Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava parametru isbn; kosmetické úpravy
rozšíření článku
Řádek 41: Řádek 41:
| commons = Category:Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
| commons = Category:Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
}}
}}
'''Kostel svatého Linharta''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku 30. let [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref name="CR">
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku 30. let [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]]. Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním [[Nábytek|mobiliářem]].<ref name="CR">
{{Citace monografie
{{Citace monografie
| příjmení = Samek
| příjmení = Samek
Řádek 52: Řádek 52:
}}
}}
</ref>
</ref>

== Historie ==
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Melzer
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Schulz
| jméno2 = Jindřich
| titul = Vlastivěda šumperského okresu
| vydání = 1. vydání
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum
| místo = Šumperk
| rok = 1993
| počet stran =
| strany = 520
| isbn = 80-85083-02-07
}}</ref>

== Architektura ==

=== Exteriér ===
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým [[Portál (architektura)|portálem.]] Nad oknem západního průčelí je zavěšena [[Kartuš|kartuše]] s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je [[Empír|empírový]] [[Rustika|rustikální]] [[Litina|litinový]] kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného [[Kristus|Krista]], [[Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] a [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]].<ref name="CR" />

=== Interiér ===
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetami]]. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]]-datováno r. 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Filipová
| jméno = Milena
| příjmení2 = Gronychová
| jméno2 = Marie
| titul = Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku
| vydání =
| vydavatel = Vlastivědné muzeum
| místo = Šumperk
| rok = 2006
| počet stran =
| strany = 51
| isbn = 80-85083-50-7
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />


== Externí odkazy ==

{{Pahýl}}
{{Pahýl}}



Verze z 14. 5. 2017, 19:02

Kostel svatého Linharta
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
Stát[[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]]
ObecVysoké Žibřidovice
Souřadnice
Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostHanušovice
Statusfiliální kostel
Zasvěcenísvatý Linhart
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavbapřed 1735
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky34141/8-1232 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 30. let 18. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek. Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[1]

Historie

V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. [2]

Architektura

Exteriér

Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[1]

Interiér

Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, sv. Petra a Pavla a čtyř evangelistů-datováno r. 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[3]

Reference

  1. a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  2. MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520. 
  3. FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51. 

Externí odkazy