Župa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 8 217 bajtů ,  před 3 lety
Přesměrování na Žumpa
m (→‎Rumunsko: doplnění wikiodkazu)
(Přesměrování na Žumpa)
značky: možný vandalismus přesměrování místo článku
#PŘESMĚRUJ [[Žumpa]]
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] '''comitatus''', [[maďarština|maďarsky]] '''megye''', [[polština|polsky]] '''żupa''', [[němčina|německy]] '''Gespanschaft''', [[chorvatština|chorvatsky]] '''županija''', [[rumunština|rumunsky]] '''judeţ''') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči.
 
== Původ slova ==
[[Václav Machek]] ve svém etymologickém slovníku češtiny a slovenštiny uvádí, že etymologický původ slova bychom mohli hledat v jazykových kontaktech Protoslovanů s Orientem <ref name="machek">{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| odkaz na autora =
| titul = Etymologický slovník jazyka českého
| url =
| dostupnost =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1968
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 647
| isbn =
| jazyk =
}}</ref>. U jednotlivých hesel Machek zpravidla uvádí, že se výrazy pokládají za neslovanské „přejaté prostřednictvím [[Turkické národy|Turkotatarů]] - [[Protobulharština|Protobulharský jazyk]]“,<ref name="machek"/> blíže však nepopisuje původní či styčný jazyk.
 
== České knížectví a moravská knížectví ==
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], Olomoucké, Brněnské a Znojemské, která se dále členila na župy.
 
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup,<ref name="uvaly" /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
 
== Maďarsko ==
{{Podrobně|Uherské župy}}
 
V [[Uhersko|Uherském království]] existovaly župy jako administrativní jednotky od roku [[1849]]. Nahradily tehdejší [[Šlechta|šlechtické]] stolce. I přes rozpad Uher a mnoho reforem správního zřízení se župy dochovaly a v dnešní [[Maďarsko|Maďarsku]] je jich 19 (viz článek [[maďarské župy]]).
 
== Slovensko ==
Na [[Slovensko|Slovensku]] župy existovaly již od doby [[Uhersko|uherské]] nadvlády a v té době navazovaly na kmenové celky ještě z doby před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Více v článku [[Uherské župy na území Slovenska]]. Po vyhlášení [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] byla stará státní správa převzata (týkalo se to šestnácti žup), jejich hranice se pouze přizpůsobily nové státní hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Nově pak župy na Slovensku existovaly v letech 1923–1928 (viz článek [[Československé župy]]). Obnoveny byly v změněné podobě krátkodobě, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v tehdejším [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenském státu]]. Od roku [[1996]] se [[Slovensko]] člení na [[kraj (územní jednotka)|kraje]] jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říká ''župa'' (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje se neoficiálně říká [[Župan (administrativa)|župan]].
 
== Československo ==
{{Viz též|Československé župy}}
[[Soubor:Cechy.zupy.1920.png|thumb|Návrh žup pro Čechy]]
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|Návrh žup pro Moravu a Slezsko]]
Dne 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán ''zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé''. Zaváděl župní úřady a [[Historie krajů v Česku|území republiky]] rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku.<ref>* {{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně.
 
Župy byly zřízeny následujícím způsobem :
 
Čechy:
# '''Praha''' (pro okolní venkov)
# '''Pardubice'''
# '''Hradec Králové'''
# '''Mladá Boleslav'''
# '''Česká Lípa'''
# '''Louny'''
# '''Karlovy Vary'''
# '''Plzeň'''
# '''České Budějovice'''
Morava:
# '''Brno'''
# '''Jihlava'''
# '''Olomouc'''
# '''Uherské Hradiště'''
# '''Moravská Ostrava'''
Slezsko:
# '''Těšín'''
Slovensko:
# '''Bratislava'''
# '''Nitra'''
# '''Zvolen'''
# '''Turčianský sv. Martin'''
# '''Liptovský sv. Mikuláš'''
# '''Košice'''
 
Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly 30. září 1923 [[Volby do župních zastupitelstev 1923|volby do župních zastupitelstev]]. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země.
 
== Rumunsko ==
{{Podrobně|Rumunské župy}}
Rozdělení [[Rumunsko|Rumunska]] na župy („judeţe“) bylo vytvořeno v [[19. století]] podle vzoru [[Francie|francouzských]] [[departement]]ů. V době [[socialismus|socialismu]] se členění Rumunska změnilo na [[rajón]]y podle [[sovětský svaz|sovětského]] vzoru, ale za nedlouhou dobu (roku 1968) se opět vrátilo k rozdělení platnému dodnes.
 
== Chorvatsko ==
V zemi bylo v roce [[1992]] na základě [[ústava|ústavy]] z roku [[1990]] zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes.
 
V době [[Jugoslávie]] se Chorvatsko dělilo na tzv. [[opčina|opčiny]] (chorvatsky općina), ty byly menší než dnešní župy. Tento název dnes nesou okresy, na něž se současné župy dělí. Dnešní opčiny jsou ale menší, než jejich předchůdkyně.
 
Každá župa má svůj vlastní [[sněm]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''županijska skupština''), který je volen na čtyřleté období. Župní sněm volí [[vláda|vládu]] župy (župana jako hlavu exekutivy a max. 12 podžupanů), schvaluje roční [[rozpočet]], rozhoduje o majetku župy a tak podobně.
 
== Reference ==
<references />
 
[[Kategorie:Části států]]
[[Kategorie:Župy| ]]
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu