Úpa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vodstvo v okrese Trutnov
Řádek 97: Řádek 97:
[[Kategorie:Řeky v Krkonoších]]
[[Kategorie:Řeky v Krkonoších]]
[[Kategorie:Řeky v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Vodstvo okresu Trutnov]]
[[Kategorie:Vodstvo v okrese Trutnov]]
[[Kategorie:Vodstvo v Krkonošském podhůří]]
[[Kategorie:Vodstvo v Krkonošském podhůří]]
[[Kategorie:Přítoky Labe]]
[[Kategorie:Přítoky Labe]]

Verze z 27. 4. 2017, 20:11

Úpa
Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři.
Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři.
Základní informace
Délka toku78,2 km
Plocha povodí513,1 km²
Průměrný průtoku ústí 6,99 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-01-02-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Trutnov, Úpice, Česká Skalice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: ruskou řeku Upa.

Úpa (německy Aupa) je česká řeka pramenící v Krkonoších 2 km západně od Sněžky, na Bílé louce severně od Studniční hory. Jméno řeky pochází z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Plocha povodí měří 513,1 km².

Průběh toku

Sněžka, Úpa a Pec pod Sněžkou

Úpa je se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem nejvýše pramenící českou řekou, mezi trvalými vodními toky jí odnímá prvenství pouze Pramenný potok[1] pramenící rovněž v Krkonoších. Nedaleko od svého prameniště spadá do Úpské jámy o téměř 400 m. V této části protéká Horním a Dolním úpským vodopádem, kde se do Úpy vlévá Rudný potok, jenž pramení na vrcholu Sněžky. Potom míří k jihu Obřím dolem a Bukovým údolím do známého zimního střediska Pece pod Sněžkou. V Peci se obrací k východu až jihovýchodu ke středisku Velká Úpa. Za Velkou Úpou se obrací k jihovýchodu a přibírá zleva řeku Malou Úpu, pod Hrádkem se dostává do Temného Dolu a následně do Horního Maršova, kde přibírá Lysečinský potok (573,8 m n. m.) a otáčí se k jihu směrem k Dolnímu Maršovu a městu Svoboda nad Úpou.

Pod Svobodou opouští Úpa geomorfologický celek Krkonoše a dostává se do Krkonošského podhůří, konkrétně do Mladobucké vrchoviny. V Mladých Bukách opouští Úpa definitivně ochranné pásmo Krkonošského národního parku a otáčí se k jihovýchodu k největšímu městu na jejím toku – Trutnovu. Vstupuje tak do Trutnovské pahorkatiny. V Trutnově se na čtyři kilometry obrací k severovýchodu a u Elektrárny Poříčí, kde přibírá zleva Ličnou, opět mění směr k jihovýchodu. Protéká Bohuslavicemi, pod kterými velkým obloukem obtéká ostroh, dosahuje 39. kilometru a dostává se tak do své druhé poloviny. Protéká Suchovršicemi a ve městě Úpici přibírá zleva říčku Rtyňku. Zde údolí Úpy opouští silnice I/14, která ji doprovází z Mladých Buků. V Havlovicích přibírá Úpa zprava Maršovku, míjí místo bývalého Regnerova mlýna, kde se narodil Josef Regner (17941852), postava pátera Havlovického v Jiráskově (18511930) románu U nás. Do těchto míst zasadil svou postavu havlovického vodníka z Devatera pohádek Karel Čapek (18901938).

Úpa u Jaroměře v zimě
Splav na Úpě v Úpici

Od Havlovic, kde vstupuje do Kocléřovského hřbetu po Českou Skalici, je údolí Úpy nazýváno Babiččiným údolím podle Babičky – známého díla Boženy Němcové (18201862). Božena Němcová zde jako Barunka Panklová strávila své dětství. Na levém břehu Úpy mezi Havlovicemi a Ratibořicemi leží tři ruiny středověkých hradů – Vízmburku, Červené HoryRýzmburku. Pod Boušínem se Úpa klikatí a pod Slatinským mlýnem je Babiččino údolí chráněno jako Národní přírodní památka Babiččino údolí. V této části se nacházejí známá místa jako je Staré bělidlo, Viktorčin splav, zámek Ratibořice. V dolní části u Vilémova mostu přibírá Úpa vody Olešnice, kousek proti proudu odvádí část vody z řeky Úpský přivaděč zásobující vodní nádrž Rozkoš. Avšak voda z přehrady se již do Úpy nevrací, ale vytéká do rozšířeného koryta potoka Rozkoš, který ústí do Metuje. Voda pokračující korytem Úpy se s tou z přehrady opět setkává až v Labi, do kterého Metuje spolu s Úpou v Jaroměři, zhruba kilometr od sebe, ústí.

Od Ratibořic teče Úpa k jihozápadu, opouští Krkonošské podhůří a Krkonošsko-jesenickou soustavu a vtéká do celku Orlická tabule, která je součástí České tabule, u Velkého Třebešova přibírá zprava Válovický potok, protéká pod DoubravicíZvolí. Ze Zvole teče pod zvolskou strání, kde naposledy zrychlí svůj tok peřejemi a u Jaroměře končí Úpa svou pouť a ústí ve 250 m n. m. zleva do Labe, její vody jsou odváděny do Severního moře.

Lokality

Viktorčin splav v Babiččině údolí mezi Ratibořicemi a Žernovem

Z významnějších lokalit leží na toku Úpy Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Babiččino údolíČeská Skalice, Zvole, Jaroměř.

Přítoky

Důležitější přítoky (levý/pravý) jsou Rudný potok (L), Modrý potok (P), Zelený potok (P), Malá Úpa (L), Lysečinský potok (L), Babský potok (Trutina) (L), Ličná (L), Rtyňka (L), Maršovka (P), Olešnice (L) a Válovický potok (P).

Menšími přítoky (levý/pravý) v Krkonoších jsou např. Javoří potok (P), Vavřincův potok (P), Honzův ručej (P), Maxův potok (L), Luční potok (P), Černý potok (P), Modrokamenský potok (P), Černohorský potok (P), Janský potok (P), Kalná (Sejfský potok) (L), Zlatý potok (Sklenářovický potok) (L). V Trutnově do Úpy přitékají také Zelený potok (L), Kacíř (P), Novodvorský potok (L), Lhotecký potok (L) a Mlýnský potok (P). V Úpici to je Radečka (P), v Babiččině údolí Slatinský potok (P) a Hluboký potok (P). V Jaroměři potom Tůně (P).

Vodní režim

Průměrný průtok Úpy u ústí činí 6,99 m³/s.

Využití

Čistá horní Úpa

V roce 2007 byl představen projekt „Čistá horní Úpa“, který by měl ovlivnit čistotu vody v Úpě. Projekt zahrnuje opravy stávající a zbudování nové kanalizační sítě, kterou by měla doprovázet modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. Na novou kanalizační síť budou napojeny obce Horní Maršov, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky a Trutnov.[2]

Odkazy

Literatura

  • FETTERS, Aleš. Hydronymie povodí řeky Úpy. In: Krkonoše-Podkrkonoší. Redakce Jiří Švec, Vladimír Wolf. Svazek 8. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší Trutnov, 1989. 338 s. S. 241–268. 

Reference

  1. PILOUS, Vlastimil. Pramenný důl – údolí, které mělo vypadat jinak aneb zapomenutý důl. Krkonoše. Září 1997, roč. XXX, čís. 9, s. 16–18. 
  2. http://www.cistahorniupa.cz/ – stránky projektu „Čistá horní Úpa“

Související články

Externí odkazy