny]]) či [[vypalování]] (pro zisk nové [[zemědělská půda|zemědělské půdy]]. Ta však vydrží být úrodná v konvenčním smyslu jen 2–4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16&nbsp;mil.&nbsp;km², dnes je to cca 7&nbsp;mil.&nbsp;km² {{Doplňte zdroj}}) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských [[rezervace|rezervací]] a [[národní park|národních parků]] se tempo příliš nezpomalilo {{Doplňte zdroj}}. Odhaduje se, že pokud nedojde k&nbsp;radikální změně, do poloviny [[21. století|21.&nbsp;století]] tropické deštné lesy zcela zmizí {{Doplňte zdroj}}.
-Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na [[Země|Zemi]]{{Doplňte zdroj}}. Většina [[prales]]ů Afriky je vykácena, v devadesátých letech je obrovským tempem ničen prales na území Brazílie, Malajsie a Bornea. V Asii zmizela mezi lety 1960–1990 třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15 %{{Doplňte zdroj}}. Rychlost odlesňování se během osmdesátých let zdvojnásobila – dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km² za rok{{Doplňte zdroj}}. V Brazílii bylo za 12 měsíců mezi srpnem 2013 a červencem 2014 vykáceno 4848 km² pralesa, což je o 12% méně než předchozí rok.<ref>"[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/354670-kaceni-destneho-pralesa-v-brazilii-zpomalilo.html Kácení deštného pralesa v Brazílii zpomalilo]". Novinky. 27. listopadu 2014.</ref>
-[[Soubor:Índios isolados no Acre 7.jpg|thumb|Kácení lesa ohrožuje i domorodce jako tento [[Indiáni|izolovaný kmen]] v Amazonii]]
-Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní [[eroze]], [[povodeň|povodně]], zanášení [[údolní nádrž|údolních nádrží]], [[sesuv půdy|sesuvy půdy]]. a (např. podhůří [[Himálaj]]í), pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat [[les]] jako zdroj dřeva, plodin a [[píce]] {{Doplňte zdroj}}. V důsledku kácení se snižuje [[genofond]] (pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů {{Doplňte zdroj}}). Mizí zároveň možná [[Léčivo|léčiva]] a planí příbuzní zemědělských plodin. Následuje také [[genocida]] domorodých obyvatel {{Doplňte zdroj}}, mizení jejich kultur ([[Amazonie]], [[Malajsie]], [[Afrika]]) Mezi následky možná figuruje i zvyšování [[globální oteplování|globálního oteplování]], možný další negativní vliv na světové [[Podnebí|klima]] {{Doplňte zdroj}}.
-== Reference ==
-<references />
-== Literatura ==
-* Jeník, J.: ''Tropický deštný les I-VI.'' Živa, roč. 21.
-== Související články ==
-* [[Les]]
-* [[Prales]]
-* [[Biom]]
-* [[Geobiom]]
-* [[Amazonský deštný prales]]
-* [[Konžský deštný prales]]
-== Externí odkazy ==
 * {{commonscat}}