Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí
m Robot: oprava parametru isbn; kosmetické úpravy |
rozšíření článku značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| commons = Category:Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) |
| commons = Category:Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) |
||
}} |
}} |
||
'''Kostel svatého Linharta''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku 30. let [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref name="CR"> |
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku 30. let [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]]. Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním [[Nábytek|mobiliářem]].<ref name="CR"> |
||
{{Citace monografie |
{{Citace monografie |
||
| příjmení = Samek |
| příjmení = Samek |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
}} |
}} |
||
</ref> |
</ref> |
||
== Historie == |
|||
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. <ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Melzer |
|||
| jméno = Miloš |
|||
| příjmení2 = Schulz |
|||
| jméno2 = Jindřich |
|||
| titul = Vlastivěda šumperského okresu |
|||
| vydání = 1. vydání |
|||
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum |
|||
| místo = Šumperk |
|||
| rok = 1993 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 520 |
|||
| isbn = 80-85083-02-07 |
|||
}}</ref> |
|||
== Architektura == |
|||
=== Exteriér === |
|||
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým [[Portál (architektura)|portálem.]] Nad oknem západního průčelí je zavěšena [[Kartuš|kartuše]] s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Kostel je obehnán ohradní zdí. |
|||
Součástí areálu kostela je [[Empír|empírový]] [[Rustika|rustikální]] [[Litina|litinový]] kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného [[Kristus|Krista]], [[Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] a [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]].<ref name="CR" /> |
|||
=== Interiér === |
|||
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetami]]. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]]-datováno r. 1757. |
|||
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Filipová |
|||
| jméno = Milena |
|||
| příjmení2 = Gronychová |
|||
| jméno2 = Marie |
|||
| titul = Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Vlastivědné muzeum |
|||
| místo = Šumperk |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 51 |
|||
| isbn = 80-85083-50-7 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 14. 5. 2017, 19:02
Kostel svatého Linharta | |
---|---|
Kostel v roce 2008 | |
Místo | |
Stát | [[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]] |
Obec | Vysoké Žibřidovice |
Souřadnice | 50°7′3,8″ s. š., 16°54′59,9″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Šumperk |
Farnost | Hanušovice |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | svatý Linhart |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | před 1735 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 34141/8-1232 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 30. let 18. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek. Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[1]
Historie
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. [2]
Architektura
Exteriér
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.
Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[1]
Interiér
Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, sv. Petra a Pavla a čtyř evangelistů-datováno r. 1757.
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[3]
Reference
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520.
- ↑ FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51.