Zefyros: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odraz v umění: doplnění textu |
+ doplnění |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
** ''Sileant Zephyri'' je jedna z árií téhož autora z cyklu [[Introduzioni Antonia Vivaldiho|''Introduzioni'']] ''„[[Filiæ mestæ Jerusalem]]“'', [[Seznam skladeb Antonia Vivaldiho|RV]] [[RV 638|638]]. |
** ''Sileant Zephyri'' je jedna z árií téhož autora z cyklu [[Introduzioni Antonia Vivaldiho|''Introduzioni'']] ''„[[Filiæ mestæ Jerusalem]]“'', [[Seznam skladeb Antonia Vivaldiho|RV]] [[RV 638|638]]. |
||
**V opeře [[Hoffmannovy povídky]] [[Jacques Offenbach|Jacquese Offenbacha]] se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s [[Barkarole|Barcarolou]] „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“). |
**V opeře [[Hoffmannovy povídky]] [[Jacques Offenbach|Jacquese Offenbacha]] se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s [[Barkarole|Barcarolou]] „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“). |
||
**Ve svém sedmém studiovém albu [[Beauty & Crime]] z roku 2007 se [[Spojené státy americké|americká]] [[zpěv]]ačka a [[písničkář]]ka [[Suzanne Vega]] popisuje svůj domovský [[New York]]. První z celkem dvanácti písní na CD nese název ''Zephyr & I''. |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 29. 4. 2017, 20:45
_-_Flora_And_Zephyr_(1875).jpg)
Zefyros (latinsky Zephyrus, též Favonius) byl v řecké mytologii syn Titána Astraia a bohyně ranních červánků Éós. Byl bohem západního větru nebo též západní vítr sám.
Jeho bratry byli:
- Euros nazývaný též Argestés (dle Hésioda) - bůh východního nebo jihovýchodního větru,
- Notos - bůh jižního větru nebo též jižní vítr sám,
- Boreás - bůh severního větru.
Zefyros byl ze všech větrů nejmírněší, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přinášel vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o Erótovi a Psýché a také v báji o smrti spartského Hyakintha.
Odraz v umění
- Zefyros a jeho bratři jsou zobrazeni na tzv. věži větrů v Athénách (z 1. stol. př. n. l.).
- Ve výtvarném umění se Zefyros vyskytuje např.
- na obraze Únos Psýchy Zefyrem (1808), kde jeho podobu zobrazil Pierre-Paul Prud'hon. Obraz je vystaven v pařížském Louvru.
- Zefyros se také vyskytuje na obraze „Jaro“ Sandra Botticelliho. Zde je vyobrazen, jak uchvacuje nymfu Chlóris.
- Další umělci, kteří se Zefyry a Florou zabývají, byli Jean Jouvenet, Nicolas Colombel, Nicolas Bertin, Carlo Carlone, Charles-Antoine Coypel, Giovanni Battista Tiepolo či William-Adolphe Bouguereau.
- V hudbě se Zefyrové objevují např.
- v jednom z nejpopulárnějších madrigalů Claudia Monteverdiho je „Zefiro torna“ (Zefyre, vrať se) pro dva mužské hlasy.
- Ve suitě „Hamburger Ebb’ und Fluth“ Georga Philippa Telemanna z roku 1723 má jedna z vět (Menuet) programní titul „Der angenehme Zephir“ (Milý Zefyros).
- Italský barokní skladatel Antonio Vivaldi v roce 1725 nadepsal jednu pasáž v první větě svých slavných Čtvero ročních dob/Le Quattro Stagioni - L’Estate/Léto, op. 8 No. 2 jako „Zeffiretti dolci“ (Milí Zefyrové).
- Sileant Zephyri je jedna z árií téhož autora z cyklu Introduzioni „Filiæ mestæ Jerusalem“, RV 638.
- V opeře Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s Barcarolou „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“).
- Ve svém sedmém studiovém albu Beauty & Crime z roku 2007 se americká zpěvačka a písničkářka Suzanne Vega popisuje svůj domovský New York. První z celkem dvanácti písní na CD nese název Zephyr & I.
Literatura
- Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.
- LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 1973. ISBN 80-237-3938-7.
- NASO, Publius Ovidius. Proměny. Praha: ODEON, 1967.
- MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Bratislava: NESTOR, 2004. ISBN 80-8080-011-1.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965.